Vlastizrádné ODS a HZDS? U Jílkové se strhla hádka kvůli rozpadu ČSFR

Letos už uplynulo 26 let od rozdělení ČSFR. Jednalo se tehdy ze strany českých a slovenských politiků o projev odvahy, anebo o zradu občanů Československa? Odpověď na tuto otázku se ve čtvrtek večer v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové pokoušeli Andrej Hryc, předseda Korektura-Andrej Hryc, Alexandr Vondra, představitel ODS a bývalý náměstek ministra zahraničí ČR, Blaho Uhlár, slovenský režisér, dramatik a vlastenec, Jan Rychlík, předseda česko-slovenské komise historiků, Ivan Koranda, důchodce z Chebu a Dušan Krivský, slovenský občan z příhraničního města Skalica.

Moderátorka Jílková se zeptala Krivského, proč je pro něj rozbití jednotného československého státu zločinem vlastizrady. Ten jí odpověděl, že se ještě před rozdělením konaly v červnu volby do Federálního shromáždění Československa, a že páni poslanci a paní poslankyně slibovali věrnost ČSFR a její ústavě. Pak následně ze čtyři měsíce tuto poslaneckou přísahu porušili tím, že podpořili rozpad, a tím narušili územní celistvost Československa.

Předseda Hryc oponoval, že něco takového nelze považovat za pádný argument, neboť sám prezident Václav Havel přísahal věrnost Československé socialistické republice. Z historického hlediska nelze rozdělení rozhodně považovat za vlastizradu. Jílková nicméně zmínila, že málokteré politické strany měly tehdy přímo v programu separatistické tendence. Hryc dodal, že už po Sametové revoluci se ukázala výrazná odlišnost českého a slovenského národa, a že rozdělení bylo tím pádem nevyhnutelné. Sám byl dříve odpůrcem tohoto procesu, protože se obával oslabení už tak malého státního útvaru. Dnes ale po 26 letech vidí, že to nakonec bylo správné rozhodnutí.

Předseda Rychlík na následnou otázku Jílkové, v čem se Češi a Slováci tak moc liší, když o sobě dříve mluvili, jako o bratřích - bratia, odpověděl, že sice není tou nejlepší osobou, která by to byla schopná posoudit, ale že jako český i slovenský občan čte pro většinu Čechů neznámou slovenskou literaturu. Z tohoto důvodu by Rychlík souhlasil s Hrycem. Máme jinou historii a jinou identitu, která se odvolává na starý český stát a na Karla IV. což Slováci nemají. 

Režisér Uhlár řekl, že se jako slovenský vlastenec necítil ve společném státě nijak utlačovaný, ale že se mu představa samostatné SR už zpočátku zamlouvala. Cítil to tak, aniž by to dokázal logicky interpretovat. To, že jsou na Slovensku takoví politici, jací jsou, je teď už pouze problém slovenských občanů, kteří si je zasloužili. Jílková dodala, že i Češi mají své vlastní problémy. Exnáměstek Vondra řekl, že z mezinárodního kontextu byl rozpad ČSFR nevyhnutelný i kvůli rozpadající se Jugoslávii a SSSR. Mezi Čechy a Slováky panovalo vždy určité napětí. Tak jako tak ten proces provázely emoce a strach z neznámého.

Jílková se zeptala Hryca, který v 90. letech tvrdil, že za rozpadem Československa stály mocenské ambice Mečiara a Klause, a že by tehdy něco takového neprošlo, kdyby se konalo referendum, co si myslí teď. Ten jí odpověděl, že má pravdu, a připomněl Rychlíkova slova o historické odlišnosti českého a slovenského národa. Zatímco Češi byli okupováni Němci, Slováci řešili podobný problém s Maďary. Ostatně i některá česká a slovenská slova, včetně nadávek, mají jiný podtext. Také bylo připomenuto, že dnešní česko-slovenské vztahy jsou na velmi dobré úrovni. Přitom dříve panoval mezi oběma národy jakýsi šovinismus.

Na to reagovala paní z publika, která se s podobným přístupem setkává i v Čechách, konkrétně v jiných městech, protože tam podle jejího nářečí poznají, že je z Prahy. Z tohoto důvodu nelze něco takového považovat za seriozní důvod k rozdělení republiky. Dále řekla, že argumenty typu strach z neznáma nelze považovat za relevantní, neboť se tehdy na to lidí nikdo neptal. Rychlík oponoval, že ve volbách 5. - 6. června 1992 mělo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) v programu slovenskou autonomii z pohledu mezinárodního práva, včetně práva uzavírat samostatně mezinárodní smlouvy. Nic takového by nešlo realizovat bez samostatného státu, neboť žádný jiný útvar nic takového nemá. ODS se k tomu tehdy vyjádřila, že buď bude funkční federace, anebo dva samostatné státy. Každý, kdo tyto strany podpořil, se objektivně vyslovil pro rozdělení ČSFR. 

Následně se začalo emotivně diskutovat o tom, zda mělo, či nemělo být referendum. Vondra vysvětlil, že tehdy bylo problematické se shodnout na jedné otázce. Koranda řekl, že už od roku 1918 byli Češi velmi solidární ke Slovákům. Například za Husáka šly na Slovensko nemalé částky peněz. Jílková předala mikrofon Josefu Ryšánkovi z publika, který je předsedou Československého federálního výboru zabývajícího se nejen historií, ale i myšlenkou Sjednocení Československa. Ten řekl, že dokud je v Evropě mír, a dokud ekonomika šlape, tak jsme v bezpečí, což ale nemusí být navěky. Do té doby mohou být klidně i městské státy. Vondra nesouhlasil, protože ani za 2. světové války jeden československý stát proti německé hrozbě nic nezmohl. 

Hryc řekl, že samostatné Československo bylo vlastně jenom uměle vykonstruovaným státním útvarem, vzniklým po 1. světové válce, z iniciativy Štefánika a Masaryka. Kdyby tohoto světového válečného konfliktu nebylo, pravděpodobně by ani Češi, ani Slováci nebyli samostatní. Slovo získala paní z publika, která řekla, že má dědečka Slováka, který měl problémy s Čechy. Za sebe je ráda, že se Československo rozdělilo, a že Slováci získali vlastní stát. Rychlík souhlasil a konstatoval, že nic netrvá věčně, a že všechny státní útvary jednou zaniknou, což se týká například i USA.

Ke slovu se ještě dostal pán z publika, který řekl, že existují právní spekulace o nezákonnosti procesu rozpadu Československa. Během svého projevu pochválil Jílkové šaty nesoucí se v barvách československé vlajky. Jílková v závěru vyzdvihla slovenské úspěchy v podobě přijetí eura a větší produktivity práce, a pak oznámila téma příštího týdne, jímž budou obědy ve školách zdarma. 

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Československo Slovensko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tomáš Dvorský

Ficovo chování naznačuje, co bude dál. Covid ho změnil a už není cesty zpět, říká politolog pro EZ

Slovensko se nachází v turbulentním politickém období, které je poznamenané sérii protestů a rostoucí občanskou nespokojeností. Koalice je závislá na hlasech nezařazených poslanců a vláda čelí problémům, včetně kontroverzní utajované zprávy Slovenské informační služby, kterou přednesl premiér Robert Fico na mimořádné schůzi parlamentu. O aktuálním politickém dění na Slovensku a možné budoucnosti čtvrté Ficovy vlády exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Paul Salem

Trumpova blízkovýchodní politika očima experta: Priorita bude jinde, říká Salem pro EZ

Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak nový americký prezident Donald Trump bude přistupovat k Blízkému východu. Podle něj lze počítat s tím, že se USA v regionu za jeho vlády budou zapojovat. „Nepopsal bych Trumpa jako izolacionistu, chce dominantní Ameriku. Tu, která se zapojuje a vítězí,“ říká. 

před 10 hodinami

Letiště Václava Havla Praha

Dobré i horší zprávy z pražského letiště. Letní sezónu ovlivní omezení

Dobré i horší zprávy přišly v těchto dnech ohledně pražského letiště, které je nejvytíženějším vzdušným přístavem v Česku. Na Ruzyni se připravují na několik měsíců trvající uzavírku hlavní dráhy. Mimo provoz bude i během letní sezóny. Dobrým směrem se naopak posouvá projekt vlakové trati na letiště.

před 10 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Klíčový okamžik vyšetřování letecké nehody v USA. Našly se černé skříňky

Důležitý moment pro vyšetřování středeční tragické letecké nehody ve Washingtonu nastal ve čtvrtek večer místního času. Úřady potvrdily, že byly nalezeny černé skříňky. Na palubě havarovaných letounů, tedy stroje společnosti American Airlines a armádního vrtulníku Black Hawk, bylo celkem 67 osob. Panuje přesvědčení, že havárii nikdo nepřežil. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy