ROZHOVOR | Evropa migraci nezvládá, stát bere lidem to, co vydělají, říká lídr Svobodných

ROZHOVOR - Petr Mach nedávno vzbudil pozornost médií oznámením, že rezignuje na post Europoslance. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětloval, co má v plánu a jakou vizi mají Svobodní, pokud by se dostali do Poslanecké sněmovny.

Petr Mach se narodil v Praze roku 1975 a v současné době je předsedou strany Svobodní. Pět let strávil jako poradce prezidenta Václava Klause a až donedávna byl poslancem Evropského parlamentu. Je známý svou kritikou Evropské unie a libertariánskými vizemi.

Z Evropského parlamentu jste podle svých slov odešel, abyste se mohl plně věnovat Svobodným a volbám do Poslanecké sněmovny. Co máte tedy v plánu?

Mandát v EP byl pětiletý a já se ho dobrovolně vzdal po třech letech, abych se mohl plně soustředit na volby do Poslanecké sněmovny. Dělal jsem to z několika důvodů. Zaprvé chci ukázat voličům, kteří riskují svůj hlas, že to riziko ponesu s nimi. Nepřišlo by mi fér, abych si jen odskočil z Bruselu na volby, a když to nevyjde, tak bych se tam zas vrátil.  Za druhé, pokud chci, abychom uspěli, musím se kampani věnovat. Což zároveň znamená, že bych nemohl být v EP na hlasování.

Svobodní mají závazek vůči voličům, kteří nás to Evropského parlamentu dostali, bojovat proti euronesmyslům. Takže by nebylo fér vynechat hlasování. I po mé rezignaci Svobodným mandát zůstává, nastoupil za mě Jiří Payne a já se mohu plně věnovat kampani. Nestane se, že by náš hlas chyběl na jakémkoliv hlasování. Za třetí, hraju vabank. V podstatě voličům říkám, že jestli chtějí, aby Mach a Svobodní stále byli v politice, měli by jít a volit nás. Mandátu jsem se vzdal a je to změna nevratná. Nesu to riziko s voličem a chci, aby si voliči byli vědomi, že na každém jejich hlasu záleží.

Jak se chcete kampani věnovat?

Snažím se komunikovat s voliči, chodím mezi ně, rozdávám letáčky. Mezitím se snažím psát články, dávat rozhovory a podobně. Už se ani minutu času nemusím věnovat tím, co se děje v Bruselu.

Většina stran má klíčovou skupinu, na kterou se chce zaměřit. Jaká je ta vaše?

Myslím si, že Svobodní to tak nemají. Nemíříme na jednu skupinu. Myslíme si, že základní myšlenka Svobodných, tedy svoboda občanů a suverenita České republiky je atraktivní pro všechny lidi. Ať jsou starší nebo mladší, mají vysokoškolské vzdělání nebo ne, jsou z venkova či z města. Obecně se zaměřujeme na lidi, kteří by se sami nejspíš označili za pravicové voliče či ekonomické liberály nebo konzervativce britského střihu. Zkrátka pravá část spektra.

Pomůžou vám vaše zkušenosti z Evropského parlamentu v Poslanecké sněmovně?

Fungování Evropského parlamentu se samozřejmě od toho českého velmi liší. Ale to, že jsem měl možnost v reále si „nacvičit“ politiku v Evropském parlamentu, bude užitečné. Když mě voliči zvolí do Sněmovny, nebudu úplný nováček. Poznal jsem procedury a postupy parlamentní práce.

S jakou stranou byste nikdy nešel do koalice?

Teď ještě ani nevíme, kdo se tam dostane, tak je předčasné se vymezovat. S kým do koalice půjdeme, to se rozhodneme až po volbách. Pro klid voliče však Svobodní přijali usnesení, že nebudou dělat koalici se dvěma stranami – KSČM a hnutí ANO. Uvědomuji si, že i s ostatními stranami máme mnoho rozdílů. Ovšem koalice je o hledání průniku a kompromisu. Nicméně komunistická ideologie je přesným opakem toho, co hlásáme my. A v případě hnutí ANO, když se podíváte, je to taky úplný opak. Jsme proti investičním pobídkám, které ANO podporuje. Jsme silně proti dotacím, zatímco Agrofert z nich vlastně žije. A já neumím oddělit Agrofert od hnutí ANO – a neumí to oddělit ani pan Babiš.

Favoritem letošních voleb je hnutí ANO, předseda Andrej Babiš ale bude možná čelit trestnímu stíhání. Je podle vás v pořádku, aby vůbec o premiérské křeslo usiloval?

To si musí zvážit hlavně on. Asi už si to taky zvážil. On je přesvědčený, že je jediný svatý, všichni se spikli proti němu… Trestní stíhání ještě neznamená, že je pan Babiš vinný, to až soud určí, jestli spáchal podvod, nebo ne.  K tomu však nedojde, dokud bude mít imunitu. Pokud bude Poslanecká sněmovna trvat na jeho imunitě, vyšetřování se ani nezahájí. On má asi pocit, že jeho voličům to nevadí. Samozřejmě, obviněný člověk i člověk trestně stíhaný může kandidovat. Poslancem může nakonec být i člověk, který sedí ve vězení.

Když už jsme se dostali k tématu imunity, jaký je váš názor? Myslíte si, že je politická imunita zastaralou záležitostí, které by se mělo Česko zbavit?

V Evropském parlamentu jsem měl možnost hlasovat o imunitách. Vybavuji si případ francouzské političky Marine Le Pen. Hlasoval jsem pro zachování její imunity, proti vydání k trestnímu stíhání, ale ostatní mě přehlasovali. Le Pen je ve Francii stíhaná za to, že na Facebooku sdílela fotky, na nichž bojovníci Islámského státu popravují zajatce. Chtěla poukázat na hrůzy Islámského státu a na to, proč něco takového nechce v Evropě. Nevyzývala k nenávisti či podobně, jen sdílela fotky s komentářem. Jsem přesvědčen, že má mít právo na svobodu projevu.

V tom vidím smysl poslanecké imunity – ochranu před politickou pomstou soupeřů. Nikdo by neměl být stíhán za své projevy. Naopak pro zbavení imunity jsem hlasoval v případech, jako jsou třeba vyšetřování kvůli autonehodě apod. Tam podle mě imunita nemá smysl.

Jedním z populárních témat je migrace. Česká republika prakticky žádné migranty nemá a téměř všechny strany odmítají naplnění kvót. Proč se podle vás jedná o tak silné téma?

Migrantů je u nás spousta. Ze Slovenska, z Ukrajiny, z Vietnamu… někteří z nich dostali občanství nebo dlouhodobé povolení k pobytu, někdo je tu z politických důvodů. Migranti z vlny, která teď zachvátila Západní Evropu – tedy lidé z Blízkého východu, arabských zemí a podobno – u nás nejsou. A já bych řekl – naštěstí.

Západní Evropa tuto vlnu evidentně nezvládá. Integrace je těžký oříšek – po staletí tu máme romskou menšinu, která se také prakticky neintegrovala. Ale žádný Rom, žádný Slovák či Vietnamec u nás nepáchá teroristické činy. My chceme zachovat bezpečnost. Pokud vidíme, že se integrace nedaří, rozumné řešení je nenechat si ty migranty ze severní Afriky nějakou bruselskou direktivou vnutit.

Jako Svobodní hlásáme svobodu člověka a suverenitu České republiky – chceme si o politice rozhodovat sami, i o politice přijímání migrantů. Bezpečnost je základem. A současná migrační vlna bezpečnost jednoznačně ohrožuje.

Jaké téma je pro vás před volbami nejdůležitější?

Pro nás je už dlouhodobě důležitá otázka daní. Stát bere lidem osobní svobodu v mnoha aspektech a daně jsou jedním z nich. Daně jsou vysoké. Když je sečteme, stát bere lidem zhruba polovinu toho, co si vydělají. A daně jsou obří proto, že se z těchto peněz živí mnoho zbytečných úřadů.

My Svobodní máme dlouhý seznam úřadů na zrušení. Velké daně živí dotace, které se rozmohly jako pijavice. Podle nás je dotace takřka sprostým slovem. Je to něco, co pokřivuje spravedlivé prostředí. Vždy jsou ve prospěch jednoho na úkor druhého.

Chtěli bychom mít stát, který nepřerozděluje peníze. Místo toho bychom chtěli zavést nižší daně. V Programu máme sjednocení DPH na 14 %. Máme propočítané, co stát musí zrušit, jakých dotací se zbavit, aby lidé na daních platit méně.

Jaké jsou vaše názory na současnou důchodovou situaci?

Když říkáme, na čem se má šetřit, můžeme říct i to, na čem by se šetřit nemělo. A to jsou právě důchodci. Důchodci se těžko mohou bránit, důchodce těžko unikne z daní. Stát jim důchody dluží. Léta pracovali a odváděli daně, stát jim teď důchody musí zaplatit. A měl by důchody férovým způsobem pravidelně valorizovat.

Důchody mohou růst ve chvíli, kdy roste ekonomika. Když poroste ekonomika, porostou platy. Nelze to oddělit. Proto je třeba soustředit se na ekonomiku. Bez dotací a s nižšími daněmi ekonomika poroste rychleji.

Jsme bohužel v situaci, kdy se radujeme, že ekonomika roste o 1 procento. Před lety bychom takový mizivý růst nazvali krizí. Jsme přesvědčeni, že když ekonomiku osvobodíme od byrokracie, přemrštěných daní a dotací, poroste tempem 7–8 procent ročně a budeme moci brzy dohnat bohatší sousedy.

Jaký názor máte na problémy s bydlením mladých?

Náš plán snížení DPH podpoří stavbu budov i pořizování vybavení. Nechceme, aby lidem zařizoval bydlení stát. Stát by měl lidem přestat překážet, aby měli šanci si dostupné bydlení sami sehnat. Když se stát snaží pomoc, jsou z toho katastrofy – vyloučené lokality, mafie, které kšeftují s dotacemi na bydlení. Stát by měl příspěvky na bydlení zrušit, dát od toho ruce pryč a nechat lidi, kteří poctivě žijí, sehnat si vlastní bydlení. Měli by mít možnost výběru, jestli si chtějí žít v podnájmu, nebo ve svém.

Co byste v případě úspěchu dělal s nedostatečnou dopravní strukturou?

Myslíme si, že je v České republice silně zanedbaná dálniční síť. Je podle nás špatný koncept, kdy všechna doprava jezdí přes Prahu, která je pak přeplněná. Chceme koncepci dálniční sítě změnit tak, aby výhledově došlo k dálničnímu propojení krajských měst. Když postavíme dálniční spojení Jihlavy a Plzně přes Jižní Čechy, bylo by to výhodné pro všechny. Pomůže to dopravním firmám, které spotřebují méně nafty, i spotřebitelům, kteří budou mít nakonec levnější zboží. Bude to výhodnější ekologicky, protože se spálí méně nafty a vypustí méně škodlivin do ovzduší. A uleví se dopravě v Praze, bude méně zácp.

Uznávám, že to nestihneme ve čtyřech letech. Je ale potřeba vytvořit novou vizi. Teď je všechno koncipované tak, aby to šlo přes Prahu. Když změníme cílový stav dálniční sítě, budeme moci stavět tam, kde je to nejefektivnější.

Zdá se, že jste o tom dlouze přemýšleli, nebo se mýlím?

My jsme našemu programu věnovali strašně moc času, máme to promyšlené. Už když jsme Svobodné zakládali, měli jsme hodně rozmyšleno, hlavně v oblasti daní. I v té dopravě jsme silní. Podle nás řidičům silně komplikuje život povinné přimíchání biopaliv. Jim se tím zdražuje benzín a nafta, prospěch z toho má především AGROFERT. A lékaři mohou potvrdit, že biopaliva škodí lidskému zdraví. Zplodiny biopaliv jsou ještě horší než zplodiny klasických paliv.

Jaký má vaše strana názor na poplatky u lékaře?

Myslíme si, že by nemocnice měly mít nárok na účtování poplatků za nadstandardní služby – samostatný pokoj, internet, lepší jídla. Chtěli bychom, aby u zdravotního pojištění existovala konkurence, což dnes není. Pak by např. některá pojišťovna byla nabídnout levnější pojistné, pokud bude chtít spoluúčast. Jiná bude nabízet drahé pojistné jako dosud, ale bez poplatků. Každý si bude moci vybrat to, co mu lépe sedne.

V médiích kolovaly myšlenky, že byste kandidoval na prezidenta. Je na tom něco pravdy?

Ne, na prezidenta určitě kandidovat nebudu. Jsem lídrem ve volbách do Poslanecké sněmovny a přiznám se, že můj horizont myšlení končí 20. října a popravdě řečeno nevím, co bude potom. Soustředím se na tyto volby a určitě nehodlám v nejbližší době kandidovat na prezidenta. Naší zemi budu o dost prospěšnější jako ministr financí nebo premiér, případně (pro začátek) alespoň jako poslanec českého parlamentu, který ovlivňuje zákony u nás.

Hodláte podpořit nějakého prezidentského kandidáta?

My jako Svobodní se budeme rozhlížet po stávajících kandidátech, jestli někomu vyjádříme podporu. Před několika lety jsem mluvil s Jaroslavem Kuberou a říkal jsem mu: „Kdybyste vy kandidoval, tak byste pro nás byl ideální adept, kterého bychom podpořili.“ Tak uvidíme.

Související

Více souvisejících

Petr Mach svobodní politici volby Poslanecká sněmovna rozhovor

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 1 hodinou

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 10 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy