Válka na Ukrajině se podepisuje na cenách potravin. Černé scénáře varují před kolapsem poptávky

Podle Vojtěcha Bílého, mluvčího resortu, půjde 750 milionů korun z nich pro výrobce potravin. Evropská komise také mimořádně uvolňuje 12,5 miliardy korun, z toho na Českou republiku vychází 270 milionů korun. „Tyto prostředky použijeme do nejvíce postižených sektorů, zejména prasat a jablek a vnímáme také obtížnou situaci v sektoru drůbeže. Poskytneme také navíc sto milionů korun z národních prostředků do sektoru prasat,“ upřesnil pro EuroZprávy.cz Vojtěch Bílý.

Globální zemědělská produkce, a tedy i ta česká, je velmi ohrožena kvůli ruské válce na Ukrajině tím, že jedním z klíčových vývozců hnojiv pro zemědělce je Rusko. (Věřím, laskaví čtenáři, že tu není nutné psát o tom, proč jsou hnojiva pro zemědělskou produkci tak fatální…). I česká média zmiňují konstatování expertů, dle kterých se Rusko na celosvětovém obchodu s hnojivy podílí až 14 procenty. A jejich cena právě kvůli té válce závratně roste. Jeden z klíčových ukazatelů tohoto oboru, tzv. The Green Markets Weekly North America Fertilizer Price Index vykázal jen během února, kdy agresívní válečný konflikt, vyvolaný Ruskem, začal, o 40 procent. Je proto jasné, že čím dříve válka na Ukrajině skončí, tím rychleji opadnou i výše popsané potíže. „Pokud by došlo k rychlému ukončení konfliktu, pak by mohlo dojít k alespoň částečnému poklesu bezprostředního napětí na trhu zemědělských komodit, v závislosti na tom, jak významně nakonec bude postižena letošní produkce na Ukrajině a jak výrazně by poklesly vysoké ceny energií a zejména hnojiv,“ řekl EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, komoditní analytik Patria Finance, která je součástí finanční skupiny KBC/ČSOB.

Delší válka, větší problém

Je nutno mít ale na paměti, jak upozorňuje i analytik Patria Finance, že v případě pokračující rusko-ukrajinské války je potřeba počítat s vysokými cenami zemědělských komodit, které mohou i dále zdražit. „Důvodem je fakt, že Ukrajina je jedním z hlavních producentů zemědělských komodit na světě, podobně jako Rusko, kde sice zřejmě nebude ohrožena letošní úroda, ale existuje možnost uvalení kvót na její vývoz. Navíc se do cen potravin promítá také nepříznivý vývoj na energetických trzích, který podstatně zdražuje vstupy, například skrze vysoké ceny hnojiv. Riziko vyšších cen pak v případě trhu zemědělských komodit trvale představuje nepříznivé počasí, které může ohrozit úrodu i ve válkou nezasažených částech světa,“ vysvětlil Rusinko.

Potraviny jsou nezbytnou položkou, zrovna tak jako energie, upozorňuje Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. „Jejich dramatický nárůst hrozí uvrhnout nízkopříjmové skupiny domácností do pasti chodby, což ve finále může mít i významné politické konsekvence napříč zeměmi,“ prohlásil Jan Vejmělek. Jak se říká, nemalujme čerta na zeď, ale podle analytiků se tak nepříznivá cenová situace na trhu potravin a celého zemědělského sektoru vůbec, může rychle stát geopolitickou rozbuškou v méně stabilních teritoriích světa. Podle Jana Vejmělka je obzvláště nepříznivý vývoj vidět u pšenice, která je klíčovou exportní komoditou Ukrajiny. „Největší cenový šok byl patrný v prvních týdnech války. Od 24. února do 7. března vystřelily ceny této komodity o více než padesát procent, aktuálně jsou od tohoto vrcholu zhruba sedmnáct procent níže,“ upřesnil Jan Vejmělek.

„Vše uvedené je v amerických dolarech. Protože dolar jako měna bezpečného přístavu podporovaná navíc rostoucími dolarovými úrokovými sazbami posiloval, z korunového pohledu jsou tedy cenové pohyby ještě výraznější. Korunová cena pšenice na světových trzích pro nás od počátku roku zvedla o téměř 43 %,“ upozorňuje Jan Vejmělek. V Česku podle analytiků navíc statistiky potravin za únor vykázaly meziročně růst o 6,9 % a přispěly tak, jak uvedl Dominik Rusinko z Patria Finance, ke svižnému zrychlení celkové inflace na 11,1 procenta. „V nejbližších měsících je potřeba počítat s dalším zdražováním základních potravin pro české spotřebitele, s tím, jak se bude na trhu postupně propisovat efekt vysokých globálních cen potravin. Obecně platí, že tlak na další zdražování bude tím významnější, čím vážnější bude situace na Ukrajině a zprostředkovaně na trhu se zemědělskými komoditami,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz Dominik Rusinko.

Zemědělci dostanou pomoc

Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství v této souvislosti upozornil, že Evropská komise rozhodla předposlední březnový týden roku 2022 sdělení o zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů v Evropské unii. „Poskytne pět set milionů eur (téměř 12,3 miliardy korun, pozn. red.) nejvíce postiženým zemědělcům, EK také umožní pro rok 2022 odchýlit se od některých povinností ekologizace pro uvedení další zemědělské půdy do produkce. EK také doporučila členským státům, aby v nových strategických plánech společné zemědělské politiky upřednostňovaly investice, které snižují závislost na plynu, pohonných hmotách, pesticidech a hnojivech, např. investice do udržitelné výroby bioplynu či do precizního zemědělství, podpora uhlíkového zemědělství apod.“ vyjmenoval konkrétní kroky na pomoc zemědělcům v rámci Evropské unie Vojtěch Bílý.

Rostoucí ceny v zemědělství se z pohledu rozvinutých zemí, podle názoru Dominika Rusinka. projeví v ještě vyšší a také déletrvajícím inflačním šoku. „Ještě větší problém však mohou vysoké ceny potravin představovat pro rozvojové země, kde mají potraviny výrazně větší podíl v rámci spotřebitelského koše, což činí tyto ekonomiky a jejich obyvatelstvo zranitelnější vůči šokům na trhu se zemědělskými komoditami. Ostatně, jednou z rozbušek Arabského jara v roce 2011 byly právě vysoké ceny základních potravin, které mají i tentokrát potenciál vyvolat sociální bouře v některých méně rozvinutých ekonomikách,“ doplnil komoditní analytik Patria Finance. Kde se to zastaví, ptáte se? Názor analytiků je jasný: „Je zřejmé, že zdražování jak zemědělských surovin, tak těch energetických a neustále rostoucí tlak na růst mezd znamená životní nutnost producentů takto dramaticky zvýšené náklady přenést na koncové ceny svých produktů. Ceny potravin globálně rostly již v loňském roce, což ale nebyl případ Česka,“ uzavírá Jan Vejmělek.