Romové podali trestní oznámení na Okamuru a Roznera

Růžička podal trestní oznámení u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Věří, že uspěje lépe než v roce 2014, kdy ho policie odložila. Podle něj by měl do společnosti vyjít signál, že není možné tolerovat snahy o zlehčování utrpení lidí v nacistických táborech. "Kdybych měl dostat korunu, tak už to, že se to stalo, je velký signál do společnosti," řekl Růžička.

Okamura se dnes k podanému trestnímu oznámení nechtěl vyjádřit. Tvrdil pouze, že se o charakteru tábora v Letech pře i odborná obec. "Vyzývám historiky a odborníky, aby nám politikům řekli, jak to je," řekl novinářům ve Sněmovně. Prohlásil také, že SPD odmítá holokaust i jakékoli násilí.

Již dříve se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Obvinění z popírání holokaustu označil za kampaň proti SPD. Řekl, že nezpochybňuje útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa.

Vyjádření šéfa SPD kritizovala pražská židovská obec, Muzeum romské kultury i vedení Památníku Lidice, které v něm spatřují popírání holokaustu. Trestní oznámení na něj už minulý týden podalo sdružení Konexe. Podle Růžičky Okamurova omluva není upřímná. "Okamura se dokáže omluvit zrovna tak, jak potřebuje," řekl.

Rozner kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech a použil slova "neexistující pseudokoncentrák". Trestní oznámení na něj tento týden podali Mladí sociální demokraté a senátor Tomáš Czernin (TOP 09).

"Moje maminka tam byla s celou svou rodinou vězněná, ztratila tam svého tatínka a své prvorozené děťátko, kterému byly čtyři měsíce. Mě se to osobně hodně dotýká a celé mé rodiny a já to takto nechat nemohu," řekl Růžička. Sám se narodil v roce 1946, jeho matka přežila letský tábor i tábory v Osvětimi a Ravensbrücku. Většina jeho dalších příbuzných genocidu nepřežila.

Po Okamurově odvolání volá i Evropské antirasistické hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement), které zastřešuje čtyři desítky organizací na ochranu menšin. "Popírání genocidy, i když pak mírněné mnohoznačnými prohlášeními, nesmí být v demokracii odměněno žádnou veřejnou funkcí," sdělil ČTK šéf EGAM Benjamin Abtan. Omluvu - a to ve veřejnoprávních médiích - od Okamury žádají i romští členové vládní rady pro záležitosti romské menšiny. Podle nich nestačí "omluva neomluva" na sociálních sítích.

Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.