Taktika koalice: Hlavně pryč s Rusnokem, služební zákon se pak dodělá

Rusnokova vláda v demisi návrh služebního zákona poslance Jeronýma Tejce (ČSSD) odmítla, ve středu chce přijmout vlastní verzi. Prezident Miloš Zeman stanovil jako podmínku pro jmenování kabinetu to, aby návrh služebního zákona prošel v dolní komoře takzvaným prvním čtením, tedy uspěl při počátečním projednávání. Norma nevyžaduje od ministrů lustrační osvědčení. 

"Pokud je to jediná šance, jak ukončit provizorium vlády Jiřího Rusnoka a umožnit vznik nové vlády s politickou důvěrou a politickým mandátem, tak jsme v situaci, kdy budeme muset v prvním čtení přijmout návrh z dílny Jeronýma Tejce," uvedl Jurečka, který by v nové vládě mohl usednout v křesle ministra zemědělství.

Řekl, že koaliční odborníci už pracují na rozsáhlých připomínkách. Výsledky expertního týmu by měli lídři koalice projednat v týdnu. Jurečka dodal, že se do změn při dalším projednávání ve Sněmovně mohou pak promítnout i některé věci z návrhu Rusnokovy vlády.

S tím souhlasí i šéf poslaneckého klubu opozičních komunistů Pavel Kováčik. Podle něj je po schválení v prvním čtení možnost projednat služební zákon "časově neomezeně" a změny do něj zapracovat. Míní, že normu je nutné přijmout, protože "lidi už natahování nebaví" a chtějí vidět výsledek voleb.

"Ten zákon je složitý. Byl přijatý v roce 2002 a od té doby se hodně změnilo a experti to musí reflektovat. ODS nebude podporovat legislativní šlendrián, aby se splnila podmínka pana prezidenta a pan Babiš se stal ministrem," vysvětlil v pořadu TV Prima Partie Jiří Pospíšil. Služební zákon sice vstoupil v platnost už v roce 2002, ale kvůli neustálým odkladům zatím nenabyl účinnosti, a tedy vlastně neplatí.

"Mám dojem, že lustrační zákon si 25 let po sametové revoluci zaslouží revizi pohledu a společenskou sebereflexi. Svou úlohu splnil, ale už jsme v jiné fázi," vyjádřil se Martin Stropnický. "Mělo by se udělat vše, co je v lidských silách, aby nevládla nelegitimní (Rusnokova) vláda. My jsme přizpůsobili termín prací na tom zákonu požadavkům pana prezidenta," vysvětlil Stropnický, proč se koalice snaží o co nejrychlejší novelu.

Jiří Pospíšil ale kontroval tím, že nechce, aby se nekvalitní novela dodělávala "na koleni v parlamentu".

Zákon o státní službě představuje velmi účinné opatření z hlediska potírání korupce. Zákon definuje jasná pravidla pro odměňování úředníků, způsob jejich jmenování/odvolávání a vymezuje jasné kompetence politiků a státního aparátu. Politik tak rozhoduje o pouhé agendě a úřad jeho rozhodnutí vykoná. V praxi se toto projevuje tak, že politik rozhodne o výstavbě dálnice, ale úřednictvo provede výběrové řízení, přidělí finance a stavbu dozoruje – a to bez jakékoliv intervence politické reprezentace.

V zahraničí můžeme rozlišit dva druhy služebního zákona, informuje inventurademokracie.cz. Prvním je tzv. definitiva – úředník se po určité době stává státním zaměstnancem doživotně:§ V Rakousku je úředník, pokud se osvědčí, definitivně jmenován po šestileté zkušební době. Poté postupuje ve svém postavení v závislosti na odpracované době a dosaženém vzdělání. Zaměstnanec má v rámci své kategorie zaručeno postupné zvyšování platu. Státní zaměstnanci podléhají zvýšené trestní, civilní a disciplinární odpovědnosti.

Druhým typem je tzv. manažerský systém, který umožňuje jednodušší propouštění a nabírání jednotlivých pracovníků:§ V Nizozemí jsou státní zaměstnanci přijímáni ve výběrových řízeních. Nábor pracovníků státní služby je založen na individuálním výběru prováděném vedoucím příslušného útvaru, v němž je pracovní místo k dispozici. Státní zaměstnance je možné propustit z důvodu nadbytečnosti a snižování stavu.