ROZHOVOR - Podzimní volby se blíží a některé strany to v nich budou mít těžké. Celostátní témata velkou roli nehrají, hlavní tahák voleb chybí a opozici nestačí mít na své straně šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska nebo předsedu ODS Petra Fialu. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to uvedl politolog a vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek, který tvrdí, že v letošních volbách menší extremistické strany moc šancí nemají.
Koalice ČSSD, ANO a lidovců, má za sebou téměř polovinu funkčního období. Dosáhla v porovnání s těmi předchozími vládami nějakých výrazných výsledků?
Ironicky by se chtělo říci, že dokázala hlavně přežít, což jí, zdá se, vydrží až do konce parlamentní periody. V některých oblastech, jako je třeba zahraniční politika, si vláda vede docela dobře, jinde (ekonomické agendy) se spíše veze na vlně všeobecné hospodářské konjunktury a v některých resortech (školství či spravedlnost) je podle mého názoru výkon příslušných ministrů jednoznačně slabý případně (agenda lidských práv ministra Dienstbiera) zbytečně kontroverzní.
Co ji odlišuje od jiných polistopadových vlád?
Zas tak mnoho ji neodlišuje. Koaliční vlády jsou stabilním fenoménem české politiky stejně jako fakt, že je vláda sestavena z ideologicky ne zcela sourodých stran. I ty různé půtky uvnitř kabinetu nejsou nic, co bychom neznali z minulosti. A dlužno dodat, že ani v jiných zemích to většinou není tak, že by se koaliční partneři v rámci vlády neškorpili. Stačí sledovat třeba aktuální vztahy mezi lidovci a socialisty v rakouské vládě. Dokonce i podnikatelskou stranu jsme již ve vládě měli v podobě Věcí veřejných. Ale ANO je přece jen jiný kalibr, daleko stabilnější a větší perspektivou etablovat se jako dlouhodobá součást českého stranického systému. Navíc je to subjekt ekonomicky daleko silnější, což zvyšuje jeho volební potenciál v krajských volbách i do budoucna. Bude zajímavé sledovat, zda se po krajských volbách přece jen trochu neemancipují regiony, které jinak ve velmi centralizovaném ANO poněkud trpí.
I přes nejrůznější neshody a hádky se zatím stále drží. Stojí za tím například strach Bohuslava Sobotky, že by v případě pádu vlády přišel o premiérské křeslo? Nebo tvrzení Andreje Babiše, který se nechal slyšet, že premiér být nechce?
Ani jedno ani druhé. Všem třem zúčastněným politickým stranám se být v koalici a až do voleb ji neshodit prostě vyplatí. Všechny mohou těžit z ekonomické konjunktury, všechny mohou poukazovat na své skutečné či domnělé zásluhy a navíc, jak ukazuje praxe, mohou jedna na druhou poměrně vesele útočit. ANO se může tvářit, že je vlastně opozicí ve vládě, ČSSD může voliče přesvědčovat, že kontroluje Andreje Babiše jaksi „zevnitř" a mírní případné střety zájmů a excesy, a lidovci se mohou tvářit, že občas něco dokážou také prosadit.
Pak tu máme lidovce, kteří se do žádných větších konfliktů nezapojují. Podle průzkumů si ale nevedou moc dobře. Stojí za tím jejich snaha o neutralitu?
Lidovci mají velmi omezený potenciál k expanzi. Jedná se o tradiční, ideologicky a hodnotově ostře profilovanou stranu, která má na české poměry širokou členskou základnu, což omezuje možnost vedení strany manévrovat. Navíc se nemají moc kam posouvat. Oblast levého středu obhospodařuje tradičně sociální demokracie, česká pravice je jednak již poněkud přehuštěná, jednak se jedná o rybník, v němž aktuálně nejvíce voličů loví dynamické ANO. Lidovci mají svůj segment voličů, na který se mohou spolehnout a který je dokázal vytáhnout do parlamentních lavic v roce 2013 a poměrně pravděpodobně to dokáže i v příštím roce a na něj musí brát ohled. To spolu se zmiňovanou tradicí jim ale v podstatě zabraňuje experimentovat s novými tématy a přístupy k politické kampani. Riskovali by ztrátu voličského jádra a to by je mohlo rychle pohřbít.
Jak si dnes stojí opozice?
V podstatě to samé, co jsem psal o kombinaci tradice a neschopnosti či nemožnosti inovace v případě lidovců, platí i pro komunisty. Jim navíc aktuální ekonomický vývoj bere nejen témata, ale i potenciální protestně naladěné voliče. V případě pravicové opozice ODS a TOP09 je patrná určitá krize leadershipu. Nestačí mít Fialu a Kalouska, je potřeba disponovat širší paletou známých a viditelných leaderů na celostátní i regionální úrovni a s tím upřímně řečeno obě strany trochu bojují.
Navíc nemají mnoho prostoru v médiích a tak tak jsou vlastně prezentovány jen v reakcích na vládní politiku a ne jako strany nabízející zajímavé programové body. Mají trochu smůlu, že je ANO připravilo nejen o voliče, ale i o mediální pozornost, kterou si ODS ani TOP09 na rozdíl od Andreje Babiše nemohou zajistit přes svá média.
Spekuluje se o tom, že se na české politické scéně vytrácí pravice a levice. Jak to vidíte Vy?
Spíše jsme svědky jevu, kdy se rozšiřuje spektrum témat a myšlenek, které pravici a levici charakterizují. Česká republika byla dlouhodobě zemí, v níž byla, podobně jako v západní Evropě, pravice a levice definována podle postojů stran a voličů k otázkám ekonomické a sociální politiky. A opět podobně jako v západní Evropě, i v současném Česku se k tomu druží témata nová: ekologie, hodnotové otázky, postoje k evropské integraci, postoje k politickému podnikání atd. Tato témata narušují koherenci pravicových a levicových proudů v řadě zemí a bude potřeba chvíli počkat, než se to usadí. Pravice a levice se tedy nevytrácí, ale proměňuje s tím, že to přechodné období je velmi zajímavé, ale pro voliče zvyklé na staré obsahy těchto pojmů také potenciálně matoucí.
Blíží se krajské volby a v Česku se vyrojila řada extremistických stran. Mohou nějak zahýbat politickým spektrem?
Aktuálně nemohou a to ze dvou důvodů. Zaprvé kvůli své roztříštěnosti a neschopnosti spolupracovat. Kdyby nebyl politický extrémismus (levicový a pravicový) potenciálně vážným nebezpečím pro demokracii, museli bychom se smát při pohledu na různé půtky uvnitř zejména extrémně pravicové části českého stranického spektra. To místy připomíná dětské hřiště, kde se děti tahají o kyblíčky a bábovičky.
A druhým důvodem je, že v aktuální situaci nestačí strašit blízkovýchodními migranty a kapacita české krajní pravice přijít s jinými tématy je, řekněme, výrazně omezená. Migranti v Česku žádní nejsou, a i kdyby třeba i nějací byli, je pro voliče věrohodnější umírněné strašení, které provádějí mainstreamové strany.
Co bude hlavním tahákem podzimních krajských a senátních voleb?
Žádný jeden velký hlavní tahák není a nebude. Roli budou různé regionální a lokální záležitosti, témata jako doprava a dopravní infrastruktura a v obecném smyslu místní rozvoj. Domnívám se, že ve srovnání s některými předchozími krajskými volbami budou hrát menší roli celostátní témata. Klíčový význam budou mít osobnosti v čele kandidátek. Těžké to budou mít lidé kandidující v senátních volbách, protože budou muset voliče hlavně přesvědčit, aby se k volbám vůbec dostavili.
Může ČSSD uškodit kauza s Altnerem, Haškovou mluvčí, nebo např. hnutí ANO Babišova slova o Letech?
I když by z morálního úhlu pohledu tyto kauzy zmiňovaným stranám uškodit měly, nestane se tak. Z řady empirických pozorování je možno soudit, že morální rozhořčení české veřejnosti vůči kauzám i „kauzám" tohoto typu je již dávno za zenitem. Vybilo se v podstatě během pádu Nečasovy vlády a pak už reálný zájem veřejnosti o řešení těchto kauz postupně opadnul. Všimněte si, že symbolem korupce je v očích veřejnosti a možná i médií stále ODS a to navzdory změnám v ODS samotné i navzdory různým faktům, která vyplývají na povrch ohledně dalších stran včetně ANO a ČSSD. Nikdo vám do očí neřekne, že mu korupce a další negativní fenomény politického života vadí méně, ale podle voličského chování to tak ve skutečnosti je.
Související
Proč ČSSD propadla? Politolog nám prozradil tajemství letošních voleb. Pak řekl, jak to bude s koalicí
Babiše možná nová Sněmovna nevydá, členové hnutí ANO se snažili překrýt Čapí hnízdo kauzou OKD, říká politolog
Vít Hloušek (politolog) , rozhovor , politika
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 50 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák