ROZHOVOR | Šéf Pirátů pro EuroZprávy: Politici Čechy podvádí, lidé jsou znechuceni

V jaké fázi je příprava volebního programu Pirátů pro volby do Poslanecké sněmovny letos na podzim? 

Piráti mají od samotného počátku, tj. téměř 8 let, komplexní program. Dlouhodobý program, je strukturován kolem ohniska, které spočívá ve svobodě sdílení informací, práva na soukromí a transparentnosti. Bohužel se nám provázanost resortů řízení státu s těmito naprosto fundamentálními požadavky nepodařilo v komunikační džungli efektivně lidem vysvětlovat. Například pojítko mezi transparentní nemocnicí - efektivním řízením - ušetřením peněz - lepšími platy lékařů - lepší zdravotní péčí je komunikačně v této rychlé mediální době dosti náročné. Letos jsme se rozhodli vyjít vstříc potřebám lidí, a proto představíme postupně 14 plus 1 programových oblastí, které jsme seskupili podle resortů jednotlivých ministerstev. Zjistili jsme, že se tak politický záměr vysvětluje nejlépe.

Výsledkem je, že principy, které jsou zakotveny v neměnném ohnisku a stanovách Pirátů, promítáme do konkrétních opatření a kroků, které po zvolení do Sněmovny lze obratem tlačit a za jedno volební období při vhodné konstataci a společné vůli všech poslanců, kterým jde o blaho a rozvoj ČR, také realizovat. Volební program by během týdne měl být předložen ke schválení Republikovému výboru, kde jsou volení zástupci krajů i zástupci Celostátního fóra. V průběhu května jej budeme představovat lidem v České republice.

Jaký model jste zvolili pro financování vaší kampaně, máte transparentní účet? Na co půjde nejvíce peněz?

Pirátská strana si na transparentnosti zakládá. Od našeho vzniku máme samozřejmě transparentní účet, ale i účetnictví, které se na účet i rozpočet a jeho položky páruje. Všechny smlouvy celou dobu automaticky zveřejňujeme. To je nadstavba, kterou jiné strany nemají. Měl by to být standard. Jejich peníze jsou totiž peníze nás všech. Lidé se sice z novin dozví , že staré stranu utratili desítky milionů za cosi. Kolik toho ovšem bylo, jaký byla jednotková smlouva apod. se ani dnes nedovíte.

Transparentní účty nově nařizuje zákon o financování politických stran. Po něm volali i Piráti. Ve formě, v jaké  byl nakonec schválen, je bohužel kontraproduktivní. Námi adresovaný problém neřeší a naopak nahrává politickým kolosům, kteří si jen na běh svého aparátu najímají firmy za naše miliony. Tento políček stranám, které nesosají ze státního rozpočtu a s penězi hospodaří s rozmyslem nyní řešíme technologicky. Správu desítek účtů, který nový zákon vygeneroval pro každý subjekt, ošetříme vytvořením aplikací, a to tak, aby i občan viděl na jednom místě, jaké jsou naše reálné náklady na činnost i související položky, smlouvy a doklady.

V kampani, jejíž rozpočet se právě schvaluje, a která se pohybuje pod částkou 4 milionů na půl roku celkem, sázíme nejvíce na dobrovolnickou kampaň, kde hodláme investovat až 2 000 000 na její podporu. Piráty chceme lidem představit také online, nikoliv však nějakými patetickými videjky, ale pomocí inteligentního cílení představovat náš program a jeho benefity pro občany ČR. Na tuto část je po celou dobu kampaně vyčleněna podobná částka.  Na schválení rozpočtu kampaně stále čekáme. U nás se o takových věcech normálně hlasuje. Nemůžeme v objemech peněz, které politické strany utrácejí za kampaň a které často přesahují 100 milionové "investice, konkurovat. Budeme však chytřejší, lepší a navíc máme  čistý štít a pravdu.

Jaká je motivace pro voliče, aby vám dali svůj hlas? Několikrát jste připustil, že je pro vás prioritní spíše pozice konstruktivní opozice. Můžete být silnou opozicí, i když by jste získali třeba jen 5 křesel ve Sněmovně?

Míříme nad 10 procent. Za 8 let naší existence jsme neuhnuli z našich principů a kamkoliv jsme byli zvoleni, odvádíme dobrou práci, a to jak v opozici na pražském magistrátě, tak ve vedení Brna, kde jsme aplikovali transparentní opatření, zavedli participativní rozpočty na projekty, které občané mohou svým hlasem podporovat, nebo i přes nevůli prakticky všech politických stran, Brňáci stále zveřejňují všechny smlouvy na internetu. V Mariánských lázních, kde máme starostu, je podpora Pirátů okolo 30 procent. Asi to teda děláme fakt dobře. Nabízíme novou formu politiky. Demokratickou, moderní a otevřenou, nikoliv korporátní, firemní nebo holdingovou. Proto nás lidé budou letos volit, a to od nás také mohou čekat.

Kdo jsou voliči Pirátů v Česku?

Lidé libovolného věku i povolání. Nejsme, ačkoliv si to někdo myslí, strana pro počítačové nadšence, ani strana městská. Podle sociálně demografických dat nás volí lidé mimo hlavní města České republiky. Ačkoliv je náš elektorát většinově mladší, máme pevnou a stabilní podporu i mezi seniory. Každý hlas pro Piráty jsme si pečlivě odpracovali. Lidé to vidí a každé volby naše podpora roste. Březnový průzkum STEM nám nadělil 5,5 procent. A jak se traduje v českých agenturních vodách. „Kdo je v březnu ve STEMU nad 5%, míří do sněmovny. Po masivním zklamání z tradičních stran a vystřízlivění ze snu, že „bude líp“ si troufám jako volební leader i předseda tvrdit, že jsme černý kůň letošních voleb.

Nedávno se v souvislosti s vaší stranou diskutovalo o tom, zda má vaše strana jasné stanovisko na začlenění ČR v západních strukturách, zejména NATO a EU, jak to tedy je?

 Jsme pro setrvání v obou organizacích, ale zároveň chceme obě dvě reformovat. EU od svého vzniku řeší, co má dělat Brusel, co členské státy, o čem smí rozhodovat občan, o čem "nevolení úředníci v Bruselu" - a nebo v Praze. A není to dobře nastavené, protože v demokracii musejí primárně rozhodovat občané. A je třeba jasně a lépe vymezit, kteří to v tu danou chvíli jsou. Zda Evropané, nebo obyvatelé určitého státu unie. Jsou celoevropské otázky - namátkou mě napadají obchodní smlouvy jako TTIP nebo CETA - které by se zcela jednoznačně mely řešit formou celoevropského referenda, protože se tykají nás všech. NATO je organizace, která vznikla v době Studené války. Po rozpadu SSSR hledala svůj smysl, protože zmizel nepřítel, který všechny stmeloval. Zároveň se začaly rozcházet zájmy jednotlivých členů - podívejte se na Turecko. Současného Ruska se Turecko moc nebojí, takže s klidným svědomím vyhrožuje i svým evropským spojencům, protože nás de facto nepotřebuje. USA ztrácejí Evropu ze zřetele a stále vice se zamotávají do problému v Asii, kde roste moc Číny. Má-li NATO přežít, musí se zreformovat. A ano, Evropa se musí naučit byt samostatná a převzít odpovědnost za sebe. Zatleskat světovým četníkům už v 21. století nestačí.

Je podle Vás myšlenka společných obranných sil v rámci EU ještě na stole, je reálná?

Není jasné, jestli se budou chtít podílet všichni. Každý stát si pod tím může představovat něco jiného a průnikem nakonec může být jen poměrně úzký kompromis. V tomhle bych byl důsledný - pokud to potřebujeme a někdo se podílet nechce, nenuťme ho, ale zařiďme se bez něj. Věřím, ze se většina nakonec rozhodne připojit, protože bude uvažovat podobně jako my. Česká republika by měla takovou aktivitu podporovat, protože jsme malý stát a k zajištěni vlastní bezpečnosti nutně potřebujeme spolupráci ostatních zemi. Obyčejné obranné smlouvy se nám historicky příliš neosvědčily, protože ta spojenecká armáda prostě nemusí přijít na pomoc, pokud se její politické vedeni rozhodne jinak. Máte-li organizaci, kde spolu bok po boku bojují vojáci různých národů, nemůžete říct "vaše domovy odevzdáme bez boje a jejich ne".

Jak vnímáte apel amerického prezidenta Trumpa, aby evropské státy přispívaly na obranu v rámci NATO tolik, kolik je stanoveno a ne méně?

Evropské státy vydávají na obranu poměrně hodně. Kdybychom to např. počítali pro celou EU, myslím, ze se dostaneme k číslu, které zhruba 3x převyšuje Ruské výdaje. Nemyslím si, že nám pomůže další navyšovaní, spíš se musíme snažit, aby se prostředky vynakládaly skutečně efektivně. Ale spíše než počty tanků a letadel se u nás skloňovala otázka šíření propagandy, alternativních faktů, hoaxů nebo jak tomu chcete říkat. Před tím nás neochrání žádná cenzura internetu, zamlčování nebo propaganda. Jedinou nadějí je vzdělané a kriticky myslící obyvatelstvo, které to odmítne. Chceme-li tedy něco dělat pro svou bezpečnost, investujme do školství.

Co říkáte na jasnou dominanci vládního hnutí ANO v předvolebních průzkumech preferencí? Vy sám hnutí kritizujete za myšlenku řízení státu jako firmy. Lidé to zřejmě vítají, jak si to vysvětlujete?

S přístupem, který razí Andrej Babiš nesouhlasím osobně a věřím, že ani žádný svobodomyslný člověk, nikoliv pouze Pirát. Narodil jsem se do společnosti, která o sobě tvrdí, že je demokratická a svobodná. Nestal jsem se zaměstnancem žádného holdingu. Lidé znechucení kejklemi polistopadových politických stran a projektů hledají nějaké východisko. Hnutí ANO Andreje Babiše jím skutečně není. Tezi o korporátním státě razila už předválečná Itálie.

Které politické strany jsou vám jakožto Pirátům z ideologického a programového hlediska nejblíže?

Pokud byste vzali programy politických stran a jejich veřejná prohlášení, převážně před volbami, tak by se dalo říct, že v otázkách transparentnosti a proobčanské společnosti, každá. Reálně pak žádná. Světová Pirátská vlna (a pirátských stran je na celé zeměkouli přes 60 v různých zemích) přináší zcela nový pohled na politiku. Odlišný od elitářského odtržení navolených a neodvolatelných politiků staré éry. Nejen na pražském magistrátu ukazujeme, že jsme principiální a konstruktivní. Ve věci cenzury internetu skrze loterijní zákon, například, jsme v poslanecké sněmovně i na poli Senátu spolupracovali s každým, kdo sdílel naše obavy. Řešíme tedy konkrétní věci, raději než barvy triček. Bohužel to je většinou v rámci hlasování současné Sněmovny velmi ojedinělý přístup.

Má Pirátská strana dostatečné personální zázemí? Představte si teoretickou možnost, že by jste se dostali do vlády, jaká ministerstva by jste pro sebe mohli chtít?

Máme okolo 500 členů a tisícovky registrovaných příznivců. Spolupracujeme s odborníky v různých oborech, ale i profesními či občanskými iniciativami a organizacemi. Pro resorty jednotlivých ministerstev máme programové garanty a jejich pracovní týmy. V hypotetické rovině obsazování ministerstev nám primárně nejde o silová ministerstva. Zajímá nás Ministerstvo školství, které by ovšem nebylo od věci přejmenovat na Ministerstvo vzdělávání, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo kultury. Vzhledem k agendě, která pod něj spadá, bychom chtěli mít slovo na Ministerstvu vnitra a možná znovu oživit ideu Ministerstva informatiky. Jednotlivé resorty si totiž svou digitální informační agendu řeší naprosto zoufalým způsobem, který navíc podporuje dlouhodobou korupci v řešení IT zakázek. A nějaké to IT je dnes zastoupeno v každé akci ministerstva, a to v míře větší než malé.

V rámci kterých orgánů by vaše strana zavedla přímou volbu a proč je žádoucí?

Prvky přímé demokracie, které máme v programu, je třeba zavádět opatrně. Není to samospasitelná věc, jak někteří populističtí politici občanům servírují. Podmínky pro přímou volbu i odvolatelnost politiků předpokládají transparentní výběrová řízení, nezávislost  médií v informování, rozkryté majetkové poměry a provázanost. Přímá volba nesmí být o tom, jak o kom hovoří média či jakou kampaň si kandidát, který ovšem v naší vizi, vždy musí splnit požadovaná kritéria odbornosti, dokáže zaplatit. Vzhledem k tomu, že ochutnávkou přímé volby byla v ČR hned volba prezidenta (a žádná z podmínek kromě kompetenční, které jsem zmínil,  nebyla naplněna), dokážu si představit přímou volbu a hlavně odvolatelnost na libovolném stupni výkonu státní správy.

Ve vašich prioritách je také bod „spravedlivý volební systém“, jak si ho představujete? 

Se spravedlivým volebním systémem nejen v ČR neustále bojujeme. Limitní hranice 5 procent pro vstup do poslanecké sněmovny je podvodem na voliče. Obrovské množství lidí díky tomu nemá ve Sněmovně své zastoupení. My například tuto hranici neustále napadáme u Ústavního soudu jako diskriminační. Argumenty výroků soudu, kdy se hovoří o zamezení vstupu volebních projektů, oligarchů, nebo populistů či rychlokvašek, je naprosto neplatný. Ve sněmovně je TOP 09, hnutí ANO Andreje Babiše, nyní již mrtvý Úsvit Tomia Okamury, se 40 miliony se do něj dostaly Věci veřejné. 

I kdybych akceptoval, že dalším důvodem je obtížné sestavování vládní koalice, což je v ČR problém tak jako tak po každých volbách (viz Zemanova vláda odborníků), nehledě na onu 5 procentní diskriminační hranici, nemohu jako demokrat souhlasit. Hledání kompromisů a konsensu po volbách, nikoliv před nimi, je totiž žádoucí a vyžaduje dospělost. V takovém Finsku je vládní koalice opravdu různobarevná a jde to. 

Když Ústavní soud stejným výrokem ospravedlnil tento limit i v rámci Euro voleb, chtělo se mi brečet. Tam jsou přeci frakce a na stranickou politiku si tam nikdo nehraje.Osobně bych nejraději zapracoval na jednoduché úpravě a dosáhl toho, co funguje třeba v Austrálií, kdy může volič určit, kam jeho hlas poputuje v případě neúspěchu jeho favorita a kde se nakonec započítá. Minimálně by to rozbilo onu falešnou mantru, která drží ve sněmovně dlouhodobě strany, které tam jsou a pustí tam jen někoho, kdo kampaní napálí iluzi, že je ten, kdo na to má. Pokud budou lidé stále vycházet z toho, že nemá smysl hlasovat pro někoho, kdo v průzkumech neleze nad 5 procent, k žádoucí změně politiky to nikdy nepovede nebo je to cesta na několik desetiletí pro každého, kdo se rozhodne do politiky vstoupit a vykopat od tama existující předlistopadovou i polistopadovou chobotnici. Žádný hlas není vyhozený hlas. Nevolit není protest!