Česká zahraniční politika v roce 2019: Spory s Ruskem a Čínou, vztahy s USA se naopak dočkaly posunu

Českou zahraniční politiku zatěžovaly v končícím roce spory s Ruskem a s Čínou, které se táhly po celých 12 měsíců. Naopak vztahy s další velmocí, USA, se dočkaly symbolického posunu, když v březnu Andrej Babiš (ANO) jako první český premiér od roku 2011 navštívil Bílý dům. V EU se Česko podílelo na debatách o brexitu. V polovině roku Česko také převzalo roční předsednictví visegrádské čtyřky.

S Ruskem se Česko opakovaně dostalo do sporu kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V červnu vyvolal pobouření návrh dvou ruských poslanců, aby účastníci invaze získali status válečných veteránů. Záměr odsoudili čeští politici napříč politickým spektrem, prezident Miloš Zeman si kvůli tomu předvolal velvyslance Alexandra Zmejevského.

Na konci roku pak Rusko kritizovalo zařazení 21. srpna mezi české památné dny a čeští politici se proti tomu ohradili, podle nich je nutné připomínat si oběti invaze a následné okupace Československa. Petříček kvůli věci chce příští rok mluvit se Zmejevským.

Historické události zasáhly do česko-ruských vztahů i v dalších případech. Rusko kritizovalo záměr Prahy 6 odstranit pomník sovětského maršála Ivana Koněva, ruský ministr kultury kvůli tomu přirovnal starostu městské části Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistickým pohlavárům. Ruskou kritiku sklidil i záměr starosty městské části Praha Řeporyje Pavla Novotného (ODS) zřídit pomník vlasovcům, kteří padli při osvobozování Prahy v roce 1945.

Ministerstvo zahraničí si ruského velvyslance předvolalo i kvůli ruskému rozhodnutí zařadit humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Zmejevskij musel na ministerstvu zahraničí vysvětlovat také kauzu kolem nemovitostí, které v Praze na základě mezivládní smlouvy využívá ruská ambasáda. Podle médií zaměstnanec velvyslanectví byty v rozporu s dohodou pronajímal třetím osobám. Dotyčný zaměstnanec byl nakonec v tichosti stažen do Ruska.

Do vztahů s Čínou zasáhlo na konci loňského roku varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před výrobky čínských firem Huawei a ZTE. Čínský velvyslanec Čang Ťien-min kvůli tomu požádal o schůzku s Babišem, o jejím obsahu ale poté podle premiéra lhal a Babiš řekl, že s Čangem už nehodlá jednat.

Další česko-čínský spor vypukl poté, co pražský magistrát začal jednat o vypuštění ustanovení o dodržování politiky jedné Číny ze smlouvy mezi metropolemi obou států. Podle Prahy taková ustanovení do partnerských smluv mezi městy nepatří. Spor skončil vypovězením smlouvy, Peking po tomto konfliktu také začal rušit vystoupení českých kulturních těles, která byla názvem nebo sídlem spojena s Prahou. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) o věci jednal s Čangem, i on ale po schůzce oznámil, že se s velvyslancem už nehodlá setkávat.

Čína kritizovala i záměr předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) navštívit v příštím roce Tchaj-wan. Před cestou varoval i prezident Miloš Zeman, podle něhož může poškodit české firmy v Číně, Kubera ale na svém záměru trvá.

Rusko i Čína se také objevily ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby. Šéf kontrarozvědky Michal Koudelka označil zpravodajské aktivity Ruska a Číny za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost Česka.

Ve vztahu s USA došlo k symbolickému posunu, když Babiš dostal pozvání do Bílého domu, o které v minulosti usiloval i Zeman. Babiš s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyzdvihli obchodní vztahy obou zemí nebo spolupráci v kybernetické obraně. Současně s Babišem byl v USA i Koudelka, který převzal v sídle americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) ocenění za spolupráci.

V EU se Česko podílelo na jednání o brexitu a čeští politici zdůrazňují, že je v zájmu země zachovat co nejtěsnější vztahy s Británií i po jejím odchodu z unie. Významným tématem bylo i jednání o rozpočtovém rámci EU na roky 2021 až 2027 a Česko v listopadu uspořádalo v Praze summit šestnáctičlenné skupiny Přátelé koheze, na kterém zaznělo volání po zachování objemu peněz na politiku soudržnosti. Z ní těží zejména chudší regiony EU, včetně Česka.

Česko také zahájilo přípravy na své předsednictví v EU, které připadne na druhou polovinu roku 2022. Vláda schválila rozpočet předsednictví 1,24 miliardy korun, akce má být podle Babiše velmi úsporná. Návrh nepodpořili ministři ČSSD, kteří schválené výdaje považují za podhodnocené.

V polovině letošního roku převzalo Česko od Slovenska roční předsednictví ve visegrádské čtyřce. Během něj se zatím uskutečnil například prezidentský summit, jednání premiérů V4 s kolegy ze zemí západního Balkánu nebo schůzka ministrů zahraničí V4 se zástupci Beneluxu. Petříček v rozhovoru s ČTK hodnotil dosavadní průběh předsednictví jako úspěšný, podle něj se daří uklidňovat spory skupiny s jinými členy Evropské unie a ukazovat, že V4 má i pozitivní agendu.

Související

Více souvisejících

Česká republika maršál Koněv Osvobození Andrej Vlasov (Vlasovci) Rusko diplomacie Alexandr Zmejevskij (velvyslanec) Ondřej Kolář (TOP 09) Pavel Novotný Zdeněk Hřib Miloš Zeman Jaroslav Kubera Andrej Babiš Čína Praha ministerstvo zahraničí Lubomír Zaorálek Tomáš Petříček

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy