Kapitulovali jsme prakticky bez boje. Měli jsme plné ruce práce s uprchlíky, vzpomíná Schwarzenberg

Praha – Češi a Slováci si před několika dny připomínali výročí okupace. K událostem z 21. srpna 1968 se vyjádřila také celá řada českých politiků, Svou vzpomínku teď na sociálních sítích přidal také čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který v době příchodu sovětských vojsk žil v emigraci v Rakousku.

Schwarzenberg vzpomíná, jak byl necelý měsíc před okupací byl poprvé doma. „Byl to byl krásný zážitek. Vítali nás jak na Třeboňsku, na Orlíku nebo v Praze a posléze dokonce i na Hluboké. Být zase doma mě úplně nadchlo. Cítil jsem tu euforii. Čím víc jsem ale sledoval, co se děje, tím větší skepsi jsem tehdy nabýval. Neuměl jsem si představit, že by toto Sověti tolerovali. A opravdu. Jednadvacátého jsem byl zrovna ve Vídni, když přišla zpráva, že k nám vojska Varšavského paktu vtrhla,“ popisuje politik.

Situace podle něj byla i za hranicemi velmi hektická. „V příštích dnech jsme měli plné ruce práce se spoustou uprchlíků. Dosti jich přišlo taky z Jižních Čech. Ti se potom k nám uchýlili, a tudíž jsem ani neměl mnoho času přemýšlet, co to všecko bude znamenat. Zaznamenal jsem ovšem s politováním, že jsme zase jednou prakticky bez boje kapitulovali,“ posteskl si.

Doba normalizace podle něj byla opravdu dusítko pro celou republiku. „Je pravda, že Gustav Husák už nepřipustil popravy jako v padesátých letech, asi tomu taky pomohlo, že sám byl v padesátých letech dlouho vězněn. Ale taky byl toho názoru, že několik let ve vězení nikomu neuškodí. To opravdu trapné bylo, že po těch různých čistkách během padesátých let byla i komunistická strana zbavena valné většiny svých inteligentnějších členů a vůdců. To, co nastalo, byla diktatura domovních důvěrníků. Mnohem nižší úroveň průměrných funkcionářů. Byla to pouze trapná jedenadvacetiletá dohra toho, co komunistický převrat v roce 1948 napáchal,“ myslí si Schwarzenberg.

Režim nakonec podle něj padl kvůli vlastní neschopností. „Jak známo, konec Varšavské smlouvy i RVHP nebyla revoluce, nebyla to ani invaze cizí armády, nýbrž prostý krach. Byl to bankrot. Sovětská říše se rozpadla, a tak i u nás skončila vláda KSČ, jejíž vedení bylo zcela bezradné. Je třeba ovšem připomenout, že slavné Pražské jaro, z části reprezentované velikým nadšením i těmi několika idealisty, kteří ještě v rodné straně zůstali, byl naprosto nerealistický pokus změnit vládu komunismu v socialismus s lidskou tváří,“ tvrdí s odstupem času.

Právě tento vývoj ale podle něj znamenal zlom. „Někdy si myslím, byť to byla velká tragédie, že tyto události aspoň většinu lidí přesvědčily, že tudy cesta nevede. Že se musíme vydat úplně jinou cestou. Namáhavou a taky s různými pastmi a nešvary, nicméně přece jenom cestou svobody. Zejména bychom ale měli vzpomenout těch, kteří v průběhu srpna a dalších měsíců padli jako oběti této invaze. Vzpomeňme taky na ty, kteří v zoufalství proti násilně nastolenému režimu protestovali. Jana Palacha a Jana Zajíce a dalších statečných v celém východním bloku. To všechno patří k sobě. Je to jedna dějinná událost s jejími následky. Pracujme na tom, abychom se už nikdy do takové situace nedostali. Neboť, po pravdě řečeno, o tuto situaci jsme se zasloužili volbami po druhé světové válce a kapitulací v únoru 1948. Tak jsme po srpnu 1968 kapitulovali zase,“ dodal Schwarzenberg.

Související

Karel Schwarzenberg

Rakousko se rozloučilo s Karelem Schwarzenbergem

Karel Schwarzenberg byl významnou postavou, vlastencem a Evropanem, prohlásil vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn během dnešního pohřbu bývalého českého ministra zahraničí. Uvedla to rakouská média.

Více souvisejících

Karel Schwarzenberg Srpen 1968 okupace 1968

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy