Obehraná poslanecká písnička je zpět: Omezíme si imunitu!

Návrh už má podobu obehrané písničky. Loni už došel schválení ve sněmovně, jenomže zcela proti očekávání i avizovaným záměrům senátorů, neprošel horní komorou Parlamentu. Důvodem bylo to, že se senátoři nedokázali sejít v potřebném počtu, některým také přišlo, že zákonná úprava zůstává na půli cesty. Podle senátory Jaroslava Kubery (ODS) by měla být imunita zrušena úplně, kromě toho, že by se vztahovala na proslovy v Parlamentu.

Změna Ústavy, kterou ve středu jednomyslně posvětil ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny, by omezila imunitu ústavních činitelů – jmenovitě poslanců, senátorů a ústavních soudců – pouze na dobu výkonu mandátu. S ním by zanikla i imunita a trestnímu stíhání by nic nebránilo.

"Pokud například nyní sněmovna nevydá poslance, je to stíhání vyloučeno navždy. V takovém případě ale moc zákonodárná supluje moc soudní," vysvětlila za předkladatele Kateřina Klasnová, předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných.

Senátoři se snažili napravit si pošramocenou reputaci, která je provází od nechválení původního návrhu. K tomu, který se do sněmovny vrátil v nezměněné podobě, přidali ještě svůj vlastní. Jejich obsah je v zásadě totožný, liší se jen v účinnosti.

Výbor se shodl, že navrhne účinnost od prvního dne druhého kalendářního měsíce ode dne vyhlášení. Legislativci upozornili, že může nastat problém s vymahatelností práva ve shodě se změnou Ústavy. Pokud totiž nebude změněn i trestní řád, nemají státní zástupci v této chvíli nástroje, jak by mohli obnovit trestní stíhání zákonodárce, kterého by příslušná komora nevydala.

Mezi členy výboru nepanovala shoda v tom, jestli se omezení imunity bude týkat už jich samotných, nebo až nově zvolených zákonodárců. K tomu Miroslav Nenutil, senátor za ČSSD, podotkl, že ho nikdy ani nenapadlo, že by zákon měl platit až pro poslance a senátory vzešlé z dalších voleb. "Já nepředpokládám, že by těch hlasování o vydání mělo být tolik, aby to působilo potíže," dodal.

"Stačí jedno zasedání poslaneckého klubu a hned tu můžeme mít dvě hlasování o vydání," zaglosoval předseda výboru Stanislav Polčák (TOP 09 a STAN) a dodal, že podle jeho názoru zákon účinkuje od chvíle vyhlášení, tudíž platí i pro stávající zákonodárce.

Žádné pozměňovací návrhy nedošly u členů výboru sluchu, protože nechtěli ohrožovat politickou shodu nad původním zněním změny Ústavy. Tu vypracovalo vedení sněmovny se všemi předsedy poslaneckých klubů. Nenutil jako předkladatel senátní verze zdůraznil, že je mu jedno, která z verzí bude schválena, hlavně když to bude brzy. Jeden z návrhů hovořil o tom, že by o imunitě a vydání ústavních soudců rozhodoval sám Ústavní soud. "To jsou zase nějaké Rychetského nápady," zhodnotil stručně Marek Benda (ODS) a vyslal vzkaz na adresu předsedy ÚS Pavla Rychetského.

Cílem novely není úplné zrušení imunity, ale její omezení. V ústavě se tak mění pouhé dvě věty, jedna se týká poslanců a senátorů, druhá ústavních soudců.

"Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno," stanovuje základní zákon v článku 27. Nově by jeho druhá polovina měla znít: "Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno." Obdobná změna je přichystaná pro článek 86, ve kterém Senát rozhoduje o stíhání ústavních soudců. I to by mělo být nově možné po konci jejich mandátu.

Jinými slovy bude nadále existovat možnost rozhodnout o nevydání člena parlamentu, toto rozhodnutí však bude platit pouze po dobu trvání jeho mandátu.

Prezidentskou imunitu už zákonodárci omezili loni, úprava je součástí zákona o přímé volbě hlavy státu.