ROZHOVOR - Jako osobní zpověď Andreje Babiše působí podle politologa Jana Kubáčka volební program hnutí ANO. Politolog oceňuje některé nápady hnutí směrem k úpravě politického systému v zemi. Redukce ministerstev i nový volební systém při volbách do Senátu vnímá jako pozitivní, stejně tak zavedení klouzavého mandátu. Některé další body, jako například zdůrazňování národní identity v rámci EU, vnímá spíše jako nic neříkající slib.
Jak byste zhodnotil program hnutí ANO jako celek? Čím se zásadně odlišuje od ostatních volebních programů představených konkurenčními subjekty?
Především způsobem prezentace programu a volebních slibů. Program ANO je sepsán téměř jako osobní zpověď Andreje Babiše a svého druhu jako jeho “smlouva s voličem”. I díky tomu je celý programový manifest v porovnání s politickou konkurencí čtivý, srozumitelný a tím i ve výsledku v přesvědčování “mysli voličovi” úspěšnější. Zároveň zaujme i schopnost nenechat se limitovat “pravo-levým” škatulkováním a udržení nabídky volebního tématu pro každou věkovou, sociální a profesní skupinu.
Nemluvě o schopnosti přiznat chybu Andrejem Babišem, avšak tak umně, že mazaně “prodá” opět to, co potřebuje. Jde na to promyšleně.
Hnutí by chtělo zavést jednokolovou volbu senátorů - slibuje si od toho snížení nákladů na volby a vyšší volební účast. Dostavil by se takový efekt? A jsou podle Vás politici ochotni k této změně přistoupit?
Začnu od konce – podpora politiků pro tuto ústavní změnu bude spíše opatrná, nebudou si chtít příslovečně vypouštět rybník. Přechod na anglosaský způsob volby by vedl rozhodně k nárůstu počtu občanských a regionálních kandidátů, kteří by mohli porážet stranické, možná nakonec i ANO kandidáty. Voličskou účast by zvažovaná změna zvyšovala postupně, podle toho, jakou zkušenost by se změnou nabrali voliči. Rovněž bychom museli přijmout fakt, že vítězi by se stávali volební kandidáti s relativně malým rozdílem hlasů, tedy například jen s 15procentní podporou (když bychom odečetli hlasy pro další kandidáty a hlasy těch, co k volbám nedorazili) – důkazem budiž volby do Dolní sněmovny ve Velké Británii.
Otázkou tedy je, zda by nebylo výhodnější ze Senátu udělat regionální komoru z vyslanců krajů, tím zrušit senátní volby, posílit vliv krajů a význam krajských voleb. A uspořit za celé jedny volby, které by odpadly.
Hnutí by chtělo také zredukovat počet ministerstev a zavést klouzavý mandát - ministr by tak nemohl být poslancem či senátorem. Jak hodnotíte tento bod a pomohl by účinnějšímu vládnutí?
Klouzavý mandát by rozhodně neuškodil. Posílil by soustředění ministrů na výkon v rámci vlády a ne na své klíčové sněmovní působení a faktickou pracovní rozdvojenost. Je škoda, že politici neuvažují o zavedení konstruktivního vyjádření nedůvěry pro premiéra, což by stabilitě české politiky velmi pomohlo a významně zmenšilo “vyděračský potenciál” jednotlivců.
Zredukování ministerstev by velmi prospělo –zásadně by to omezilo velký nešvar české politické praxe – “resortismus” a programově netýmový přístup státní správy a vlády českého státu. Pro srovnání – přibližně velikostí poloviční Švýcarsko má de facto osm ministerstev a nijak netrpí. Při troše dobré vůle a odhodlání bychom se dokázali postupně k deseti ministerstvům rovněž dostat.
Je dobrý nápad rušit i ministerstvo pro vědu a inovace?
Skutečná podpora vědě, inovacím, elektronizaci není závislá na existenci ministerstva, potřebuje jen výrazný profi tým úředníků (ideálně z praxe a se zahraničním rozhledem) a jasnou politickou podporu (ideálně premiéra).
Je rozumné odkládat přijetí eura v následujícím volebním období?
Ano, je. Dokud nebude jasno v přístupu k dluhům a dlouhodobě k ekonomickému chování jižních států eurozóny. Nemluvě o situaci a zdraví mnohých evropských bank.
Program se obsáhle věnuje také bezpečnosti Česka a varuje před extrémním islamismem. Ten chce hnutí vymýtit také porážkou Islámského státu. Má česká vláda reálné nástroje, aby tento bod prosadila?
Může tomu napomoci – např. kvalitním zázemím a podmínkami pro české tajné služby, vyměňováním informací se zahraničními partnery, bezpečnostní spolupráci s Izraelem a dalšími zahraničními spojenci, investicemi do obrany a interní tuzemské bezpečnosti, spoluprací v rámci NATO a v konečném důsledku nápomocí v zemích sužovaných tímto konfliktem a živelnými pohromami.
Podle hnutí by Česko mělo v EU prosazovat více české národní identity. Jak tento bod chápat?
Jako marketingově pojatý – typu“slibem nezarmoutíš”. Neb je nekonkrétní a velmi vágní. Potřebujeme konečně uvažovat racionálně a průběžně optikou našich národních zájmů, ne vždy něco vyhlásit a pak neplnit….Inspirací nám mohou být země typu Dánsko, Estonsko.
Co říkáte na důchodové plány hnutí? ANO chce zachovat pravidelnou valorizaci důchodů, zároveň chce navýšit základní výměru důchodu. Volá také po prosazení "dlouho odkládané reformy systému důchodů", moc konkrétní ale není.
Opět v logice hesla “slibem nezarmoutíš” a hlavně nevystrašit veřejnost. Potřebujeme nadstranické řešení, do něhož budou zapojeny všechny strany a kompetentní odborníci, aby konečně vzniklo řešení s výhledem na desetiletí a ne jedno politikou rozbouřené volební období.
Hnutí uznává, že některá opatření způsobí v případě prosazení výpadek 46 miliard, zároveň chce zachovat vyrovnaný rozpočet. Neprotiřečí si?
Především neříká celou pravdu….někde bude muset říznout a jen to téma nechce z taktických důvodů otevřít. I proto, že nikdo přesně neví, jak se bude dařit české ekonomice, zda se neblíží ekonomická krize a časy askeze.Pak samozřejmě bude vše stejně jinak.
Překvapily vás některé další programové body?
Překvapilo mě, jak málo se hnutí ANO pověnovalo pro Čechy velmi zásadnímu tématu – osobnímu bezpečí a právní ochraně. Většímu tlaku na zrychlení a debyrokratizaci spravedlnosti, posílení práv ve vlastním obydlí, nulové toleranci tzv. šmejdů a tažení proti podobným parazitickým skupinám. Nemluvě o debatě nad výší některých trestů ze strany šmejdů a dalších viníků, zvláště vůči nejslabším ve společnosti – seniorům, dětem. To je obrovské, téměř nikým nepodchycené téma, které oslovuje napříč generacemi a nehledě na adresu bydliště. Stejně jako kvalita potravin a dbaní na spotřebitelské právo a garanci jakosti. Přesto zůstává přehlížené……
Související
Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka
Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka
rozhovor , Jan Kubáček (politolog) , Andrej Babiš , Hnutí ANO , program , volby 2017
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 55 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák