ROZHOVOR – Máme za sebou jedny z nejdůležitějších voleb v dějinách samostatné České republiky a dle očekavání přinesly velké změny. ANO se dostalo na vrchol, na tradiční strany čekal výprask a ve Sněmovně zasednou členové protestních hnutí. „Až opravdu bude hůře, možná se lidé začnou rozhodovat racionálnější než nyní,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Ladislav Mrklas, prorektor vysoké školy CEVRO Institut.
Do Sněmovny se probojovalo rekordních devět stran. Podaří se za takové situace sestavit funkční koalici? Podle některých to vypadá spíš na patovou situaci a už se dokonce spekuluje o předčasných volbách...Vláda nakonec vůbec nemusí být koaliční a přece může být funkční. A naopak, je možné, že vznikne většinová koaliční vláda a ta naopak funkční nebude. Problémem je totiž programová nesourodost jednotlivých parlamentních stran. A to v mnoha zcela zásadních otázkách: zahraničně-politických či evropských, ekonomických, daňových, ale ještě více těch, které se týkají politických institucí a formy vládnutí. Úvahu o předčasných volbách vidím jako předčasnou. Vyloučit je však určitě nelze, byť ne v horizontu půl roku.
Češi zažívají období ekonomické prosperity, přesto dosavadní vládní koalici dali vlastně stopku. Co jim na ní tak vadilo? Není za tím tak trochu typické české „brblání“?Předně, jedna z dosavadních vládních koaličních stran volby vyhrála, a to s velkým, dokonce rekordním náskokem před opozicí. Za druhé, koaliční strany mají stále většinu, menší, ale pořád absolutní většinu. Za třetí, hlavním rysem těchto voleb je to, že lidé se mají dobře, ale chtějí se mít ještě podstatně lépe, či ještě jinak řečeno, chtějí se mít stejně dobře jako jejich sousedé. Hlavním rysem výsledků je totiž jejich zcela zásadní rozporuplnost.
Je hnutí ANO opravdu antisystémové? Vždyť bylo čtyři roky ve vládě jako standardní politická strana...Asi ne v klasické politologické terminologii, není totiž proti demokracii jako systému a už vůbec ne proti společenskému řádu. Rozhodně ano však v tom, jak pojímá vládnutí, demokracii, politické instituce. Počínaje představou řízení státu jako firmy a konče návrhy na různé reformy – široce zastoupeným rozhodováním formou referend nebo likvidací zastupitelské části obecní a krajské samosprávy. Ve vládě tedy ANO rozhodně nepůsobilo jako standardní politická strana. Stačí si připomenout ochromení fungování vlády v okamžiku, kdy vznikl střet o demisi či odvolání Andreje Babiše. Ale máte pravdu, že na vládě se již ANO podílelo, a to velice podstatně.
Mnozí včetně řady zahraničních médií vnímají Andreje Babiše jako hrozbu pro demokracii. Domníváte se, že se v Česku stane to, co v Polsku a Maďarsku?To je velmi složitá otázka. Zejména proto, že si nejsem jist, zda opravdu víme, co se reálně děje v Polsku a v Maďarsku, nota bene když obě země jednoduše hodíme do jednoho pytle, aniž např. uvážíme jejich naprosto odlišnou zahraničně-politickou orientaci. Polsko pod vládou PiS a Maďarsko dominované Fidesz je především v otázce postoje vůči Rusku zcela odlišné.
Ale zpět k Andreji Babišovi. Ano, koncentrace ekonomické, mediální a politické moci jsou samy o sobě dosti výmluvné. Teď se ještě prohloubí a za určité konstelace může Babiš získat podporu pro řadu svých nápadů, kterou navíc může vyměnit za podporu nápadů jiných uskupení – zejména SPD. Takže ano, za jistých okolností představuje Andrej Babiš poměrně zásadní hrozbu. Třeba ale nakonec bude „velkorysý“ a tyto obavy nenaplní, kéž by... Nicméně, vezměte si, kam jsme se to ve skutečnosti vlastně dostali…
Jasnou porážku utrpěla ČSSD, byť to Milan Chovanec nazval jen „políčkem“. Mimořádný sjezd má být až na jaře 2018. Premiér Bohuslav Sobotka se na sobotní tiskové konferenci de facto nechtěl vůbec k povolební situaci vyjadřovat. Proč tato taktika? Neměla by se strana k debaklu postavit čelem?Měla, protože to debakl je. Dokonce horší než před čtyřmi lety v případě ODS, a to sociální demokraté – na rozdíl od pravice - vládli v době nebývalé hospodářské prosperity. Část ČSSD se zřejmě ještě neprobudila a hřeje si představu o tom, že je možné pokračovat ve vládnutí s ANO.
Dalším poraženým je KSČM, ve Sněmovně například nezasedne Marta Semelová. Co se stalo a lze u komunistů čekat radikální změny ve vedení? Výsledek KSČM je naprostý debakl, zřejmě ještě větší než v případě ČSSD. Jenže, podívejme se blíže na personální výsledky. V nové Sněmovně sice nebude Marta Semelová, poražená Jiřím Dolejšem, taky se tam ale vrací Miroslav Grebeníček, představitel toho nejméně reformovaného proudu vůbec. Jinými slovy, komunisté mají zásadní problém a cesta, jak z něj ven, vůbec není jasná.
Z čeho pramení úspěch SPD? Migrační krize se Česku vyhnula, s islámem potíže nemáme. Co tedy Tomio Okamura může jako případný koaliční partner nabídnout?Tento úspěch přece nespadnul z nebe. Již dlouho tu máme poměrně silnou tradici protestních stran. Věci veřejné, ANO, Úsvit, teď SPD. Když se podíváme, jak se tyto strany profilovaly, vidíme, že dominantní až dosud nebyla otázka imigrace. Pod vlivem toho, co se reálně děje v Evropě (a reálně neděje v Česku) se Tomiu Okamurovi podařilo namíchat protestní koktejl, v němž má boj proti imigraci své podstatné místo.
Obecně vzato se ale jedná o radikálněji orientované stoupence protestu, jakousi „hard“ formu protestu babišovského, živenou navíc z mnoha dalších zdrojů – narůstajícího euroskepticismu, pocitu, že bohatství není rozděleno rovnoměrně, z neřešených problémů v otázce sociální podpory apod.
Navzdory triumfu ANO jsou za vítěze těchto voleb pokládáni Piráti. Co od nich ve vysoké politice čekat? Pro některé jsou to jen „huliči“ a „anarchisti“, na druhou stranu se osvědčili na radnicích, kde dokázali zavedeným stranám zavařit.Piráti určitě patří mezi přinejmenším relativní vítěze voleb. Určitě se také jedná o protestní stranu, jen její charakter je poněkud jiný než u ostatních. Je to protest generačně laděný, spojují se zde v něm témata dosud málo diskutovaná nebo málo řešená (e-government, větší zapojení lidí do přímého rozhodování, legalizace měkkých drog apod.) s těmi mainstreamovými (boj proti korupci, mírná forma euroskepse atd.). Ale také to je výraz protestu proti charismatickým vůdcům typu macho.
Zda se Piráti osvědčili na radnicích, je poněkud předčasné hodnotit. Faktem je, že na některých z nich jsou poměrně dynamickým a tedy viditelným prvkem. Aktuální situace velké převahy protestních stran jiného typu, ale i konkurence řady uskupení, která patrně skončí také v opozici, bude před Piráty stavět mnoho otázek a výzev. Jak v nich uspějí, je zcela nejasné. Příklady ze zahraničí ukazují spíše na to, že Piráti sice jednou volebně zazáří, ale tím to v podstatě skončí.
V nové Sněmovně zasedne mnoho ostřílených politiků, proto nim nastoupí řada mladých, ať už zmínění Piráti či například Dominik Feri za TOP 09. Nebude docházet k jakýmsi generačním střetům?Bude. A nebude to žádná novinka, jelikož všechny zvolené Sněmovny zažívaly nějaké generačně laděné a podmíněné střety. Každého soudného občana by však mělo zajímat, jestli tyto střety také bude mít nějaký obsah. Jestli ve skutečnosti nepůjde jen o formu bez obsahu.
TOP 09 měla namále. Může za to osoba Miroslava Kalouska?Miroslav prostě není Karel. A rok 2010 či 2013 není rokem 2017. TOP 09 asi bude muset svého lídra a s tím i svůj profil změnit. Na místě je ale varování před tím, aby tak učinila okamžitě, bez rozvahy a nahodile. Z naší nedávné historie známe řadu příkladů, kdy neuvážená a rychlá změna vedle k marginalizaci strany. Za všechny připomeňme třeba ODA nebo nověji Stranu zelených. Miroslav Kalousek je reálně navíc hlavním „otcem zakladatelem“ této strany, takže se teprve ukáže, zda je Topka vůbec stranou, tedy jestli přežije svého hlavního zakladatele.
A co čeká do budoucna lidovce? Ve vládě se vesměs neprojevovali a jejich tradiční témata jako podpora rodin patrně na Čechy nezabrala. S tím bych poněkud polemizoval. Ve vládě se lidovci projevovali, velká část vládního programu byla reálně jejich. Stejně jako ČSSD to ale nedokázali moc prodat. A navíc, stejně jako sociální demokraté za poslední dobu prošli několika podstatnými změnami (spojenectví se STAN, pak přímo koalice, nakonec rozpad a samostatná kandidatura), které významně znejistili jejich voliče. Opět, tak jako před několika lety, vypadly z role „klidné síly“, která jim – chtě nechtě – nejvíce sedí.
Na druhou stranu, KDU-ČSL má několik témat, která si s ní lidé spojují. A k tomu i nespornou výhodu v podobě relativně obecně přijatelného předsedy Bělobrádka. Navíc jsou stranou s relativně mladým a stále ještě neokoukaným vedením. Ostatně, zajímavé je to, že jako jedni z mála podle dosud zveřejněných dat dokázali oslovovat solidní část mladých voličů. A to je poměrně zásadní změna. Jak číst výsledek ODS? Je strana z krize venku a má potenciál vrátit se do vlády?Hodnocení výsledku ODS patří mezi vůbec nejsložitější. Předně je třeba se ptát, kdo se na něm nejvíce podílel. Předseda Fiala nebo Václav Klaus mladší? Nebo ještě někdo další? To vůbec není banální otázka. S ní totiž souvisí celkový profil strany a její budoucí orientace. Má být více euroskeptická? A kolik dalších voličů to přitáhne, či naopak odradí? Dobrou zprávou pro ODS je to, že na rozdíl od některých dalších jejích konkurentů (Piráti, ale zejména TOP09) nejde o stranu povětšinou pražskou. ODS zabodovala i v řadě jiných měst či celých regionů, obvykle v těch, které byly tradičními baštami. Takže, ano ODS je zpět.
Avšak, je tu ještě jiná, možná zásadnější – a v tuto chvíli skoro kacířská otázka. Není těch 11 procent náhodou pro ODS strop, není to „jen“ maximální vytěžení potenciálu? Ani to by nebylo úplně málo. Rozhodně by to ale bylo málo na návrat k postavení, které ODS měla v minulosti. Bude velmi zásadní, jak viditelnou, ale především autentickou a věrohodnou opozicí se ODS stane. V jejím zájmu je, aby nová vláda byla co nejvíce vládou levice. A ODS se tak mohla vrátit ke své standardní pravicové opoziční roli nově obohacené o větší angažmá v oblastech, kde by jí to teď mohlo více vycházet – školství, racionální administrativa, e-government, daně a odvody. Naopak, co by ODS příliš nevyhovovalo, by byla dominance jiné politické agendy – tedy otázky imigrační, evropské, akcent na přímou demokracii. Nic z toho se nedá vyloučit, proto je cesta k posilování otevřená, ale velmi nejistá.
Tím se ale vraťme k nejzásadnější otázce vůbec. Kdy začne ANO, potažmo Babiš ztrácet? Až bude hůře, až nebude moci prodávat, že za jeho vlády bylo lépe. A tady je zakopán pes. Až opravdu bude hůře, možná se lidé začnou rozhodovat racionálnější než nyní. To však neznamená, že strany, které převezmou zemi v horším stavu, budou oceněny. Právě naopak. A tím se dostáváme k jakémusi začarovanému kruhu české skepse...
Děkujeme za rozhovor.
Související
ANO by bez d´Hondtovy metody mělo v roce 2017 o 15 křesel méně
ODS hrozí pokuta za předvolební kampaň v roce 2017
volby 2017 , Andrej Babiš , ODS , rozhovor , Ladislav Mrklas , Hnutí ANO , ČSSD , KSČM , top 09 , Miroslav Kalousek , Svoboda a přímá demokracie (SPD) , Tomio Okamura , KDU - ČSL
Aktuálně se děje
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
včera
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
včera
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
V Česku hrozí během probíhajícího víkendu výskyt bouřek. Meteorologové upozornili, že ačkoliv se to stává málokdy, tak předpověď na neděli je jasnější, než na sobotu. Bouřky každopádně hrozí dnes i zítra.
Zdroj: Jan Hrabě