Strany chtějí víc peněz do školství, v celé řadě věcí se ale neshodnou

Většina stran je jich proti zavedení školného při studiu ve standardní době. Podporují také nutnost většího propojení výuky ve školách s praxí ve firmách. Odlišné názory mají na společné vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s ostatními dětmi v běžné výuce. Z jejich volebních programů vyplývá, že se moc neshodnou ani na dalším směřování reforem ve vzdělávání, které odstartovala současná vláda.

Na tom, že je nutné zvýšit mzdy učitelům, se partaje shodnou. Průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí letošního roku činila podle ČSÚ 27.889 korun. Učitelé si loni průměrně vydělali 30.065 korun, z toho zhruba 30 procent tvořily odměny, příplatky a náhrady. Současná vláda jim do roku 2020 slíbila růst na 130 procent celkového průměru. Tento slib do svých volebních programů zařadily ČSSD, KDU-ČSL a Svoboda a přímá demokracie (SPD).

Piráti prosazují k současným platům 20 procent průměru navíc. Zelení chtějí usilovat o růst na úroveň ostatních vysokoškoláků, tedy zhruba 31.000 korun. ODS slibuje navýšení průměrných platů učitelů na minimálně 35.000 korun a zvýšení netarifních částí platů. Podobné navýšení´chce prosadit i TOP 09.

Hnutí ANO oficiální program zatím nemá. Předseda hnutí Andrej Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím, naznačuje, že učitelé by do roku 2035 měli dostat přidáno 50 procent současného platu. KSČM hovoří o nutnosti navyšování mezd pedagogických a nepedagogických pracovníků, konkrétnější představy ale nepředstavili.

Na potřebě navyšování rozpočtu školství obecně se strany víceméně shodnou. Lidovci by navíc chtěli prosadit reformu financování církevních a soukromých škol, zatímco komunisté trvají na financování těchto škol z jejich vlastních zdrojů. ODS by ráda prosadila návrat k současnému systému normativů na žáka na všech regionálních školách, na kterých se má od roku 2018 změnit financování podle odučených hodin.

ČSSD, ANO, lidovci, Zelení a komunisté jsou pro zachování bezplatného studia ve standardní době na vysoké škole (VŠ). Podle ČSSD a TOP09 je nutné zvýšit stipendia doktorandů. ODS chce prosadit zpřísnění poplatku při překročení standardní doby studia, TOP 09 by VŠ umožnila zavedení školného. SPD slibuje zpoplatnění studia na VŠ pro všechny cizince. ANO a ODS by chtěly VŠ financovat podle výkonu.

Všechny strany zdůrazňují nutnost většího propojení vzdělávacího systému s trhem práce, které firmy požadují již několik let. Zejména střední odborného vzdělávání by se podle nich mělo víc orientovat na praxi. Podporují proto uzákonění určité formy duálního vzdělávání, tedy kombinace teorie ve škole a praxe ve firmách.

Poslední dva roky přinesly do škol řadu změn. Na jejich zachování, pokračování nebo zrušení se ale strany neshodnou. Třeba začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol podporují ve svém programu ČSSD, Zelení a Piráti. Zdravotně postižené a jinak znevýhodněné děti mají nárok na vzdělávání v běžných školách od roku 2005, od loňského září pak školy mohou žádat o peníze na tyto účely. ODS, KSČM a SPD s tím nesouhlasí. „Zrušíme povinnou inkluzi - řešení ponecháme v rukou každé školy," uvádí ODS.

Nejasný postoj mají lidovci, kteří ve svém programu slibují, že společné vzdělávání vyhodnotí. Spolu s ANO a TOP 09 by se chtěli zaměřit na rozvoj mimořádně nadaných dětí. TOP 09 by podpořila projekt dělené třídy, který by umožnil dvourychlostní výuku.

ČSSD slibuje stabilizaci školství. Lidovci by chtěli převést do elektronické podoby jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory, které zavedla současná vláda. Zelení by tuto zkoušku úplně zrušili. ODS chce zrušit takzvanou pamlskovou vyhlášku a spolu s TOP 09 i povinné předškolní vzdělávání před nástupem do školy, které bude platit od září. Komunisté jsou pro obnovení jednotných učebních osnov na základních školách, podobný názor má SPD.