Česká zahraniční politika v roce 2019: Spory s Ruskem a Čínou, vztahy s USA se naopak dočkaly posunu

S Ruskem se Česko opakovaně dostalo do sporu kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V červnu vyvolal pobouření návrh dvou ruských poslanců, aby účastníci invaze získali status válečných veteránů. Záměr odsoudili čeští politici napříč politickým spektrem, prezident Miloš Zeman si kvůli tomu předvolal velvyslance Alexandra Zmejevského.

Na konci roku pak Rusko kritizovalo zařazení 21. srpna mezi české památné dny a čeští politici se proti tomu ohradili, podle nich je nutné připomínat si oběti invaze a následné okupace Československa. Petříček kvůli věci chce příští rok mluvit se Zmejevským.

Historické události zasáhly do česko-ruských vztahů i v dalších případech. Rusko kritizovalo záměr Prahy 6 odstranit pomník sovětského maršála Ivana Koněva, ruský ministr kultury kvůli tomu přirovnal starostu městské části Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistickým pohlavárům. Ruskou kritiku sklidil i záměr starosty městské části Praha Řeporyje Pavla Novotného (ODS) zřídit pomník vlasovcům, kteří padli při osvobozování Prahy v roce 1945.

Ministerstvo zahraničí si ruského velvyslance předvolalo i kvůli ruskému rozhodnutí zařadit humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Zmejevskij musel na ministerstvu zahraničí vysvětlovat také kauzu kolem nemovitostí, které v Praze na základě mezivládní smlouvy využívá ruská ambasáda. Podle médií zaměstnanec velvyslanectví byty v rozporu s dohodou pronajímal třetím osobám. Dotyčný zaměstnanec byl nakonec v tichosti stažen do Ruska.

Do vztahů s Čínou zasáhlo na konci loňského roku varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před výrobky čínských firem Huawei a ZTE. Čínský velvyslanec Čang Ťien-min kvůli tomu požádal o schůzku s Babišem, o jejím obsahu ale poté podle premiéra lhal a Babiš řekl, že s Čangem už nehodlá jednat.

Další česko-čínský spor vypukl poté, co pražský magistrát začal jednat o vypuštění ustanovení o dodržování politiky jedné Číny ze smlouvy mezi metropolemi obou států. Podle Prahy taková ustanovení do partnerských smluv mezi městy nepatří. Spor skončil vypovězením smlouvy, Peking po tomto konfliktu také začal rušit vystoupení českých kulturních těles, která byla názvem nebo sídlem spojena s Prahou. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) o věci jednal s Čangem, i on ale po schůzce oznámil, že se s velvyslancem už nehodlá setkávat.

Čína kritizovala i záměr předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) navštívit v příštím roce Tchaj-wan. Před cestou varoval i prezident Miloš Zeman, podle něhož může poškodit české firmy v Číně, Kubera ale na svém záměru trvá.

Rusko i Čína se také objevily ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby. Šéf kontrarozvědky Michal Koudelka označil zpravodajské aktivity Ruska a Číny za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost Česka.

Ve vztahu s USA došlo k symbolickému posunu, když Babiš dostal pozvání do Bílého domu, o které v minulosti usiloval i Zeman. Babiš s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyzdvihli obchodní vztahy obou zemí nebo spolupráci v kybernetické obraně. Současně s Babišem byl v USA i Koudelka, který převzal v sídle americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) ocenění za spolupráci.

V EU se Česko podílelo na jednání o brexitu a čeští politici zdůrazňují, že je v zájmu země zachovat co nejtěsnější vztahy s Británií i po jejím odchodu z unie. Významným tématem bylo i jednání o rozpočtovém rámci EU na roky 2021 až 2027 a Česko v listopadu uspořádalo v Praze summit šestnáctičlenné skupiny Přátelé koheze, na kterém zaznělo volání po zachování objemu peněz na politiku soudržnosti. Z ní těží zejména chudší regiony EU, včetně Česka.

Česko také zahájilo přípravy na své předsednictví v EU, které připadne na druhou polovinu roku 2022. Vláda schválila rozpočet předsednictví 1,24 miliardy korun, akce má být podle Babiše velmi úsporná. Návrh nepodpořili ministři ČSSD, kteří schválené výdaje považují za podhodnocené.

V polovině letošního roku převzalo Česko od Slovenska roční předsednictví ve visegrádské čtyřce. Během něj se zatím uskutečnil například prezidentský summit, jednání premiérů V4 s kolegy ze zemí západního Balkánu nebo schůzka ministrů zahraničí V4 se zástupci Beneluxu. Petříček v rozhovoru s ČTK hodnotil dosavadní průběh předsednictví jako úspěšný, podle něj se daří uklidňovat spory skupiny s jinými členy Evropské unie a ukazovat, že V4 má i pozitivní agendu.