Skandální odhalení: Nositele Nobelovy ceny Hortu vedla StB jako agenta

První setkání tajné služby s Hortou se uskutečnilo v listopadu 1977 v New Yorku. Spolupráci s ním navázal tajemník československé mise při OSN a pracovník československé rozvědky Jan Šturma, pravým jménem Jan Fila. Tehdy devětadvacetiletý Horta byl v OSN jako vyslanec hnutí Fretilin, což bylo Národně osvobozenecké hnutí Východního Timoru. O schůzkách Fily a Horty byl od června 1978 veden spis, který má přes 1400 stran.

Hortova ochota stýkat se s československým diplomatem měla politické pozadí, píše iDnes. Hnutí Fretilin bylo podporováno z Číny a on chtěl spíše podporu tehdejšího SSSR. Cestu k němu chtěl najít přes jeho satelity. V listopadu 1979 se pak StB pokusila Hortu oficiálně získat ke spolupráci, s čímž údajně souhlasil, ale žádný dokument nepodepsal.

Podle historika Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu, jehož iDnes oslovil, není vůbec jasné, zda Horta byl aktivním spolupracovníkem. O jednoznačnou vědomou spolupráce podle něj nešlo.

Z archivního spisu například vyplývá, že Horta předal Filovi na schůzce v srpnu 1980 dva materiály týkající se přímo Československa. Šlo o zprávy mezinárodní organizace právníků o situaci v ČSSR. Byly vytvořeny v režimu důvěrné pro NATO a výbor pro lidská práva, píše iDnes.

Kontakty s Hortou se narušily koncem roku 1981 po odjezdu Fily z USA, na styky měl navázat nový rozvědčík Miloslav Plášek s krycím jménem Opavský. Definitivně spolupráce skončila v roce 1987, kdy byl svazek Malvaz archivován.

Podle dokumentů mezi Hortou a českým zpravodajcem uskutečnilo celkem 83 schůzek. Šestkrát dostal Horta peníze v hotovosti a dvakrát věcný dar. Horta ale tvrdí, že to není pravda. 

Psali jsme: Bašár Asad se směje světu: Říká, že Nobelovu cenu za mír měl dostat on Nobelova cena ztratila můj respekt, postěžoval si exministr Chalupa  

Už od roku 1901 se uděluje významné ocenění v podobě Nobelovy ceny. Ne všichni ocenění jsou ovšem přijati kladně. V době celosvětové hospodářské krize se objevují například výhrady k Nobelově ceně za ekonomii, která vlastně ani skutečnou Nobelovou cenou není.

Nezmiňuje se o ní totiž vědcova závěť, a finanční odměna se proto nevyplácí z původního fondu. Až v roce 1968 ji založila Švédská národní banka. "Ekonomie je věda, která má dalekosáhlé důsledky na společnost, ovlivňuje ostatní obory. Z tohoto pohledu si myslím, že je to správný počin, protože v době, kdy to Nobel zakládal, nebyla tak rozvinutá. Je dobře, že byla zavedena," vysvětlil pro Českou televizi ředitel Národohospodářského ústavu AV Štěpán Jurajda.

Nabízí se tedy otázka, jaký význam má Nobelova cena v dnešním světě. Je ještě atraktivní pro renomované odborníky a motivuje začínající vědce? Lidé z oboru se shodují, že ocenění význam stále má. "Když mluvíte s lidmi, kteří nemají s vědou nic společného, každý ví, o co se jedná," myslí si Václav Janiš z Fyzikálního ústavu AV.

Podobně to vidí i ředitel Ústavu pro českou literaturu AV Pavel Janoušek. "Samozřejmě bude cena vždycky vzbuzovat pochybnosti, ale každý autor, který ji dostane, zajásá. Můžeme to zpochybňovat, ale v okamžiku, kdy by ji dostal další Čech, tak její prestiž okamžitě stoupne," dodává.