Skutečnost, že středoevropské země žijí v míru a v prosperitě, je důsledek rozhodnutí vstoupit do Severoatlantické aliance. Na konferenci k 20. výročí českého vstupu do NATO to dnes řekl slovenský prezident Andrej Kiska, jehož země si letos připomíná 15 let členství v alianci. Kiska také odmítl snahy o to, aby si střední Evropa hrála na most, který spojuje Východ a Západ.
Vstup středoevropských zemí do NATO byl definitivní důkaz konce železné opony, uvedl Kiska. Zdůraznil, že připojení k alianci bylo suverénní a dobrovolné rozhodnutí těchto států. Podle něj to přispělo k nynější prosperitě. "To, že dnes žijeme v míru, že jsme úspěšné a prosperující země, je důsledkem toho, že jsme takové rozhodnutí přijali," řekl. Investice do střední Evropy podle Kisky přišly díky tomu, že investoři vnímali že se v těchto státech mohou cítit bezpečně.
Středoevropské země musejí podle slovenského prezidenta prokázat, že jsou pro NATO prospěšné. Musejí plnit závazky a být připraveny bránit své spojence. Kiska v této souvislosti apeloval na posílení obranných výdajů v celé Evropě, která podle něj v tomto směru propastně zaostává za Spojenými státy. Slovenský prezident také varoval před zpochybňováním hrozby pro NATO, která přichází z Ruska.
Kiska také zdůraznil, že pro bezpečnost občanů je důležité vědět, kam země patří. "Nenechme se zmýlit těmi, kteří křičí, že nejsme ani Západ, ani Východ, že jsme někde uprostřed, že máme být jakýmsi mostem, který spojuje. Pravda je totiž taková, že to, jak se dnes máme, je výsledkem našeho suverénního rozhodnutí patřit mezi svobodné, demokratické, prosperující a bezpečné země. A ukazuje se, že toto rozhodnutí bylo správné," řekl.
Polský prezident Andrzej Duda vyzdvihl důležitost přítomnosti spojeneckých vojsk v Polsku. Připomněl historické události roku 1939, kdy jeho zemi napadlo Německo i Rusko a polští západní spojenci Francie a Velká Británie sice Německu vyhlásily válku, aktivně ale Polsku nepomohly. Proto je podle Dudy nutná přítomnost spojeneckých vojsk v Polsku, aby Poláci opravdu v NATO a ve spojenectví věřili.
Připomněl geopolitickou situaci, kdy Rusko v minulých letech napadlo Gruzii a poté Ukrajinu. "Jednoznačně cítíme, že se vrátily staré souvislosti imperiální politiky Ruska, rozšiřování jeho zón zájmů, zabírání dalších zemí, snaha vrátit se ke své dávné sféře vlivu," řekl Duda.
- Już we wrześniu 1999 r. tutaj, w koszarach bałtyckich w Szczecinie, zostały podniesione na maszt flagi: polska, duńska i niemiecka, bo Dowództwo korpusu zaczęło swoją służbę. To była pierwsza, a niezwykle dla nas ważna obecność Sojuszu w Polsce – przypomniał #PAD#PLNATO20 pic.twitter.com/wiWsw5tYdM
— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) 11. března 2019
Poznamenal, že stejně jako Polsko očekává, že spojenci budou vnímaví k situaci ve středoevropském regionu, musí tomu být i opačně. Připomněl, že polští vojáci v misích umírají. "Kdyby tam nebyli, kdo ví, jaké by byly osudy našich zemí," poznamenal. Položil otázku, zda pokud by nebyl postoj NATO v posledních letech dostatečně silný, zda by nehrozila vážnější hrozba pro bezpečnost. "Hrozby, které nás trápily po více než 40 let, se bohužel dnes vracejí. Snad v trochu jiné podobě, ale vracejí se. Musíme být připraveni," podotkl.
Zdůraznil, že Polsko vnímá své spojenecké závazky vážně. "Jsme hrdí, že můžeme být členy NATO," poznamenal.
Související
Ruské drony by mohly zaútočit ve Středomoří, varovala CIA
Pavel by rád bojoval, reagoval Fico na kritiku z Česka
NATO , Andrej Kiska , Andrzej Duda , Praha
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Trenér fotbalové reprezentace Denia učinil sedmou změnu v nominaci. Krejčí nadále kapitánem
před 26 minutami
Po nervozitě předvedli fotbalisté zlepšený výkon, Češi přesto s Chorvatskem prohráli 1:2
před 1 hodinou
Írán od Trumpa stále nedostal odpověď na nabídku otevření Hormuzského průlivu
před 2 hodinami
Británie zadržela pět lidí připravujících útok na základnu. Sledujeme je delší dobu, chtěli napáchat velké škody, uvedl Trump
před 3 hodinami
Bill Gates: Nekontrolovaná umělá inteligence může způsobit až miliardu úmrtí
před 5 hodinami
Fico zpochybnil spolehlivost NATO, mluví o vojenské neutralitě i předčasných volbách
před 6 hodinami
Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá
před 7 hodinami
Pražský okruh byl v obou směrech uzavřen
před 9 hodinami
Policie zadržela u americké základy v Británii podezřelé muže, hledá výbušniny
před 10 hodinami
Trump odmítl potvrdit, zda umožní Ukrajině výrobu střel do Patriotů
před 11 hodinami
Ukrajinská armáda podniká třikrát více dronových útoků než Rusko
před 12 hodinami
Trump tvrdě narazil. Vyzval Evropu k vystoupení z Haagu, lídři ho hromadně odmítli
před 14 hodinami
Počasí: Nadprůměrné teploty nás neopustí do konce prodlouženého víkendu
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.
Zdroj: Libor Novák