Únorový převrat 1948: Největším zločinem komunismu je lhostejnost, míní Czernin.

Studentům středních škol o počátcích komunistické moci v Československu a o politických procesech přednášeli historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

"Uvědomil jsem si, že mladá generace ví strašně málo o tom, co jsme prožili ve 20. století, přitom bezprostřední historie je ta nejdůležitější," řekl ČTK senátor Tomáš Czernin, který akci zaštítil. Podle něj je důležité probouzet zájem mladých lidí o veřejné dění. "To nejhorší, co v naší zemi komunistická ideologie způsobila, je lhostejnost," řekl v úvodu akce.

"Někdy slyšíte, že mladou generaci čerstvá historie nezajímá. Ale není to pravda. Všechny děti mají v sobě zakódované, co je dobré a co zlé, a nepoznala jsem nikoho, komu by to bylo jedno," uvedla Ilona Borovcová, která na pražské střední škole učí historii. Do výuky zve mimo jiné pamětníky, kteří se stali obětí perzekucí za komunismu.

Historik Jan Kalous popsal studentům politické procesy, například s Rudolfem Slánským, Heliodorem Píkou a Miladou Horákovou. "Tato nevinná oběť dobře vystihuje amorálnost režimu, který se v roce 1948 chopil moci," řekl o Horákové Kalous.

Jeho kolega z ÚSTR Petr Blažek mluvil o neústavnosti převratu v únoru 1948. "Myslím si, že je důležité, aby osoby, které se podílely na zločinech, byly známy, abychom věděli, kdo rozhodoval a kdo měl jakou roli v systému," řekl ČTK. Tvrzení, že za zločiny mohli všichni lidé, nebo že to byla "atmosféra doby", považuje za matoucí. "Zatemňuje odpovědnost konkrétních osob. Jiná byla odpovědnost řadového člena komunistické strany, jiná okresního nebo krajského tajemníka, jiná člena ústředního vedení," uvedl. Podle něj se historici mají zbývat nejen obecnými tendencemi či oběťmi, ale také pachateli. "Jinak nepochopíme celou historickou událost a skončíme u frází," řekl.