EU se na kvótách shodne i bez nás, míní politolog

Praha - Česká republika sice v Evropské unii hlásá, že kvóty kategoricky odmítá a že požaduje, aby se tzv. Dublin IV. schválil jednomyslně na Evropské radě, nicméně na české politické scéně vláda ještě návrhem, jak se země zachová, pokud bude opět v rámci EU přehlasována.

Alespoň si to myslí politický komentátor a bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla Jiří Pehe. V komentáři pro Český rozhlas se politolog vyjádřil v tom smyslu, že i když premiér v demisi Andrej Babiš prohlašuje, že vyjednávání s Evropskou unií probíhají dobře i ohledně možného stažení žaloby Evropské komise, kterou podala na Českou republiku, Maďarsko a Polsko kvůli neplnění schválených kvót, tak se žádný posun víceméně nestal.

"Ve skutečnosti ale k žádnému většímu průlomu nedošlo, zejména pokud jde o podobu nového evropského azylového nařízení, známého pod názvem Dublin IV. Evropská unie ve světle námitek několika zemí, které odmítají kvóty, jeho projednání a případné definitivní schválení na prosincovém summitu odložila na červen, ale od té doby nedošlo k výraznému posunu," vysvětluje Pehe. Připomněl, že premiér v demisi Andrej Babiš navštívil Bulharsko, které od ledna předsedá Evropské unii, kde se snažil partnery přesvědčit, že by měl být nový systém na přerozdělování migrantů, tzv. Dublin IV., přijat jednomyslně Evropskou radou, a ne hlasováním kvalifikované většiny.

"Daleko se ale zatím nedostal, protože západ EU si dobře uvědomuje, že pokud by připustil jednomyslné rozhodování, země Visegrádu, které jsou v menšině pravděpodobně zablokují přijetí jakékoliv nové azylové politiky," připomněl odmítavý postoj ČR, Maďarska, Polska a Slovenska ke kvótám. Podle Peheho jsme se ještě nedočkali jasné odpovědi, proč nejsme schopni zemím, které jsou pod náporem migrantů, pomoci. I když čeští politici ujišťují veřejnost, že máme v EU spojence, tak všem musí být jasné, že i tak jsme v menšině a že se pravděpodobně přijetí Dublinu IV. nedá zabránit. 

Babiš opakoval, že přijetí kvót u nás ještě posílí protievropskou náladu, která by v extrémním případě mohla vyústit v přijetí referenda o vystoupení z Evropské unie. "Naše strašení "czexitem" je založeno na mylném předpokladu, že by to byla pro EU obrovská rána. Ve skutečnosti se lze v soukromých rozhovorech se západními diplomaty a politiky stále více setkat s názorem, že pokud některé země na členství v EU nemají, bylo by pro unii, která má v plánu se dále integrovat, lepší je odsunout na nějakou vedlejší kolej, anebo jít vpřed úplně bez nich," vysvětlil politický komentátor Jiří Pehe postoj EU směrem k nespolupracujícím zemím.

Související

Lidé na pražském Václavském náměstí demonstrují proti Fialově vládě. (3.9.2022)

Politologové: Proti vládě demonstrovali extremisté i lidé jen nespokojení

Protivládní demonstrace v Praze se v sobotu podle politologů nezúčastnili jen proruští extremisté, na něž poukázal premiér Petr Fiala (ODS), ale také lidé, kteří chtěli vyjádřit nespokojenost s postupem vlády při řešení energetické krize. Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně dnes řekl ČTK, že na tuto nespokojenost mohou doplatit vládní strany při komunálních volbách, které budou především ve velkých městech testem důvěry ve Fialův kabinet.

Více souvisejících

Jiří Pehe Vláda ČR EU (Evropská unie) migrace

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy