Šéfka ÚSTR dala košem senátorům za ODS: Nic jim vysvětlovat nebudu

Praha - Ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Foglová odmítla přijít do Senátu na dnešní debatu o důvodech kritiky dosavadního chodu ústavu. Vysvětlila to mimo jiné tím, že akci s historiky a archiváři pořádá ODS. Za pořadatele to uvedl předseda senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera.

"Mám za to, že moje povinnost informovat veřejnost je naplněna více než vrchovatě. Jako člověk ve funkci, od které se žádá naprostá nepolitičnost, musím odmítnout účast na akci, kterou pořádá jedna politická strana," citoval Kubera z dopisu Foglové.

Zdůraznil, že cílem debaty je s pomocí expertů odhalit, zda argumenty pro sesazení bývalého ředitele Daniela Hermana byly skutečně důvodné a zda je ústav opravdu v agónii, jak zdůvodnila výměnu ředitelů nynější rada ústavu ve složení, které na sklonku loňského roku určil levicový Senát.

Bouřlivou kritiku vyvolalo nejen sesazení Hermana, ale i kroky Foglové, která se chce zbavit i dalších členů vedení ústavu včetně ředitelky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánové. Pozvaní historici se vesměs Hermana i Kukánové zastávali a důvody pro jejich odvolání hodnotili jako zástupné.

Například etická komise pro ocenění úřastníků třetího odboje se podle svého předsedy Jiřího Kauckého shodla na tom, že spolupráce s ústavem pod Hermanovým vedením byla "na vynikající úrovni". Komise už koncem března, tedy ještě před odvoláním, vyzvala radu ústavu, aby "nepřikračovala ke krokům, které by destabilizovaly situaci" v ÚSTR.

A jak se staví k událostem kolem Ústavu pro studium totalitních režimů komunisté? Podle Dolejše dostal ústav při vzniku do vínku politické zaměření, které se s ním táhne celou dobu. "Tam je kořen všech problémů. Je řízen či kontrolován radou, která je volena Senátem. Současné konflikty potvrzují to, že to je ústav zpolitizovaný, že nekoná profesionální práci a že je ponořen hluboko do ideologických sporů," tvrdí místopředseda KSČM.

Vznik ÚSTR byl trnem v oku některých levicových politiků, připomíná web ČT. Skupina zákonodárců ČSSD zákon o vzniku ústavu dokonce napadla u Ústavního soudu. Podle Dolejše by jeho činnost mohly vykonávat akademické instituce, které se nejnovějším dějinám mohou věnovat a ostatně i věnují. "Kdyby se tam namířila finanční a organizační pomoc, tak tento úkol mohou bez problému plnit. Tento úřad považujeme za zbytečný," uvedl Dolejš.

Levicovým Senátem politicky obměněná Rada ÚSTR vyměnila jeho ředitele Daniela Hermana a nová ředitelka Pavla Foglová ve své koncepci věnuje větší pozornost studiu nacistického odboje a období 2. světové války než zkoumání komunistického režimu. Situace může dávat za pravdu tomu, že do ústavu přichází se zadáním utlumit, co pro někoho může být choulostivé, tedy bádání o komunistickém režimu a jeho lidech, upozornila Česká televize. Dolejš s tím to výkladem nesouhlasí.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr Senát ČR Jaroslav Kubera

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Joe Biden

Biden má obavy o průběh prezidentských voleb

Americký prezident Joe Biden si není jistý, zda nadcházející volby prezidenta USA proběhnou v klidu, a to kvůli kontroverzním vyjádřením republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Uvedla to televize ABC News.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Eva Pavlová a Petr Pavel

První dáma by mohla dostávat peníze od státu. Návrh už je na stole

Eva Pavlová i její nástupkyně či nástupci v roli partnera prezidenta nebo prezidentky si mají z nuly výrazně polepšit. Na stole totiž leží návrh, který by jí a jejím následovnicím přiklepl měsíční náhrady ve výši 95 250 korun na reprezentační údaje. Už přišla i reakce z Pražského hradu. 

včera

Dostihy

Velká pardubická bude i s esy ze zahraničí. Nejslavnější dostih slaví 150 let

Konkrétní podobu dostala startovní listina 134. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou na zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou. Bude na ní šestnáct koní, kterým startovní čísla vylosovali operní pěvkyně Andrea Kalivodová s hrabětem Francescem Kinskym dal Borgo. Zájem startovat v českém dostihu projevil kvartet koní ze zahraničí.

včera

včera

včera

včera

Evropská unie směřuje k ekonomické studené válce s Čínou, varoval Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán varoval před tím, že Evropská unie směřuje k „ekonomické studené válce“ s Čínou v souvislosti s návrhem na uvalení cel na čínské elektromobily. Orbán to uvedl během rozhovoru pro státní rozhlasovou stanici, kde vyjádřil své obavy o negativní dopady tohoto kroku na evropskou ekonomiku a upozornil, že Maďarsko chce zachovat hospodářskou neutralitu a pokračovat v obchodování jak s Čínou, tak se Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy