Proč mají poslanci imunitu? Rušit ji nehodlají, světový unikát se jim hodí

Ještě v roce 2013 před volbami do Poslanecké sněmovny mělo hnutí ANO Andreje Babiše v programu bod o zrušení trestní a přestupkové imunitě českých zákonodárců. "Parlamentní imunita v Česku je světová rarita a činí z našich volených zástupců privilegovanou vrstvu," psalo tehdy hnutí. Prosazovalo pouze zachování tzv. indemnity, tedy nemožnost postihu za projevy ve sněmovně a za hlasování v ní. 

O čtyři roky později však do sněmovny putuje policejní žádost o vydání poslanců Babiše a Jaroslava Faltýnka (ANO) kvůli možnému dotačnímu podvodu k trestnímu stíhání. Hnutí se rázem sešikovalo a za své poslance se postavilo. Jak to tedy s rušením imunity je? 

V programu ji "pro jistotu" dnes téměř žádný politický subjekt nemá. Kde se v našem ústavním pořádku imunita zákonodárců vzala? Zakotvuje ji už dodnes platná Ústava, která nabyla účinnosti 1. ledna 1993. Nástroj imunity je upraven v jejím článku 27, který zní následovně:

(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno.(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

Odstavec 1 a 2 upravuje již výše zmíněnou indemnitu, zbylé odstavce se týkají imunity trestněprávní a přestupkové. Poslanci i senátoři se už od doby jejího zavedení několikrát pokusili imunitu buď omezit, nebo zcela zrušit. Nejčastěji zákonodárci prosazovali omezení doby trvání imunity pouze na volební období, v nichž daný jedinec jako senátor nebo jako poslanec působil. K tomuto skutečně došlo a návrh, který podpořili zejména poslanci Kateřina Klasnová (Věci veřejné), Miroslava Němcová (ODS), Vlasta Parkanová (TOP 09) a Lubomír Zaorálek (ČSSD), začal následně platit od června 2013. 

Úvahy o dalším omezení imunity jsou občas mezi politiky slyšet i nadále. "Imunitu na politické projevy mám za potřebné minimum," uvedl pro EuroZprávy.cz místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Lze uvažovat o zrušení přestupkové imunity, nejsem pro obnovení celoživotní imunity a na diskusi je i smysl imunity v trestněprávních kauzách. Je totiž problém dokazovat politickou účelovost a naopak hrozí zneužití k vyhýbání se stíhání," naznačuje hlavní problém imunity Dolejš, který tak nastiňuje její dvojsečnost. 

Sněmovna od roku 1993 zbavila imunity několik poslanců, nejznámějším případem je kauza bývalého ministra zdravotnictví za ČSSD Davida Ratha nebo někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Sněmovna i několikrát odmítla zbavit zákonodárce imunity a vydat je tak trestnímu stíhání. V roce 1998 tak nebyl vydán bývalý ministr zahraničí za ČSSD Jan Kavan nebo v roce poslankyně za KDU-ČSL Ludmila Müllerová. 

"Imunita má chránit výkon mandátu - tak, aby výkonná moc nemohla bránit zákonodárcům účastnit se jednání parlamentu. V případě, že se parlamentní komora usnese, že žádost o stíhání není motivována takto, tedy jen účelově bránit ve výkonu nabytého mandátu, pak není důvod poslance nebo senátora ke stíhání nevydat," sdělil pro EuroZprávy.cz předseda hnutí STAN Petr Gazdík. 

Snaha o výraznější omezení trestněprávní a přestupkové imunity tak ze sněmovny pomalu vymizela. Letos se poslanci rozhodli, že už nebudou projednávat ústavní novelu klubu TOP 09 a Starostů na zrušení trestní imunity zákonodárců.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek předlohu za předkladatele z dolní komory stáhl i s ohledem na to, že ji autoři podali zhruba před třemi lety. Od té doby se poslanci k novele nedostali. Ústavní novela byla podle předkladatelů reakcí na vydávání poslanců, Sněmovna podle nich rozhodovala politicky bez ohledu na konkrétní případ a okolnosti.