První soudružka na Hradě: Marta Gottwaldová si nechala říkat milostpaní

Rozálie, 29letá vdova po čeledínovi na arcibiskupském dvoře, porodila Martu na sklonku 19. století. Otec zůstává až do dnešních dnů neznámý. Jak uvádí internetové stránky idnes.cz, Marta se neúspěšně pokusila vyučit jako číšnice. Štěstí posléze zkoušela v Ostravě a na Slovensku v Trenčíně, ale nakonec se vrátila do Kopřivnice.

Nedlouho po první světové válce se seznámila s Klementem Gottwaldem, jenž byl na vojně nedaleko od Kopřivnice. Podle serveru lidovky.cz Marta tehdy pracovala jako služka a svého budoucího manžela potkala na taneční zábavě. Historik Ján Mlynárik zastává jiný názor a domnívá se, že pozdější paní Gottwaldová pracovala jako prostitutka a Klement byl jedním z jejích zákazníků. Ať už k seznámení došlo jakkoliv, 8. srpna 1920 se jim v Kopřivnici narodila dcera, která dostala stejně jako její matka jméno Marta.

Klement Gottwald se k otcovství přihlásil, ale do ženění se mu příliš nechtělo. Proto nejen Marta Gottwaldová, ale i její dcera Marta a i samotný Klement byly nemanželskými dětmi. Gottwald následně pracoval jako redaktor na Slovensku a o rodinný život příliš nestál. Po nějaké době si našel byt v Moravské Ostravě, kam se za ním Marta společně s dcerou přestěhovala.

Gottwaldova hvězda stoupá

V roce 1925 se Klement Gottwald stal členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa a rodina se tak o rok později stěhuje do Prahy. 21. března 1928 se Klement a Marta nakonec vzali. V té době byli komunisté považováni za nepřátele republiky a byt Gottwaldových opakovaně prohledávala policie. Při následných výsleších Marta na svého muže nikdy nic neprozradila.

Roku 1934 došla statním orgánům trpělivost a na Gottwalda byl vydán zatykač. Národní shromáždění ho zbavilo imunity, a proto Klement i s rodinou emigroval do SSSR. Marta si tehdy začala zvykat na výhody, jež plynuly z manželství s vysoko postaveným komunistickým funkcionářem. Rodině se dostalo materiálního zaopatření a vlastní kuchaři jim vařili jídla na objednávku.

Později v průběhu druhé světové války začala Marta využívat svého postavení pro pomoc ostatním. Internetové stránky skutecnosti.cz přináší svědectví Josefy Slánské, podle které Marta nakupovala potraviny v privilegovaných komunistických obchodech a rozdávala je potřebným. Snad ji k tomu pohnuly vzpomínky na vlastní minulost, kdy dlouhá léta přežívala v naprosté chudobě. Rodina Gottwaldových strávila válku v moskevském hotelu a k dispozici měli i daču za městem.

Zpět v Československu

Po návratu do Československa se společně s manželem dostávala stále výš a výš na společenském žebříčku. Roku 1948 se stala první dámou a v této roli se snažila nahradit svou veřejností zbožňovanou předchůdkyni, Hanu Benešovou. Vůbec se jí to ale nedařilo. Nezvládala působení ve společenských organizacích, libovala si v nákupech luxusního zboží a žárlila na ženy s podobnými šaty, jako měla ona. Ráda hrála mariáš, pila alkohol a oblíbila si vyprávění vtipů. Nesnášela ale legraci na vlastní účet. Marta Gottwaldová byla veselá a hlučná dáma, jež se nebála být středem pozornosti.

Počátkem 50. let 20. století začala Marta hlídat manželovo zdraví a proto mu vodou ředila alkohol. Lékařem předepsané vycházky ji ale nelákaly. Strach ze Stalinovy Moskvy se Gottwaldovi pokoušeli kompenzovat rodinným štěstím s vnoučaty, dcerou Martou a zetěm Alexejem Čepičkou. Komunisté se později snažili Martu prezentovat jako oddanou soudružku a bojovnici, jíž ovšem nebyla. Bývalá první dáma totiž nikdy do KSČ nevstoupila.

V březnu 1953 zemřel Stalin a několik dní po něm i Klement Gottwald. Marta skonala několik měsíců po nich, symbolicky na výročí vzniku samostatného Československa 28. října 1953. Její lékař, profesor Charvát, za příčinu úmrtí označil rakovinu ženských orgánů. Rodina Gottwaldových jeho zprávu ale popírá a smrt Marty připisuje karcinomu štítné žlázy, se kterou měla celoživotní problémy.