Praha – Přítomnost a budoucnost, jak se zdá, není pro české politiky až tak zábavná či důležitá jako minulost. Sotva utichl boj o Benešovy dekrety, které se staly hlavním tématem prezidentské volby, začala řežba o postavu Jana Palacha v dějinách. Podle politologa Jiřího Pehe mají čeští politici v dějepisu podivnou zálibu.
„Naše zákonodárství je prošpikováno nejrůznějšími normami, které uzákoňují například zásluhy některých bývalých prezidentů, nebo nám sdělují, že komunistický režim byl zločinný. Vedle toho ovšem klidně dál existuje komunistická strana, a na bývalé prezidenty se ve veřejném prostoru hrne často nevybíravá kritika, někdy i urážky, a to dokonce třeba z úst jejich nástupců, jak jsme toho svědky nyní v urážlivé kritice Václava Havla z úst Václava Klause," pozastavuje se nad českou politikou plnou rozporů Pehe v článku pro Český rozhlas 6.
Pehe uznává, že v demokracii je kritika zcela normální, avšak v tom případě nerozumí tomu, proč zde máme zákon o zásluhách politiků, který odkaz daného politika nechrání například skrze sankce pro pomlouvače. Ačkoli zákon o zločinnosti komunistického režimu mluví o zločinnosti této ideologie, nikterak se dále nezabývá stranou, která pojem „komunismus" nese ve jméně. Dokonce se ani nezabývá tím, jak reagovat na ty, kteří vůdce minulého režimu až zbožně uctívají.
„Když se tedy například spustí v Poslanecké sněmovně debata o uzákonění výročí smrti Jana Palacha jako památného dne, můžeme si být jistí, že se přitom strhne jedna z typicky českých, tedy dosti pokryteckých debat o historii," dodává Pehe. Jsme proto svědky sporu dvou táborů, z nichž jeden tvrdí, že Palach nebyl antikomunista, ale vystoupil proti ukončení reformních snah. Druzí zastávají myšlenku, že byl zarytým antikomunistou. „Smutné je na celé záležitosti především to, že se politici snaží interpretačně zmocnit Palachova zoufalého činu podle toho, jak chtějí, aby veřejnost vnímala je," dodává.
Palachův čin byl dle politologa namířen proti tomu, co můžeme sledovat i dnes, proti nechutnému oportunismu.
Související
Politologové: Proti vládě demonstrovali extremisté i lidé jen nespokojení
Koncert pro budoucnost 2020 se konal online. Zapojili se umělci, promluvil politolog Pehe
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 38 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek