Dnešní prosperita je důsledek vstupu do NATO, míní Kiska. Duda se navezl do Ruska

Skutečnost, že středoevropské země žijí v míru a v prosperitě, je důsledek rozhodnutí vstoupit do Severoatlantické aliance. Na konferenci k 20. výročí českého vstupu do NATO to dnes řekl slovenský prezident Andrej Kiska, jehož země si letos připomíná 15 let členství v alianci. Kiska také odmítl snahy o to, aby si střední Evropa hrála na most, který spojuje Východ a Západ.

Vstup středoevropských zemí do NATO byl definitivní důkaz konce železné opony, uvedl Kiska. Zdůraznil, že připojení k alianci bylo suverénní a dobrovolné rozhodnutí těchto států. Podle něj to přispělo k nynější prosperitě. "To, že dnes žijeme v míru, že jsme úspěšné a prosperující země, je důsledkem toho, že jsme takové rozhodnutí přijali," řekl. Investice do střední Evropy podle Kisky přišly díky tomu, že investoři vnímali že se v těchto státech mohou cítit bezpečně.

Středoevropské země musejí podle slovenského prezidenta prokázat, že jsou pro NATO prospěšné. Musejí plnit závazky a být připraveny bránit své spojence. Kiska v této souvislosti apeloval na posílení obranných výdajů v celé Evropě, která podle něj v tomto směru propastně zaostává za Spojenými státy. Slovenský prezident také varoval před zpochybňováním hrozby pro NATO, která přichází z Ruska.

Kiska také zdůraznil, že pro bezpečnost občanů je důležité vědět, kam země patří. "Nenechme se zmýlit těmi, kteří křičí, že nejsme ani Západ, ani Východ, že jsme někde uprostřed, že máme být jakýmsi mostem, který spojuje. Pravda je totiž taková, že to, jak se dnes máme, je výsledkem našeho suverénního rozhodnutí patřit mezi svobodné, demokratické, prosperující a bezpečné země. A ukazuje se, že toto rozhodnutí bylo správné," řekl.

Polský prezident Andrzej Duda vyzdvihl důležitost přítomnosti spojeneckých vojsk v Polsku. Připomněl historické události roku 1939, kdy jeho zemi napadlo Německo i Rusko a polští západní spojenci Francie a Velká Británie sice Německu vyhlásily válku, aktivně ale Polsku nepomohly. Proto je podle Dudy nutná přítomnost spojeneckých vojsk v Polsku, aby Poláci opravdu v NATO a ve spojenectví věřili.

Připomněl geopolitickou situaci, kdy Rusko v minulých letech napadlo Gruzii a poté Ukrajinu. "Jednoznačně cítíme, že se vrátily staré souvislosti imperiální politiky Ruska, rozšiřování jeho zón zájmů, zabírání dalších zemí, snaha vrátit se ke své dávné sféře vlivu," řekl Duda.

- Już we wrześniu 1999 r. tutaj, w koszarach bałtyckich w Szczecinie, zostały podniesione na maszt flagi: polska, duńska i niemiecka, bo Dowództwo korpusu zaczęło swoją służbę. To była pierwsza, a niezwykle dla nas ważna obecność Sojuszu w Polsce – przypomniał #PAD#PLNATO20 pic.twitter.com/wiWsw5tYdM

— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) 11. března 2019

Poznamenal, že stejně jako Polsko očekává, že spojenci budou vnímaví k situaci ve středoevropském regionu, musí tomu být i opačně. Připomněl, že polští vojáci v misích umírají. "Kdyby tam nebyli, kdo ví, jaké by byly osudy našich zemí," poznamenal. Položil otázku, zda pokud by nebyl postoj NATO v posledních letech dostatečně silný, zda by nehrozila vážnější hrozba pro bezpečnost. "Hrozby, které nás trápily po více než 40 let, se bohužel dnes vracejí. Snad v trochu jiné podobě, ale vracejí se. Musíme být připraveni," podotkl.

Zdůraznil, že Polsko vnímá své spojenecké závazky vážně. "Jsme hrdí, že můžeme být členy NATO," poznamenal.

Související

Více souvisejících

NATO Andrej Kiska Andrzej Duda Praha

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy