NKÚ považuje současný systém dálničních známek za efektivní

Elektronické dálniční známky jsou ve srovnání s původním systémem papírových vinět efektivní a hospodárné, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zavedení elektronických známek podle jeho zjištění snížilo roční náklady v průměru o 120 milionů korun. 

Optimálního stavu však ministerstvo dopravy podle kontrolorů nedosáhlo, chybí zejména automatizovaná výměna dat s registrem silničních vozidel. Podle úřadů je její spuštění naplánováno na letošní rok.

Prodej elektronických kuponů začal 1. prosince 2020. Od ledna 2018 do dubna 2022 vynaložily ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na elektronické dálniční známky 329 milionů korun, uvádí NKÚ. V prvních 13 měsících provozu nového systému bylo prodáno 6,1 milionu kusů e-známek za 5,47 miliardy korun.

Průměrná roční nákladovost systému je podle kontrolorů 3,61 procenta. SFDI tak na e-známku za 1500 korun vynakládá zhruba 54 korun, zatímco na klasickou dálniční známku vydával za rok 76 korun. "Kontroloři došli k závěru, že e-známka je ve srovnání s původním systémem dálničních známek efektivní a hospodárná," uvedl NKÚ v tiskové zprávě. Zavedení elektronických známek podle něj snížilo roční náklady v průměru o 120 milionů Kč.

Optimálního stavu však zatím ministerstvo, fond dopravy a státní podnik CENDIS nedosáhly, upozornil NKÚ. Z šesti plánovaných napojení informačního systému elektronických dálničních známek na další informační systémy uskutečnil SFDI pouze tři. Chybí zejména automatizovaná výměna dat s registrem silničních vozidel. Proto například ověření, zda je vozidlo osvobozeno od úhrady dálničního poplatku, musí dělat zaměstnanci ručně. Systém také neumí sám vyhodnotit, zda má auto nárok na sníženou cenu známky, určenou pro vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem.

Nefunguje ani automatické vyhodnocování přestupku v případě, že vozidlo nemá zaplacenou známku. Kamerový systém na mýtných branách sice shromažďuje údaje o průjezdech vozidel, ale nezaplacení, a tedy spáchání přestupku, zjišťuje policie nebo Celní správa až po zastavení vozidla, upozorňuje NKÚ. Podle současné právní úpravy totiž odpovědnost za tento přestupek nemá provozovatel vozidla, ale jeho řidič. Ministerstvo zapracování automatizovaného vyhodnocení přestupků do právních předpisů nezávazně odložilo, uvedli kontroloři.

Ministerstvo dopravy, SFDI a firma CENDIS v reakci na zjištění NKÚ uvedly, že při zavádění elektronické dálniční známky před dvěma lety nebylo napojení na registr vozidel reálné. Zavedeno by ale mělo být v letošním roce. Zákazník bude díky němu při nákupu kuponu upozorněn na zadání chybné registrační značky auta. Rovněž bude možné kontrolovat pohon vozidla a skutečnost, zda má vozidlo nárok na sníženou cenu známky.

"Co se týká automatického vyhodnocování a vymáhání přestupku, lze plně souhlasit s konstatováním, že není možné, a to z důvodu stávající platné legislativy," uvedlo ve společné tiskové zprávě ministerstvo dopravy, SFDI a CENDIS. Otázka, zda má systém elektronických známek obsahovat automatické vyhodnocování přestupků, je podle nich stále otevřená.

Ceny dálničních známek jsou stejné už přes deset let. Roční stojí 1500 korun, třicetidenní 440 korun a desetidenní 310 korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v polovině února uvedl, že jejich cena stoupne. Podle něj je to nezbytné pro další investice. O kolik známky zdraží a kdy, zatím není jasné, Kupka v minulosti připustil možnost každoročního zdražování o inflaci. Spolu s tím resort připravuje také vznik jednodenní dálniční známky.

Související

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

Více souvisejících

dálniční známky Dálnice nkú

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 8 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 9 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 11 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy