Na vykupování prasečáků máme, ale na obědy ve školách ne! U Jílkové se opět všichni pohádali a nejhlasitější byl Foldyna

Moderátorka Jílková se zeptala místopředsedy Foldyny, proč chce obědy zdarma pro všechny školáky, včetně těch, kteří pocházejí z finančně dobře zabezpečených rodin, když už dnes jsou ze tří třetin dotované. Ten jí odpověděl, že usiluje o vytvoření prorodinné politiky. Je potřeba podporovat české rodiny, aby měly děti, aniž by musely dokazovat, zda jsou chudé, či bohaté. Děti jsou budoucnost tohoto státu. Řeč přišla i na sbírání víček a na vojenské mise v Afghánistánu. 

Předseda Klaus nesouhlasil a řekl, že obědy ve školách stojí 25,-Kč, což je směšná částka, kterou mají všichni, včetně těch, co jsou na dávkách. Pokud někdo sociální dávky utratí za alkohol a cigarety, musí zasáhnout sociální úřady, nikoliv politici. Touto cestou bychom mohli říci, že zadarmo bude všechno. Na jeho slova reagovala samoživitelka Bordovská, podle níž by bylo dobré, kdyby stát vybudoval nějakou záchranou síť pro lidi, kteří se dostanou do dluhů a do exekucí, anebo jsou nemocní, a tudíž disponují velmi malým příjmem, z něhož nejsou schopní zaplatit svým dětem ve školách obědy.

Následně se začalo řešit, do jaké míry mohou mít všichni rodiče na obědy ve školách. Klaus trval na tom, že 25,-Kč je skutečně zanedbatelný výdaj, který by pro žádnou rodinu neměl představovat problém. Jílková mu ale vysvětlila, že Bordovská na obědy ve školách pro své děti neměla, ačkoliv je mzdovou účetní. Na otázku, proč nemohla svým dětem zaplatit ve školách obědy, Bordovská odpověděla, že měla příjem 12 tisíc, z nichž 6 odešlo na nájem. Jako modelový příklad uvedla matku samoživitelku, která pracuje za průměrnou mzdu, z níž dokáže své děti uživit, a to i bez nároku na přídavky. Pokud se ale dostane do pracovní neschopnosti, její měsíční příjmy se zkrátí, a na běžné výdaje jí zůstane pouze šest tisíc korun.

Klaus s Bordovskou zčásti souhlasil a řekl, že by sociální politika státu měla být jednotná. Chudé rodiny by měly dostat sociální dávky a z těch zaplatit dětem obědy. Podle Klause by měl stát být schopen podpořit rodiny, kterým se náhle výrazně sníží příjmy, ať už v důsledku čehokoliv. Sociální podporu by měl být stát v závislosti na finanční situaci dané rodiny schopen zvýšit, ale nevymýšlet další dávky na jídlo, na pastelky, či na snad dokonce na cigarety. 

Ředitel Dolníček řekl, že by stát měl být schopen pomoct lidem, kteří jsou v situaci Bordovské, ale že nominální hodnota obědu ve škole činí něco kolem 45,-Kč. Stát tedy na školní obědy už dávno přispívá. Navíc na jídlo, které je jednou ze základních životních potřeb, by v rámci možností měl mít každý. Mnohem víc by se podle Dolníčka mělo investovat - například do školních kuchyní, do hřišť. Dále bylo také vysvětleno, že si lidé toho, co je zdarma, neváží. Už dnes bylo ve školách realizováno mnoho projektů na jídlo zdarma, které pak následně děti rozdupaly a rozházely po chodbách, a učitelé to pak po nich museli uklízet. Za pravdu mu dala i paní z publika.

Prezident Sárközi dodal, že pokud rodiče vůbec nebudou muset přispívat dětem na školní obědy, tak je pak nebude nic motivovat k tomu, aby je odhlašovali. V takovém případě ty obědy propadnou. Foldyna argumentoval pocity dítěte, které se dívá na to, jak jeho spolužáci jdou na oběd, zatímco ono je o hladu. "To přeci není možný! Já nechci žít v zemi, kde lidi nemají, co jíst!," hněval se Foldyna. Sárközi se ale zastrašit nenechal a zmínil, že se Ústecký kraj, za nějž je Foldyna zvolen, odmítl zapojit do projektu, který realizovaly resort práce a školství, a přitom se jedná o region s největším počtem ohrožených dětí.

Foldynův vztek se začal zvyšovat. Nejprve informoval, že v Ústeckém kraji jsou problémy s lidmi, kteří sociální dávky prohrávají v automatech. Následně řekl, že nechce žít v zemi, kde matka samoživitelka s hrubou mzdou 17 tisíc hrubého měsíčně sotva zaplatí nájem, a pro kterou je i 450,-Kč hodně peněz. "Jardo, já tý holce namažu rohlík. Děti jdou v družinách na oběd a ona sedí a pláče. Tak v takový zemi já žít nechci! Nebudu tady žít, protože to je prostě nehoráznost!," zlobil se Foldyna.

"Ty hájíš ty, kteří to prohrají v automatech, kteří to propijou," odpověděl Klaus na Foldynova slova. Řekl, že by měl hájit v prvé řadě zájmy lidí, kteří pracují ve fabrikách, a kteří svým dětem obědy zaplatí. "Jak tohle můžeš vůbec politicky hájit?," zeptal se Klaus. Jílková do jejich rozepře vstoupila a zeptala se Foldyny, proč chce obědy zdarma pro všechny, tedy i pro bohaté. Ten jí odpověděl, že by to přineslo další byrokracii, která by znamenala další výdaje ze státního rozpočtu. "Jestliže dokážeme utrácet za takový nesmysly, jako jsou vykupování nějakejch prasečáků za půl miliardy, posílat naše vojáky do Afghánistánu za miliardy! Vybírejme víčka na takové věci, jako jsou prasečáky, a jako jsou ty mise a pojďme se starat o budoucí generace!," dodal Foldyna

Jílková se zeptala prezidenta Horeckého, který je pro obědy ve školách zdarma, ale pouze pro vybrané skupiny. Ten řekl, že se mu nelíbí Foldynův návrh, který je podle něj populistický a nesolidární. Princip solidarity spočívá v tom, že ti, kteří mají více podporují ty, kteří mají méně. Děti by rozhodně neměly hladovět. Dolníček s Klausem oponovali, že děti byly hladové pouze za První republiky, kdy to na nich bylo vidět. Ostatně už dnes se realizuje spousta projektů, jako například "Ovoce dětem do škol" apod. Děti jsou často také vybíravé a jídlem plýtvají. Horecký stále trval na tom, že obědy ve školách zdarma pro chudé děti "ano", ale potvrdil nesouhlas s tím, aby je dostávaly i děti z dobře finančně situovaných rodin. 

Ke slovu se začali dostávat lidé z publika. Jedna paní se zlobila, že se ve školství neřeší chyby bývalé ministryně Valachové, konkrétně problematické zápisy dětí do škol. Jiný pán zase řekl, že pokud děti ve škole plýtvají jídlem, tak je chyba pravděpodobně na straně ředitele. Jílková ale vysvětlila, že řeč byla v prvé řadě o projektech "Mléko zdarma", "Ovoce zdarma" atd. Následně se začalo také řešit, zda u dnešních dětí není větší problém obezita, než hlad, a zda by se neměl víc podporovat sport a tělovýchova. Mikrofon získala ještě také paní z publika, která se obává, že plošné obědy zdarma jenom zhorší komunikaci mezi školou a rodiči. Díky smlouvě s nadací dokáže její škole nakrmit všechny děti. 

Jílková dávala v závěru diskuze ještě prostor hlavním diskutujícím. Dolníček řekl, že má ze své praxe také zkušenosti se špatnou finanční gramotností dětí a rodičů. Výjimkou nejsou ani případy, kdy děti jezdí na školní výlety s tisícovkou. Ke slovu se ještě také dostala kuchařka ze školní jídelny, která řekla, že se jedná o nedoceněnou práci, a že si děti jídla neváží. Po skončení debaty oznámila Jílková téma příštího týdne, jímž bude situace na dálnici D1. Kdo nese zodpovědnost za kolony? Mohou za to i neukáznění řidiči kamiónů?