Oprášit ministerstvo pro lidská práva? Česku se to vyplatí, tvrdí aktivisté

Už v listopadu čtyři desítky organizací a osobností vyzvaly v otevřeném dopise šéfy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, aby zvážili ve své případné vládě zřízení ministerstva pro lidská práva, menšiny a rovné příležitosti. Podle nich by tak problematika získala vyšší váhu, což by pomohlo řešit problémy s ghetty i další záležitosti a mělo by i ekonomický přínos. Romea a ČHV byly mezi pisateli, nechyběl podpis exministrů pro lidská práva Michaela Kocába a Džamily Stehlíkové.

Podle aktivistů by se ministerstvo pro lidská práva, menšiny a rovné příležitosti i v době škrtů Česku vyplatilo, napsal web CT24. Díky prosazování opatření přímo v kabinetu z ministerského postu by se totiž mohlo lépe dařit řešit problémy šířících se ghett a působit preventivně. Ušetřilo by se na dávkách a dalších výdajích resortů práce a zdravotnictví, ubylo by napětí ve společnosti. "Nasazení jednotky těžkooděnců pro utlumení demonstrací po dobu jednoho měsíce stojí kolem 150 milionů korun," podotkli autoři dopisu.

Podle nich by i prosazování rovných šancí pro obě pohlaví přispělo k vyšší zaměstnanosti žen, což by státu přineslo peníze. Provoz nového ministerstva by se navíc dal z větší části financovat z prostředků EU, uvádějí neziskové organizace a osobnosti v dopise. Neziskový sektor politikům nabídl svou pomoc. Připomněl, že má experty a nabízí i potřebné sociální služby.

O tom, že ministerstvo pro lidská práva by existovat mělo, je ale přesvědčen sociolog a nově zvolený poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal. "Bylo vidět, že zmocněnkyně pro lidská práva ani šéf agentury se na vládu příliš často nedostali. Přesněji: dostali se k rozhovoru s premiérem jenom tehdy, když začaly bouchat konflikty," míní Gabal.

"O konkrétních jménech iniciativa zatím nehovoří, ale dovedu si představit, že například Táňa Fischerová nebo Anna Šabatová (nynější a bývalá šéfka ČHV) by si zasloužily být součástí vlády," uvedl k případnému obsazení ministerského postu Kostlán. Ministr pro lidská práva by podle něj stejně jako Kocáb či Stehlíková nemusel mít vlastní úřad, ale sídlil by v úřadu vlády.

Zástupci iniciativy chtějí s politiky jednat. Měli by se sejít se šéfem ČSSD Bohuslavem Sobotkou, s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem a zástupcem ANO. "Hnutí ANO je ochotno s námi mluvit, ale dosud není jasné, kdo z jeho zástupců bude mít oblast lidských práv na starosti," podotkl Kostlán.

Ministerstvo pro lidská práva vzniklo v roce 2007. Jeho šéfkou se stala Stehlíková. V lednu 2009 ji na rok vystřídal Kocáb, po zhruba roce odstoupil. Stal se pak vládním zmocněncem, z postu ho odvolala Nečasova vláda. Do funkce jmenovala v únoru 2011 Moniku Šimůnkovou, ta letos v říjnu rezignovala.