Vzpomínky na 21. srpen: Z dřívějších osvoboditelů se stali okupanti. Omluví se Putin?

K 21. srpnu se na sociálních sítích vyjádřil například někdejší místopředseda Evropského parlamentu a sociální demokrat Libor Rouček. „Černý den v českém kalendáři. Sovětská invaze v roce 1968 a následná více než 2 desetiletí trvající okupace! Co myslíte, že v té souvislosti dnes pro zvýšení důvěry a zlepšení rusko-českých/česko-ruských vztahů udělá současný vládce Kremlu V.V.Putin?“ zajímá ho.

První možností prý je, že vydá prohlášení s omluvou a politováním nad tehdejšími událostmi, a vyjádří přání na tomto základě rozvíjet do budoucna přátelské, všestranné a vzájemně prospěšné vztahy.

A važme si toho, co jsme dokázali po roce 1989, protože jsme dokázali hodně. Važme si svobody a pravdy a buďme pozorní, buďme aktivní, protože v každé době je o co přijít. Také dnes se svádí boj o pravdu. Pokud ztratíme smysl pro pravdu, ztratíme i svobodu.

Mohl by prý také poslat do Prahy Noční vlky aby položili před budovu Národního muzea a Českého rozhlasu květiny a omluvili se tak za zločiny svých otců. A nebo neudělá vůbec nic, v naději že čas vše odvane a Češi zapomenou. „Případně, bude-li dotázán, řekne, že se k tématu vyjádřili již jeho předchůdci Gorbačov a Jelcin. A ruské děti na školách se nebudou o srpnové invazi jejich země do Československa dál učit vůbec nic, nebo jen to, že invaze byla ospravedlnitelná a správná, protože Československo bylo v roce 1968 ohroženo fašismem, revanšismem, imperialismem a státy NATO. Nebo udělá něco jiného? Co myslíte?“ zajímá Roučka.

Připomínáme si srpnovou okupaci 1968 i policejní zásah v roce 1989 pic.twitter.com/JGbzjHO7E3

„Dnes si připomínáme událost, kdy se z dřívějších osvoboditelů stali okupanti. Nebyla to mírotvorná operace a ochrana proti invazi NATO, jak dříve tvrdila propaganda SSSR a nyní se o totéž snaží propaganda ruská. Byla to invaze a okupace se vším všudy. Nenechme si ukrást historii," píše na sociálních sítích pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). 

Dnes si připomínáme výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy řízeného z Moskvy. Snaha propagovat invazi a okupaci jako pomoc je bohužel dodnes využívána. Lidé, kterým je takto pomáháno, ví. Nebuďme lhostejní.

Vzpomínku přidal i senátor Miroslav Balatka. Poukazuje sice na to, že se narodil až v roce 1970, ale že ještě jako dítě o tehdejších událostech něco zaslechl od rodičů. „Jako malý kluk jsem zaslechl několikrát v hovorech rodičů při návštěvách cosi o "šedesátým osmým" a nějakých "bratrech", když jsem se ptal o čem mluví, nikdy mi naši nechtěli říct co se stalo. Pamatuju si, že to pro mě byla jakási tajemná "záhada", o které se nesmí mluvit. Ve škole jsme už ve druhé třídě probírali VŘSR. Ta pohádka o jakýchsi udatných bolševicích a jejich velkém vítězství nad zlým carem se mi moc líbila,“ vypráví.

O tom, co se stalo v roce 1968 a 1969, mu prý jeho táta řekl asi ve třinácti. „Události 21. srpna 1969 byly z lidského hlediska snad ještě horší než samotná okupace 1968. Bylo to skutečné pokoření národa, navíc sebou samým. Tehdejší komunistická moc postavila proti sobě vlastní spoluobčany, byli jsme kousek od občanské války. Na československé občany najížděli československé tanky a stříleli českoslovenští vojáci a českoslovenští ozbrojení dělníci - tzv. Lidové milice. Ve jménu cizích okupantů, Aurory a "VŘSR". Demonstrovalo se po celé zemi. Lidé umírali,“ shrnuje situaci senátor. „Je dobré na to nezapomínat, aby se nic podobného už znovu neopakovalo. Dnes je tomu právě 50 let,“ dodal Balatka.

Na to, jak 21. srpen 1968 probíhal v Brně, pak zavzpomínal 1. náměstek brněnské primátorky a místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík. Když do Brna přijely tanky s vojáky, byl to pro lidi šok. „Začali protestovat. Sovětští vojáci bez jakéhokoliv ostychu proti nim zvedli své zbraně a stříleli do davu. Dvě kulky ze samopalu zasáhly i šestnáctiletého Josefa Žemličku. Další obětí srpnové invaze byl Karel Chalupa, praporčík Veřejné bezpečnosti, který zemřel po srážce s obrněným transportérem,“ připomíná oběti politik.

Vzpomněl i na ty, kteří zemřeli o rok později při protestech. „Nezapomínejme na jejich příklad, že zlu se musíme postavit a nesmíme ho brát jak přirozenou součást života,“ burcuje Hladík.

Události srpna 1968 si připomněla i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „V tento den si více než kdy jindy uvědomujeme, že život ve svobodném a demokratickém státě není samozřejmostí, ale vzácnou hodnotu, která byla vykoupena nemalými oběťmi. Dnes o tom budu mluvit i u Berlínské zdi,“ uvedla Čaputová, která se dnes vydává na návštěvu Německa,