ROZHOVOR | Evropa migraci nezvládá, stát bere lidem to, co vydělají, říká lídr Svobodných

ROZHOVOR - Petr Mach nedávno vzbudil pozornost médií oznámením, že rezignuje na post Europoslance. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětloval, co má v plánu a jakou vizi mají Svobodní, pokud by se dostali do Poslanecké sněmovny.

Petr Mach se narodil v Praze roku 1975 a v současné době je předsedou strany Svobodní. Pět let strávil jako poradce prezidenta Václava Klause a až donedávna byl poslancem Evropského parlamentu. Je známý svou kritikou Evropské unie a libertariánskými vizemi.

Z Evropského parlamentu jste podle svých slov odešel, abyste se mohl plně věnovat Svobodným a volbám do Poslanecké sněmovny. Co máte tedy v plánu?

Mandát v EP byl pětiletý a já se ho dobrovolně vzdal po třech letech, abych se mohl plně soustředit na volby do Poslanecké sněmovny. Dělal jsem to z několika důvodů. Zaprvé chci ukázat voličům, kteří riskují svůj hlas, že to riziko ponesu s nimi. Nepřišlo by mi fér, abych si jen odskočil z Bruselu na volby, a když to nevyjde, tak bych se tam zas vrátil.  Za druhé, pokud chci, abychom uspěli, musím se kampani věnovat. Což zároveň znamená, že bych nemohl být v EP na hlasování.

Svobodní mají závazek vůči voličům, kteří nás to Evropského parlamentu dostali, bojovat proti euronesmyslům. Takže by nebylo fér vynechat hlasování. I po mé rezignaci Svobodným mandát zůstává, nastoupil za mě Jiří Payne a já se mohu plně věnovat kampani. Nestane se, že by náš hlas chyběl na jakémkoliv hlasování. Za třetí, hraju vabank. V podstatě voličům říkám, že jestli chtějí, aby Mach a Svobodní stále byli v politice, měli by jít a volit nás. Mandátu jsem se vzdal a je to změna nevratná. Nesu to riziko s voličem a chci, aby si voliči byli vědomi, že na každém jejich hlasu záleží.

Jak se chcete kampani věnovat?

Snažím se komunikovat s voliči, chodím mezi ně, rozdávám letáčky. Mezitím se snažím psát články, dávat rozhovory a podobně. Už se ani minutu času nemusím věnovat tím, co se děje v Bruselu.

Většina stran má klíčovou skupinu, na kterou se chce zaměřit. Jaká je ta vaše?

Myslím si, že Svobodní to tak nemají. Nemíříme na jednu skupinu. Myslíme si, že základní myšlenka Svobodných, tedy svoboda občanů a suverenita České republiky je atraktivní pro všechny lidi. Ať jsou starší nebo mladší, mají vysokoškolské vzdělání nebo ne, jsou z venkova či z města. Obecně se zaměřujeme na lidi, kteří by se sami nejspíš označili za pravicové voliče či ekonomické liberály nebo konzervativce britského střihu. Zkrátka pravá část spektra.

Pomůžou vám vaše zkušenosti z Evropského parlamentu v Poslanecké sněmovně?

Fungování Evropského parlamentu se samozřejmě od toho českého velmi liší. Ale to, že jsem měl možnost v reále si „nacvičit“ politiku v Evropském parlamentu, bude užitečné. Když mě voliči zvolí do Sněmovny, nebudu úplný nováček. Poznal jsem procedury a postupy parlamentní práce.

S jakou stranou byste nikdy nešel do koalice?

Teď ještě ani nevíme, kdo se tam dostane, tak je předčasné se vymezovat. S kým do koalice půjdeme, to se rozhodneme až po volbách. Pro klid voliče však Svobodní přijali usnesení, že nebudou dělat koalici se dvěma stranami – KSČM a hnutí ANO. Uvědomuji si, že i s ostatními stranami máme mnoho rozdílů. Ovšem koalice je o hledání průniku a kompromisu. Nicméně komunistická ideologie je přesným opakem toho, co hlásáme my. A v případě hnutí ANO, když se podíváte, je to taky úplný opak. Jsme proti investičním pobídkám, které ANO podporuje. Jsme silně proti dotacím, zatímco Agrofert z nich vlastně žije. A já neumím oddělit Agrofert od hnutí ANO – a neumí to oddělit ani pan Babiš.

Favoritem letošních voleb je hnutí ANO, předseda Andrej Babiš ale bude možná čelit trestnímu stíhání. Je podle vás v pořádku, aby vůbec o premiérské křeslo usiloval?

To si musí zvážit hlavně on. Asi už si to taky zvážil. On je přesvědčený, že je jediný svatý, všichni se spikli proti němu… Trestní stíhání ještě neznamená, že je pan Babiš vinný, to až soud určí, jestli spáchal podvod, nebo ne.  K tomu však nedojde, dokud bude mít imunitu. Pokud bude Poslanecká sněmovna trvat na jeho imunitě, vyšetřování se ani nezahájí. On má asi pocit, že jeho voličům to nevadí. Samozřejmě, obviněný člověk i člověk trestně stíhaný může kandidovat. Poslancem může nakonec být i člověk, který sedí ve vězení.

Když už jsme se dostali k tématu imunity, jaký je váš názor? Myslíte si, že je politická imunita zastaralou záležitostí, které by se mělo Česko zbavit?

V Evropském parlamentu jsem měl možnost hlasovat o imunitách. Vybavuji si případ francouzské političky Marine Le Pen. Hlasoval jsem pro zachování její imunity, proti vydání k trestnímu stíhání, ale ostatní mě přehlasovali. Le Pen je ve Francii stíhaná za to, že na Facebooku sdílela fotky, na nichž bojovníci Islámského státu popravují zajatce. Chtěla poukázat na hrůzy Islámského státu a na to, proč něco takového nechce v Evropě. Nevyzývala k nenávisti či podobně, jen sdílela fotky s komentářem. Jsem přesvědčen, že má mít právo na svobodu projevu.

V tom vidím smysl poslanecké imunity – ochranu před politickou pomstou soupeřů. Nikdo by neměl být stíhán za své projevy. Naopak pro zbavení imunity jsem hlasoval v případech, jako jsou třeba vyšetřování kvůli autonehodě apod. Tam podle mě imunita nemá smysl.

Jedním z populárních témat je migrace. Česká republika prakticky žádné migranty nemá a téměř všechny strany odmítají naplnění kvót. Proč se podle vás jedná o tak silné téma?

Migrantů je u nás spousta. Ze Slovenska, z Ukrajiny, z Vietnamu… někteří z nich dostali občanství nebo dlouhodobé povolení k pobytu, někdo je tu z politických důvodů. Migranti z vlny, která teď zachvátila Západní Evropu – tedy lidé z Blízkého východu, arabských zemí a podobno – u nás nejsou. A já bych řekl – naštěstí.

Západní Evropa tuto vlnu evidentně nezvládá. Integrace je těžký oříšek – po staletí tu máme romskou menšinu, která se také prakticky neintegrovala. Ale žádný Rom, žádný Slovák či Vietnamec u nás nepáchá teroristické činy. My chceme zachovat bezpečnost. Pokud vidíme, že se integrace nedaří, rozumné řešení je nenechat si ty migranty ze severní Afriky nějakou bruselskou direktivou vnutit.

Jako Svobodní hlásáme svobodu člověka a suverenitu České republiky – chceme si o politice rozhodovat sami, i o politice přijímání migrantů. Bezpečnost je základem. A současná migrační vlna bezpečnost jednoznačně ohrožuje.

Jaké téma je pro vás před volbami nejdůležitější?

Pro nás je už dlouhodobě důležitá otázka daní. Stát bere lidem osobní svobodu v mnoha aspektech a daně jsou jedním z nich. Daně jsou vysoké. Když je sečteme, stát bere lidem zhruba polovinu toho, co si vydělají. A daně jsou obří proto, že se z těchto peněz živí mnoho zbytečných úřadů.

My Svobodní máme dlouhý seznam úřadů na zrušení. Velké daně živí dotace, které se rozmohly jako pijavice. Podle nás je dotace takřka sprostým slovem. Je to něco, co pokřivuje spravedlivé prostředí. Vždy jsou ve prospěch jednoho na úkor druhého.

Chtěli bychom mít stát, který nepřerozděluje peníze. Místo toho bychom chtěli zavést nižší daně. V Programu máme sjednocení DPH na 14 %. Máme propočítané, co stát musí zrušit, jakých dotací se zbavit, aby lidé na daních platit méně.

Jaké jsou vaše názory na současnou důchodovou situaci?

Když říkáme, na čem se má šetřit, můžeme říct i to, na čem by se šetřit nemělo. A to jsou právě důchodci. Důchodci se těžko mohou bránit, důchodce těžko unikne z daní. Stát jim důchody dluží. Léta pracovali a odváděli daně, stát jim teď důchody musí zaplatit. A měl by důchody férovým způsobem pravidelně valorizovat.

Důchody mohou růst ve chvíli, kdy roste ekonomika. Když poroste ekonomika, porostou platy. Nelze to oddělit. Proto je třeba soustředit se na ekonomiku. Bez dotací a s nižšími daněmi ekonomika poroste rychleji.

Jsme bohužel v situaci, kdy se radujeme, že ekonomika roste o 1 procento. Před lety bychom takový mizivý růst nazvali krizí. Jsme přesvědčeni, že když ekonomiku osvobodíme od byrokracie, přemrštěných daní a dotací, poroste tempem 7–8 procent ročně a budeme moci brzy dohnat bohatší sousedy.

Jaký názor máte na problémy s bydlením mladých?

Náš plán snížení DPH podpoří stavbu budov i pořizování vybavení. Nechceme, aby lidem zařizoval bydlení stát. Stát by měl lidem přestat překážet, aby měli šanci si dostupné bydlení sami sehnat. Když se stát snaží pomoc, jsou z toho katastrofy – vyloučené lokality, mafie, které kšeftují s dotacemi na bydlení. Stát by měl příspěvky na bydlení zrušit, dát od toho ruce pryč a nechat lidi, kteří poctivě žijí, sehnat si vlastní bydlení. Měli by mít možnost výběru, jestli si chtějí žít v podnájmu, nebo ve svém.

Co byste v případě úspěchu dělal s nedostatečnou dopravní strukturou?

Myslíme si, že je v České republice silně zanedbaná dálniční síť. Je podle nás špatný koncept, kdy všechna doprava jezdí přes Prahu, která je pak přeplněná. Chceme koncepci dálniční sítě změnit tak, aby výhledově došlo k dálničnímu propojení krajských měst. Když postavíme dálniční spojení Jihlavy a Plzně přes Jižní Čechy, bylo by to výhodné pro všechny. Pomůže to dopravním firmám, které spotřebují méně nafty, i spotřebitelům, kteří budou mít nakonec levnější zboží. Bude to výhodnější ekologicky, protože se spálí méně nafty a vypustí méně škodlivin do ovzduší. A uleví se dopravě v Praze, bude méně zácp.

Uznávám, že to nestihneme ve čtyřech letech. Je ale potřeba vytvořit novou vizi. Teď je všechno koncipované tak, aby to šlo přes Prahu. Když změníme cílový stav dálniční sítě, budeme moci stavět tam, kde je to nejefektivnější.

Zdá se, že jste o tom dlouze přemýšleli, nebo se mýlím?

My jsme našemu programu věnovali strašně moc času, máme to promyšlené. Už když jsme Svobodné zakládali, měli jsme hodně rozmyšleno, hlavně v oblasti daní. I v té dopravě jsme silní. Podle nás řidičům silně komplikuje život povinné přimíchání biopaliv. Jim se tím zdražuje benzín a nafta, prospěch z toho má především AGROFERT. A lékaři mohou potvrdit, že biopaliva škodí lidskému zdraví. Zplodiny biopaliv jsou ještě horší než zplodiny klasických paliv.

Jaký má vaše strana názor na poplatky u lékaře?

Myslíme si, že by nemocnice měly mít nárok na účtování poplatků za nadstandardní služby – samostatný pokoj, internet, lepší jídla. Chtěli bychom, aby u zdravotního pojištění existovala konkurence, což dnes není. Pak by např. některá pojišťovna byla nabídnout levnější pojistné, pokud bude chtít spoluúčast. Jiná bude nabízet drahé pojistné jako dosud, ale bez poplatků. Každý si bude moci vybrat to, co mu lépe sedne.

V médiích kolovaly myšlenky, že byste kandidoval na prezidenta. Je na tom něco pravdy?

Ne, na prezidenta určitě kandidovat nebudu. Jsem lídrem ve volbách do Poslanecké sněmovny a přiznám se, že můj horizont myšlení končí 20. října a popravdě řečeno nevím, co bude potom. Soustředím se na tyto volby a určitě nehodlám v nejbližší době kandidovat na prezidenta. Naší zemi budu o dost prospěšnější jako ministr financí nebo premiér, případně (pro začátek) alespoň jako poslanec českého parlamentu, který ovlivňuje zákony u nás.

Hodláte podpořit nějakého prezidentského kandidáta?

My jako Svobodní se budeme rozhlížet po stávajících kandidátech, jestli někomu vyjádříme podporu. Před několika lety jsem mluvil s Jaroslavem Kuberou a říkal jsem mu: „Kdybyste vy kandidoval, tak byste pro nás byl ideální adept, kterého bychom podpořili.“ Tak uvidíme.

Související

Více souvisejících

Petr Mach svobodní politici Volby Poslanecká sněmovna rozhovor

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 35 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy