Jurečka chce po EU, aby našla další peníze na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny

Eurokomisař pro sociální otázky Nicolas Schmit podotkl, že Brusel se kromě dosud navržených kroků bude také snažit pomoci uprchlíkům, konkrétní způsob však nezmínil.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze 24. února prchlo přes západní hranice do unijních zemí přes dva a půl milionu lidí. Nejvíce z nich - přes 1,7 milionu - zamířilo do Polska, další statisíce na Slovensko, do České republiky, Rumunska či Maďarska. EU kvůli tomu minulý týden poprvé ve své historii aktivovala systém dočasné ochrany uprchlíků umožňující Ukrajincům získat povolení k pobytu, práci, vzdělání či přístup k sociálním dávkám. Evropská komise (EK) zároveň v rámci nařízení na pomoc uprchlíkům CARE navrhla, aby členské státy mohly bez národního spolufinancování využívat na pomoc uprchlíkům peníze z unijních fondů z končícího sedmiletého rozpočtu.

Řada politiků ze zemí nejvíce zasažených uprchlickou vlnou však hovoří o potřebě další podpory.

"Na tohle by Evropská komise měla vyčlenit speciální balík peněz. Dohodnout se, jakým způsobem a z jakých zdrojů ho financovat, ale budeme to všichni potřebovat," řekl Jurečka po jednání českým novinářům v Bruselu. Nespecifikoval přitom, kde by unie peníze měla vzít.

Některé země navrhují, aby na dopady války na Ukrajině mohla být využita část peněz z mimořádného fondu obnovy, například Itálie mluví o možnosti další společné půjčky EU. Eurokomisař Schmit dnes prohlásil, že komise "znásobí svou snahu", aby byl dopad na uprchlíky co nejmenší. O konkrétním řešení ale nehovořil.

Vondrák: Návrh vlády na výši příspěvků za ubytování uprchlíků je nereálný

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) považuje návrh vlády na výši příspěvků za ubytování uprchlíků za nereálný. Bude nutné ho navýšit, protože jinak by tyto náklady mohly výrazně ovlivnit krajský rozpočet. Hejtman to řekl novinářům po dnešním jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje. Region by se také rád vyhnul stavbě uprchlických táborů. Případné lokality už se vytipovávají, ale Vondrák je nechtěl blíže specifikovat.

Na dočasné nouzové přístřeší maximálně na 30 dnů by byl státní příspěvek ve výši 180 korun i se stravou na dospělého a stokoruna na dítě. Šlo by o ubytování v tělocvičnách a obdobném zázemí. "To považujeme za nereálné, to je skutečně příliš nízká částka," míní Vondrák. Pro nouzové ubytování do tří měsíců by to bylo 180 korun bez zahrnutí stravy. Využívat by se mohly například internáty, koleje či ubytovny, ale třeba i penziony či hotely. "To také považuji za finančně velmi problematické. Nikoliv z pohledů internátů a podobně, tam se to dá zvládat, ale nedá se to zcela určitě zvládat v ubytovnách, jako jsou penziony," podotkl Vondrák. Podle něho zatím není ani jasné, jakým způsobem by se tyto náklady měly účtovat.

Hejtman řekl, že o problematice jednal se Svazem měst a obcí i s některými primátory. "Tam ten požadavek zaznívá, že by to mělo být až 350 korun, tedy dvojnásobná cena. Budeme chtít, aby stát navýšil svou částku na něco přijatelného. Bavili jsme se o 250 korunách jako minimu," podotkl Vondrák. Obává se, že kdyby kraj skutečně dostal jen avizovaných 180 korun a zbytek nákladů musel doplácet z vlastních prostředků, bude to značný zásah do rozpočtu, který by přinesl omezení rozvojových programů.

Kraje se podle něj zatím s vládou na způsobu financování neshodly a budou dále jednat. Vondrák řekl, že kraj se snaží situaci řešit i po vlastní linii a zřídil dvě pracovní skupiny, které budou spolupracovat s krizovým štábem. Jedna bude řešit problematiku ubytování a vyhledávat vhodné kapacity. Druhá skupina by se měla věnovat zaměstnanosti. "Chceme lidem dát garantované zaměstnání. Objevuje se spousta spekulantů, kteří nabízí zprostředkování práce. Ti lidé jsou vystrašení a nechtěli bychom, aby se dostali do rukou někoho, kdo to dokáže zneužít," řekl Vondrák.

Vznik uprchlických táborů považuje až za poslední možnost pro ubytování běženců. Kde by je kraj případně mohl zřídit, ale nechtěl upřesnit, protože očekává, že by to mohlo vyvolat protesty. Z jeho dalšího vyjádření ale vyplynulo, že první lokalita, o níž se uvažuje, by byla na Ostravsku. "Zatím vám neřeknu, co jsme vytipovali, protože bychom tady příliš brzo otevírali možnou frontu odporu. Samozřejmě, snažíme se to udělat tak, aby to nebylo příliš blízko měst, ale zase to od nich nemůže být příliš daleko. Musí to být natolik vybavené, aby tam byla infrastruktura, tedy kanalizace, dostupné přípojky na elektrickou síť i vodu," řekl Vondrák.

Podle něj by při případném rozmisťování uprchlíků mělo na kraj připadnout 15.000 lidí, přibližně 7200 už je ale v kraji podle dostupných databází zřejmě ubytováno. Zatím má kraj dostatečnou ubytovací kapacitu a jedná už i s obcemi s rozšířenou působností, které by mohly nabídnout zhruba 6500 lůžek. K rozmisťování uprchlíků je ale hejtman skeptický. "Neumím si představit, že k ubytovně ve Středočeském kraji přijede několik autobusů, naloží lidi a odveze je třeba k nám na Ostravsko. To není o tom, že bychom tady ty lidi nechtěli... ale oni samozřejmě tíhnou tam, kde mají nějaké zázemí," uvedl hejtman.