Historie se může opakovat, zase tu budou donašeči, varuje psycholog

Připomínka odkazu oběti justiční vraždy doktorky Milady Horákové opět rozproudila debaty o demokracii a faktorech, které jí ohrožují, i příčinách února 1948 a následných politických procesů v 50. letech minulého století. Je například možné, že by k takovým věcem mohlo docházet i dnes, více než 30 let po Sametové revoluci?

„Myslím, že to tak asi je, ale to se bavíme až o momentu, ke kterému došla. Jistě to tak neměla od začátku. I ona prožívala ohromné emoce, stres, strach, úzkost, ale ten moment (kdy se bála o druhé) byl někde dál,“ odpověděl hlavní psycholog Vězeňské služby ČR Václav Jiřička v rozhovoru pro Český rozhlas Plus na otázky týkající se osoby Milady Horákové. V interview se probíraly i otázky davové psychózy a možného ohrožení současné demokracie.

Podle psychologa dnes už nelze s jistotou říct, co skutečně prožívala během čekání na popravu, ale přeci jenom se snažil přibližně odhadnout, jak tomu u lidí přibližně je. První fáze spočívá v obrovské zlobě a popírání, které vystřídá vztek a otázky typu "Proč já?!". Ve finále začíná bilancování a smlouvání jak s Bohem, tak i osudem. 

"Těmito fázemi prochází většina, ale jen málokdo dojde dál než do fáze strachu, úzkosti a někdy i apatie. Dál až ke smíření, což se Horákové povedlo. Myslím, že se něco takového nestává nahodile, ale jen těm, co se na to připravují celý život. Kteří počítají s tím, že je v životě potřeba bojovat," vzdal Jiřička hold síle charakteru popravené doktorky.  

I svědomí se musí cvičit. Je jako sval

Psycholog zároveň také hovořil o systému lidských hodnot, síle vůle a svědomí, které se také musí trénovat podobně jako svaly. Když ho nebudeme posilovat, zůstane pak ležet ladem a oslabuje. Horáková se tak podle něj chovala celý život, který si sama neudělala lehký a zatáhla do toho i své blízké. Díky tomu se jí ale podařilo odejít s klidem a důstojně.

"Žijeme ve velmi dobrém světě a máme mnoho svobod, které dřív nebyly. Ale také si uvědomuji, jak jsou křehké. Jak bychom se mohli vrátit třeba i do časů, které zažila Horáková. Jsem přesvědčený, že kdyby se společnost rozpadla, a to se může stát během několika měsíců, tak budou mezi námi opět donašeči, trýznitelé, mučitelé, nohsledové a tak dále. Jak jsme to znali v 50. letech, protože je to o vnějších podmínkách,“ odpověděl Jiřička na to otázku, zda by se historie mohla opakovat.

"Musí mu vzít roli, jakou měl dřív – roli významného člověka, manžela, matky – a přisoudit mu roli novou, nejlépe zbytečné oběti, která ani nemá jméno a třeba jen číslo,“ objasnil chování trýznitelů. 

65 % lidí dokáže zabít

"Dospěl k tomu, že až 65 % z nás dojde až na konec a zabije druhého. Jen protože mi to někdo řekl. Všichni si přitom myslíme, že zrovna my toho schopni nejsme," varoval Jiřička před alarmujícími výsledky pokusů psychologů Phillipa Zimbarda, známého nechvalně proslulým stanfordským vězeňským experimentem, a Stanleyho Milgrama zkoumajícího poslušnost autoritám.

"Šlo o chování psychologie davu. Není to nic, co by se dělo jen za komunistů. Je to věc, která se může opakovat kdykoli, stačí, aby někdo nasměroval skupinu lidí. A ta pak slepě následuje vůdce, organizátora. Dělo se to před tisíci lety, obávám se, že se tak bude dít i v budoucnu. Zfanatizovat dav je velmi jednoduché, a to bez ohledu na to, jaké ideály tito lidé jinak vyznávají," objasnil psychologii davu a masovou podporu smrti obžalovaných rozvracečů socialistického zřízení, která byla pro 50. léta specifická.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Komunismus Milada Horáková Únor 1948 StB

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 14 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy