Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala a Miloš Vystrčil. Kdo má pravomoci během "bezvládí" na Hradě?

Jednoduchá odpověď zní, že dalším ústavním činitelům. S dnešní situací ostatně počítá článek 66 Ústavy České republiky, který stanovuje pravomoci pro případy, kdy se "uvolní úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát".

Významná část pravomocí se přenáší na předsedu vlády, kterým je v současnosti Petr Fiala (ODS), některé pak připadají předsedům obou parlamentních komor, tedy Miloši Vystrčilovi (ODS) a Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).

K hlavním pravomocem hlavy státu patří jmenování a odvolávání členů vlády, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a její rozpuštění, jmenování soudců Ústavního soudu či členů Bankovní rady České národní banky a právo veta, kterým může vrátit parlamentu přijatý zákon.

Česko zažilo dvě poměrně dlouhá hradní bezvládí. První nastalo hned na začátku existence samostatného státu. Václav Havel se opět ujal funkce prezidenta až 2. února 1993. Když o deset let později vypršel jeho druhý mandát, poslanci ještě nevybrali jeho nástupce. Až 7. března 2003 byl inaugurován Václav Klaus.