Evropská unie je pro Čechy složité a nezáživné téma, řekl ředitel STEM

Pro českou populaci je téma Evropské unie nezajímavé a vzdálené. Jen zhruba pět až deset procent lidí se aktivně unií zabývá a vyhledává si o ní informace. Na dnešní tiskové konferenci k představení výsledků průzkumu agentury Ipsos MORI o prioritách voličů to řekl ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík. Podle něj je vyloženě prounijních lidí v české populaci zhruba 15 procent, jsou ale aktivnější u voleb.

"O informace o Evropské unii se lidé moc nezajímají. Když už na nějaké narazí, tak jsou pro ně složité, nezáživné, plné mystifikací," uvedl Buchtík. Zlomek občanů se o unii aktivně zajímá, zhruba třetina pak podle něj na nějakou informaci občas narazí v médiích nebo zprostředkovaně. "Většina populace si o Evropské unii jako o tématu vůbec nepovídá," doplnil. Podle ředitele ústavu na českou veřejnost fungují jednoduché slogany typu, že je EU byrokratická, nepřehledná či složitá.

Lidí, kteří jsou vyloženě prounijní, je v ČR zhruba 15 procent, uvedl Buchtík. Jsou ale disciplinovanějšími voliči. "Čtvrtina z těch, kteří skutečně půjdou volit, jsou prounijní, což nahrává liberálním proevropským stranám," řekl. Naopak vysloveně negativních vůči EU je zhruba 18 procent občanů. V celkovém poměru voličů budou tvořit zhruba desetinu, poznamenal Buchtík.

Negace je podle něj spojená zejména s tím, že jsou lidé naštvaní z domácích záležitostí. "U starších je to, jak se vyvíjí naše země od roku 1989. U mladších je to zase o tom, že nevidí šance do budoucna. Osobně cítí, že společnost je vůči nim nespravedlivá a staví jim bariéry k tomu, aby mohli nějak fungovat a postupovat v sociálním žebříčku," řekl Buchtík.

Lidi, kteří jsou proti unii, je podle Buchtíka nutné dělit na dvě skupiny. Větší část z nich je rozčarovaná a uzavřená sama do sebe, okolní svět ji příliš nezajímá. Menší segment lidí je pak skutečně antisystémových, krajně pravicových či levicových, kteří jsou schopni se aktivizovat.

K velkým tématům voleb podle něj patří životní prostředí nebo bezpečnost, zejména globální. Veřejnost doufá v řešení terorismu, migrace, mezi zásadní problematiku ale patří také společná armáda nebo společný vývoj zbraní. Pro voliče je důležitá i kvalita potravin či léků.

Naopak ekonomika je pro českou veřejnost složité téma, míní Buchtík. Týká se to například dotací. "Mají punc toho, že je za nimi velká korupce, což veřejnost trochu překvapivě reflektuje, že to není problém unie, ale jak to tady funguje," řekl.

Jen pro menší část lidí jsou tématem cestování, studium v zahraničí, podpora malého podnikání či záruka demokratické společnosti. "Je to důležité pro část lidí, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní, znají cizí jazyky, jsou častěji nakloněni Evropské unii. Častěji čtou noviny, analyzují informace, mají různé informační zdroje," popsal Buchtík.

V porovnání se Slovenskem či Polskem je pro české voliče nepříliš důležité téma zdravotnictví. Podle Buchtíka je to tím, že Slováci hodnotí své zdravotnictví výrazně hůř než Češi.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Češi rozhodují o 21 europoslancích, kandidátky jsou jednotné pro celou republiku. Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Evropské volby 2019 Martin Buchtík průzkumy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy