ROZHOVOR | Babišův program je čtivý a bude úspěšný, hnutí v něm ale zapomnělo na šmejdy i kvalitu potravin, míní politolog

ROZHOVOR - Jako osobní zpověď Andreje Babiše působí podle politologa Jana Kubáčka volební program hnutí ANO. Politolog oceňuje některé nápady hnutí směrem k úpravě politického systému v zemi. Redukce ministerstev i nový volební systém při volbách do Senátu vnímá jako pozitivní, stejně tak zavedení klouzavého mandátu. Některé další body, jako například zdůrazňování národní identity v rámci EU, vnímá spíše jako nic neříkající slib.

Jak byste zhodnotil program hnutí ANO jako celek? Čím se zásadně odlišuje od ostatních volebních programů představených konkurenčními subjekty?

Především způsobem prezentace programu a volebních slibů. Program ANO je sepsán téměř jako osobní zpověď Andreje Babiše a svého druhu jako jeho “smlouva s voličem”. I díky tomu je celý programový manifest v porovnání s politickou konkurencí čtivý, srozumitelný a tím i ve výsledku v přesvědčování “mysli voličovi” úspěšnější. Zároveň zaujme i schopnost nenechat se limitovat “pravo-levým” škatulkováním a udržení nabídky volebního tématu pro každou věkovou, sociální a profesní skupinu.

Nemluvě o schopnosti přiznat chybu Andrejem Babišem, avšak tak umně, že mazaně “prodá” opět to, co potřebuje. Jde na to promyšleně.

Hnutí by chtělo zavést jednokolovou volbu senátorů - slibuje si od toho snížení nákladů na volby a vyšší volební účast. Dostavil by se takový efekt? A jsou podle Vás politici ochotni k této změně přistoupit?

Začnu od konce – podpora politiků pro tuto ústavní změnu bude spíše opatrná, nebudou si chtít příslovečně vypouštět rybník. Přechod na anglosaský způsob volby by vedl rozhodně k nárůstu počtu občanských a regionálních kandidátů, kteří by mohli porážet stranické, možná nakonec i ANO kandidáty. Voličskou účast by zvažovaná změna zvyšovala postupně, podle toho, jakou zkušenost by se změnou nabrali voliči. Rovněž bychom museli přijmout fakt, že vítězi by se stávali volební kandidáti s relativně malým rozdílem hlasů, tedy například jen s 15procentní podporou (když bychom odečetli hlasy pro další kandidáty a hlasy těch, co k volbám nedorazili) – důkazem budiž volby do Dolní sněmovny ve Velké Británii.

Otázkou tedy je, zda by nebylo výhodnější ze Senátu udělat regionální komoru z vyslanců krajů, tím zrušit senátní volby, posílit vliv krajů a význam krajských voleb. A uspořit za celé jedny volby, které by odpadly.

Hnutí by chtělo také zredukovat počet ministerstev a zavést klouzavý mandát - ministr by tak nemohl být poslancem či senátorem. Jak hodnotíte tento bod a pomohl by účinnějšímu vládnutí?

Klouzavý mandát by rozhodně neuškodil. Posílil by soustředění ministrů na výkon v rámci vlády a ne na své klíčové sněmovní působení a faktickou pracovní rozdvojenost. Je škoda, že politici neuvažují o zavedení konstruktivního vyjádření nedůvěry pro premiéra, což by stabilitě české politiky velmi pomohlo a významně zmenšilo “vyděračský potenciál” jednotlivců.

Zredukování ministerstev by velmi prospělo –zásadně by to omezilo velký nešvar české politické praxe – “resortismus” a programově netýmový přístup státní správy a vlády českého státu. Pro srovnání – přibližně velikostí poloviční Švýcarsko má de facto osm ministerstev a nijak netrpí. Při troše dobré vůle a odhodlání bychom se dokázali postupně k deseti ministerstvům rovněž dostat.

Je dobrý nápad rušit i ministerstvo pro vědu a inovace?

Skutečná podpora vědě, inovacím, elektronizaci není závislá na existenci ministerstva, potřebuje jen výrazný profi tým úředníků (ideálně z praxe a se zahraničním rozhledem) a jasnou politickou podporu (ideálně premiéra).

Je rozumné odkládat přijetí eura v následujícím volebním období?

Ano, je. Dokud nebude jasno v přístupu k dluhům a dlouhodobě k ekonomickému chování jižních států eurozóny. Nemluvě o situaci a zdraví mnohých evropských bank.

Program se obsáhle věnuje také bezpečnosti Česka a varuje před extrémním islamismem. Ten chce hnutí vymýtit také porážkou Islámského státu. Má česká vláda reálné nástroje, aby tento bod prosadila?

Může tomu napomoci – např. kvalitním zázemím a podmínkami pro české tajné služby, vyměňováním informací se zahraničními partnery, bezpečnostní spolupráci s Izraelem a dalšími zahraničními spojenci, investicemi do obrany a interní tuzemské bezpečnosti, spoluprací v rámci NATO a v konečném důsledku nápomocí v zemích sužovaných tímto konfliktem a živelnými pohromami.

Podle hnutí by Česko mělo v EU prosazovat více české národní identity. Jak tento bod chápat?

Jako marketingově pojatý – typu“slibem nezarmoutíš”. Neb je nekonkrétní a velmi vágní. Potřebujeme konečně uvažovat racionálně a průběžně optikou našich národních zájmů, ne vždy něco vyhlásit a pak neplnit….Inspirací nám mohou být země typu Dánsko, Estonsko.

Co říkáte na důchodové plány hnutí? ANO chce zachovat pravidelnou valorizaci důchodů, zároveň chce navýšit základní výměru důchodu. Volá také po prosazení "dlouho odkládané reformy systému důchodů", moc konkrétní ale není. 

Opět v logice hesla “slibem nezarmoutíš” a hlavně nevystrašit veřejnost. Potřebujeme nadstranické řešení, do něhož budou zapojeny všechny strany a kompetentní odborníci, aby konečně vzniklo řešení s výhledem na desetiletí a ne jedno politikou rozbouřené volební období.

Hnutí uznává, že některá opatření způsobí v případě prosazení výpadek 46 miliard, zároveň chce zachovat vyrovnaný rozpočet. Neprotiřečí si?

Především neříká celou pravdu….někde bude muset říznout a jen to téma nechce z taktických důvodů otevřít. I proto, že nikdo přesně neví, jak se bude dařit české ekonomice, zda se neblíží ekonomická krize a časy askeze.Pak samozřejmě bude vše stejně jinak.

Překvapily vás některé další programové body?

Překvapilo mě, jak málo se hnutí ANO pověnovalo pro Čechy velmi zásadnímu tématu – osobnímu bezpečí a právní ochraně. Většímu tlaku na zrychlení a debyrokratizaci spravedlnosti, posílení práv ve vlastním obydlí, nulové toleranci tzv. šmejdů a tažení proti podobným parazitickým skupinám. Nemluvě o debatě nad výší některých trestů ze strany šmejdů a dalších viníků, zvláště vůči nejslabším ve společnosti – seniorům, dětem. To je obrovské, téměř nikým nepodchycené téma, které oslovuje napříč generacemi a nehledě na adresu bydliště. Stejně jako kvalita potravin a dbaní na spotřebitelské právo a garanci jakosti. Přesto zůstává přehlížené……

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jan Kubáček (politolog) Andrej Babiš hnutí ANO program volby 2017

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 4 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 5 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 8 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti

V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy