Praha - Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná nastínila, jak bude přibližně vypadat nová strategie při přerozdělování migrantů.
Na své internetové stránce se k situaci v Evropském parlamentu vyjádřila europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Zmínila, že Dublinské dohody, které prošly zásadními reformami, už prakticky pozbudou platnosti. Týkají se totiž budoucích azylantů v Evropské unii. Stanovují, že žádost cizince o azyl projedná konkrétní členský stát na půdě EU. Dohody vešly v platnost roku 2013. Po migrační krizi, která Evropu zasáhla, se postoj politiků ale změnil.
Přišly kvóty, podle kterých se budou uprchlíci jednotlivým zemím přidělovat. Tehdy se evropská osmadvacítka většinově na kvótách shodla při hlasování. Česká republika byla proti. Nyní se v Bruselu projednává nový návrh na přerozdělování uprchlíků. "Spolu s některými českými kolegy a částí europoslanců z Visegrádských zemí, jsme se pokusili z vyjednávacího mandátu EP vyřadit nejkontroverznější ustanovení, jako je povinný mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl," píše na webu s tím, že jednali o dobrovolné fázi přijímání migrantů.
Podle Konečné je ve vyjednávacím mandátu Evropského parlamentu několik věcí stále k projednání. Připomíná, že se bude jednat o několika opatřeních. "Ihned po příchodu uchazeče o azyl do členského státu Evropské unie (ať už se jedná o letiště či klasickou hranici) mu musí být sejmuty otisky prstů, načež bude podroben kontrole v jednotlivých databázích EU dle příslušných údajů," popisuje Konečná možnou podobu nových kvót.
Dále se bude posuzovat, jestli má žadatel na danou zemi nějaké vazby, buďto studijní, nebo rodinné. Pokud ano, bude přidělen tam. Jestliže žádné vazby nemá, budou mu nabídnuty čtyři země, z nichž si musí vybrat. Země budou nabízeny podle počtu přijatých uprchlíků. Teoreticky by Česká republika byla mezi nabízenými destinacemi kvůli nízkému počtu přijatých běženců.
Velkou a důležitou změnou ale je, že se na tomto způsobu přerozdělování migrantů musí shodnout všechny členské státy. "Pokud bude jeden stát hlasovat proti těmto „kvótám“, tak nebudou schváleny, což je velice pravděpodobné, když přihlédneme k pozici zemí střední a východní Evropy," myslí si Konečná.
Související
Další politička přiznala problémy. Komunistka Konečná zápasí s nemocí
KSČM svolává mimořádný sjezd. Konečná dává funkci k dispozici
Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) , evropský parlament , EU (Evropská unie) , migrace , evropská komise
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 46 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák