ROZHOVOR | Evropa migraci nezvládá, stát bere lidem to, co vydělají, říká lídr Svobodných

ROZHOVOR - Petr Mach nedávno vzbudil pozornost médií oznámením, že rezignuje na post Europoslance. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětloval, co má v plánu a jakou vizi mají Svobodní, pokud by se dostali do Poslanecké sněmovny.

Deník Shopaholičky

Petr Mach se narodil v Praze roku 1975 a v současné době je předsedou strany Svobodní. Pět let strávil jako poradce prezidenta Václava Klause a až donedávna byl poslancem Evropského parlamentu. Je známý svou kritikou Evropské unie a libertariánskými vizemi.

Z Evropského parlamentu jste podle svých slov odešel, abyste se mohl plně věnovat Svobodným a volbám do Poslanecké sněmovny. Co máte tedy v plánu?

Mandát v EP byl pětiletý a já se ho dobrovolně vzdal po třech letech, abych se mohl plně soustředit na volby do Poslanecké sněmovny. Dělal jsem to z několika důvodů. Zaprvé chci ukázat voličům, kteří riskují svůj hlas, že to riziko ponesu s nimi. Nepřišlo by mi fér, abych si jen odskočil z Bruselu na volby, a když to nevyjde, tak bych se tam zas vrátil.  Za druhé, pokud chci, abychom uspěli, musím se kampani věnovat. Což zároveň znamená, že bych nemohl být v EP na hlasování.

Svobodní mají závazek vůči voličům, kteří nás to Evropského parlamentu dostali, bojovat proti euronesmyslům. Takže by nebylo fér vynechat hlasování. I po mé rezignaci Svobodným mandát zůstává, nastoupil za mě Jiří Payne a já se mohu plně věnovat kampani. Nestane se, že by náš hlas chyběl na jakémkoliv hlasování. Za třetí, hraju vabank. V podstatě voličům říkám, že jestli chtějí, aby Mach a Svobodní stále byli v politice, měli by jít a volit nás. Mandátu jsem se vzdal a je to změna nevratná. Nesu to riziko s voličem a chci, aby si voliči byli vědomi, že na každém jejich hlasu záleží.

Jak se chcete kampani věnovat?

Snažím se komunikovat s voliči, chodím mezi ně, rozdávám letáčky. Mezitím se snažím psát články, dávat rozhovory a podobně. Už se ani minutu času nemusím věnovat tím, co se děje v Bruselu.

Většina stran má klíčovou skupinu, na kterou se chce zaměřit. Jaká je ta vaše?

Myslím si, že Svobodní to tak nemají. Nemíříme na jednu skupinu. Myslíme si, že základní myšlenka Svobodných, tedy svoboda občanů a suverenita České republiky je atraktivní pro všechny lidi. Ať jsou starší nebo mladší, mají vysokoškolské vzdělání nebo ne, jsou z venkova či z města. Obecně se zaměřujeme na lidi, kteří by se sami nejspíš označili za pravicové voliče či ekonomické liberály nebo konzervativce britského střihu. Zkrátka pravá část spektra.

Pomůžou vám vaše zkušenosti z Evropského parlamentu v Poslanecké sněmovně?

Fungování Evropského parlamentu se samozřejmě od toho českého velmi liší. Ale to, že jsem měl možnost v reále si „nacvičit“ politiku v Evropském parlamentu, bude užitečné. Když mě voliči zvolí do Sněmovny, nebudu úplný nováček. Poznal jsem procedury a postupy parlamentní práce.

S jakou stranou byste nikdy nešel do koalice?

Teď ještě ani nevíme, kdo se tam dostane, tak je předčasné se vymezovat. S kým do koalice půjdeme, to se rozhodneme až po volbách. Pro klid voliče však Svobodní přijali usnesení, že nebudou dělat koalici se dvěma stranami – KSČM a hnutí ANO. Uvědomuji si, že i s ostatními stranami máme mnoho rozdílů. Ovšem koalice je o hledání průniku a kompromisu. Nicméně komunistická ideologie je přesným opakem toho, co hlásáme my. A v případě hnutí ANO, když se podíváte, je to taky úplný opak. Jsme proti investičním pobídkám, které ANO podporuje. Jsme silně proti dotacím, zatímco Agrofert z nich vlastně žije. A já neumím oddělit Agrofert od hnutí ANO – a neumí to oddělit ani pan Babiš.

Favoritem letošních voleb je hnutí ANO, předseda Andrej Babiš ale bude možná čelit trestnímu stíhání. Je podle vás v pořádku, aby vůbec o premiérské křeslo usiloval?

To si musí zvážit hlavně on. Asi už si to taky zvážil. On je přesvědčený, že je jediný svatý, všichni se spikli proti němu… Trestní stíhání ještě neznamená, že je pan Babiš vinný, to až soud určí, jestli spáchal podvod, nebo ne.  K tomu však nedojde, dokud bude mít imunitu. Pokud bude Poslanecká sněmovna trvat na jeho imunitě, vyšetřování se ani nezahájí. On má asi pocit, že jeho voličům to nevadí. Samozřejmě, obviněný člověk i člověk trestně stíhaný může kandidovat. Poslancem může nakonec být i člověk, který sedí ve vězení.

Když už jsme se dostali k tématu imunity, jaký je váš názor? Myslíte si, že je politická imunita zastaralou záležitostí, které by se mělo Česko zbavit?

V Evropském parlamentu jsem měl možnost hlasovat o imunitách. Vybavuji si případ francouzské političky Marine Le Pen. Hlasoval jsem pro zachování její imunity, proti vydání k trestnímu stíhání, ale ostatní mě přehlasovali. Le Pen je ve Francii stíhaná za to, že na Facebooku sdílela fotky, na nichž bojovníci Islámského státu popravují zajatce. Chtěla poukázat na hrůzy Islámského státu a na to, proč něco takového nechce v Evropě. Nevyzývala k nenávisti či podobně, jen sdílela fotky s komentářem. Jsem přesvědčen, že má mít právo na svobodu projevu.

V tom vidím smysl poslanecké imunity – ochranu před politickou pomstou soupeřů. Nikdo by neměl být stíhán za své projevy. Naopak pro zbavení imunity jsem hlasoval v případech, jako jsou třeba vyšetřování kvůli autonehodě apod. Tam podle mě imunita nemá smysl.

Jedním z populárních témat je migrace. Česká republika prakticky žádné migranty nemá a téměř všechny strany odmítají naplnění kvót. Proč se podle vás jedná o tak silné téma?

Migrantů je u nás spousta. Ze Slovenska, z Ukrajiny, z Vietnamu… někteří z nich dostali občanství nebo dlouhodobé povolení k pobytu, někdo je tu z politických důvodů. Migranti z vlny, která teď zachvátila Západní Evropu – tedy lidé z Blízkého východu, arabských zemí a podobno – u nás nejsou. A já bych řekl – naštěstí.

Západní Evropa tuto vlnu evidentně nezvládá. Integrace je těžký oříšek – po staletí tu máme romskou menšinu, která se také prakticky neintegrovala. Ale žádný Rom, žádný Slovák či Vietnamec u nás nepáchá teroristické činy. My chceme zachovat bezpečnost. Pokud vidíme, že se integrace nedaří, rozumné řešení je nenechat si ty migranty ze severní Afriky nějakou bruselskou direktivou vnutit.

Jako Svobodní hlásáme svobodu člověka a suverenitu České republiky – chceme si o politice rozhodovat sami, i o politice přijímání migrantů. Bezpečnost je základem. A současná migrační vlna bezpečnost jednoznačně ohrožuje.

Jaké téma je pro vás před volbami nejdůležitější?

Pro nás je už dlouhodobě důležitá otázka daní. Stát bere lidem osobní svobodu v mnoha aspektech a daně jsou jedním z nich. Daně jsou vysoké. Když je sečteme, stát bere lidem zhruba polovinu toho, co si vydělají. A daně jsou obří proto, že se z těchto peněz živí mnoho zbytečných úřadů.

My Svobodní máme dlouhý seznam úřadů na zrušení. Velké daně živí dotace, které se rozmohly jako pijavice. Podle nás je dotace takřka sprostým slovem. Je to něco, co pokřivuje spravedlivé prostředí. Vždy jsou ve prospěch jednoho na úkor druhého.

Chtěli bychom mít stát, který nepřerozděluje peníze. Místo toho bychom chtěli zavést nižší daně. V Programu máme sjednocení DPH na 14 %. Máme propočítané, co stát musí zrušit, jakých dotací se zbavit, aby lidé na daních platit méně.

Jaké jsou vaše názory na současnou důchodovou situaci?

Když říkáme, na čem se má šetřit, můžeme říct i to, na čem by se šetřit nemělo. A to jsou právě důchodci. Důchodci se těžko mohou bránit, důchodce těžko unikne z daní. Stát jim důchody dluží. Léta pracovali a odváděli daně, stát jim teď důchody musí zaplatit. A měl by důchody férovým způsobem pravidelně valorizovat.

Důchody mohou růst ve chvíli, kdy roste ekonomika. Když poroste ekonomika, porostou platy. Nelze to oddělit. Proto je třeba soustředit se na ekonomiku. Bez dotací a s nižšími daněmi ekonomika poroste rychleji.

Jsme bohužel v situaci, kdy se radujeme, že ekonomika roste o 1 procento. Před lety bychom takový mizivý růst nazvali krizí. Jsme přesvědčeni, že když ekonomiku osvobodíme od byrokracie, přemrštěných daní a dotací, poroste tempem 7–8 procent ročně a budeme moci brzy dohnat bohatší sousedy.

Jaký názor máte na problémy s bydlením mladých?

Náš plán snížení DPH podpoří stavbu budov i pořizování vybavení. Nechceme, aby lidem zařizoval bydlení stát. Stát by měl lidem přestat překážet, aby měli šanci si dostupné bydlení sami sehnat. Když se stát snaží pomoc, jsou z toho katastrofy – vyloučené lokality, mafie, které kšeftují s dotacemi na bydlení. Stát by měl příspěvky na bydlení zrušit, dát od toho ruce pryč a nechat lidi, kteří poctivě žijí, sehnat si vlastní bydlení. Měli by mít možnost výběru, jestli si chtějí žít v podnájmu, nebo ve svém.

Co byste v případě úspěchu dělal s nedostatečnou dopravní strukturou?

Myslíme si, že je v České republice silně zanedbaná dálniční síť. Je podle nás špatný koncept, kdy všechna doprava jezdí přes Prahu, která je pak přeplněná. Chceme koncepci dálniční sítě změnit tak, aby výhledově došlo k dálničnímu propojení krajských měst. Když postavíme dálniční spojení Jihlavy a Plzně přes Jižní Čechy, bylo by to výhodné pro všechny. Pomůže to dopravním firmám, které spotřebují méně nafty, i spotřebitelům, kteří budou mít nakonec levnější zboží. Bude to výhodnější ekologicky, protože se spálí méně nafty a vypustí méně škodlivin do ovzduší. A uleví se dopravě v Praze, bude méně zácp.

Uznávám, že to nestihneme ve čtyřech letech. Je ale potřeba vytvořit novou vizi. Teď je všechno koncipované tak, aby to šlo přes Prahu. Když změníme cílový stav dálniční sítě, budeme moci stavět tam, kde je to nejefektivnější.

Zdá se, že jste o tom dlouze přemýšleli, nebo se mýlím?

My jsme našemu programu věnovali strašně moc času, máme to promyšlené. Už když jsme Svobodné zakládali, měli jsme hodně rozmyšleno, hlavně v oblasti daní. I v té dopravě jsme silní. Podle nás řidičům silně komplikuje život povinné přimíchání biopaliv. Jim se tím zdražuje benzín a nafta, prospěch z toho má především AGROFERT. A lékaři mohou potvrdit, že biopaliva škodí lidskému zdraví. Zplodiny biopaliv jsou ještě horší než zplodiny klasických paliv.

Jaký má vaše strana názor na poplatky u lékaře?

Myslíme si, že by nemocnice měly mít nárok na účtování poplatků za nadstandardní služby – samostatný pokoj, internet, lepší jídla. Chtěli bychom, aby u zdravotního pojištění existovala konkurence, což dnes není. Pak by např. některá pojišťovna byla nabídnout levnější pojistné, pokud bude chtít spoluúčast. Jiná bude nabízet drahé pojistné jako dosud, ale bez poplatků. Každý si bude moci vybrat to, co mu lépe sedne.

V médiích kolovaly myšlenky, že byste kandidoval na prezidenta. Je na tom něco pravdy?

Ne, na prezidenta určitě kandidovat nebudu. Jsem lídrem ve volbách do Poslanecké sněmovny a přiznám se, že můj horizont myšlení končí 20. října a popravdě řečeno nevím, co bude potom. Soustředím se na tyto volby a určitě nehodlám v nejbližší době kandidovat na prezidenta. Naší zemi budu o dost prospěšnější jako ministr financí nebo premiér, případně (pro začátek) alespoň jako poslanec českého parlamentu, který ovlivňuje zákony u nás.

Hodláte podpořit nějakého prezidentského kandidáta?

My jako Svobodní se budeme rozhlížet po stávajících kandidátech, jestli někomu vyjádříme podporu. Před několika lety jsem mluvil s Jaroslavem Kuberou a říkal jsem mu: „Kdybyste vy kandidoval, tak byste pro nás byl ideální adept, kterého bychom podpořili.“ Tak uvidíme.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Petr Mach svobodní politici volby Poslanecká sněmovna rozhovor

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 55 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy