Jurečka chce po EU, aby našla další peníze na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny

Evropská unie by měla najít další peníze na podporu zemí, které nejvíce pomáhají lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Po dnešním jednání unijních ministrů sociálních věcí to prohlásil český ministr Marian Jurečka, podle něhož podobnou myšlenku prosazují i některé další země z východního křídla EU.

Eurokomisař pro sociální otázky Nicolas Schmit podotkl, že Brusel se kromě dosud navržených kroků bude také snažit pomoci uprchlíkům, konkrétní způsob však nezmínil.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze 24. února prchlo přes západní hranice do unijních zemí přes dva a půl milionu lidí. Nejvíce z nich - přes 1,7 milionu - zamířilo do Polska, další statisíce na Slovensko, do České republiky, Rumunska či Maďarska. EU kvůli tomu minulý týden poprvé ve své historii aktivovala systém dočasné ochrany uprchlíků umožňující Ukrajincům získat povolení k pobytu, práci, vzdělání či přístup k sociálním dávkám. Evropská komise (EK) zároveň v rámci nařízení na pomoc uprchlíkům CARE navrhla, aby členské státy mohly bez národního spolufinancování využívat na pomoc uprchlíkům peníze z unijních fondů z končícího sedmiletého rozpočtu.

Řada politiků ze zemí nejvíce zasažených uprchlickou vlnou však hovoří o potřebě další podpory.

"Na tohle by Evropská komise měla vyčlenit speciální balík peněz. Dohodnout se, jakým způsobem a z jakých zdrojů ho financovat, ale budeme to všichni potřebovat," řekl Jurečka po jednání českým novinářům v Bruselu. Nespecifikoval přitom, kde by unie peníze měla vzít.

Některé země navrhují, aby na dopady války na Ukrajině mohla být využita část peněz z mimořádného fondu obnovy, například Itálie mluví o možnosti další společné půjčky EU. Eurokomisař Schmit dnes prohlásil, že komise "znásobí svou snahu", aby byl dopad na uprchlíky co nejmenší. O konkrétním řešení ale nehovořil.

Vondrák: Návrh vlády na výši příspěvků za ubytování uprchlíků je nereálný

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) považuje návrh vlády na výši příspěvků za ubytování uprchlíků za nereálný. Bude nutné ho navýšit, protože jinak by tyto náklady mohly výrazně ovlivnit krajský rozpočet. Hejtman to řekl novinářům po dnešním jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje. Region by se také rád vyhnul stavbě uprchlických táborů. Případné lokality už se vytipovávají, ale Vondrák je nechtěl blíže specifikovat.

Na dočasné nouzové přístřeší maximálně na 30 dnů by byl státní příspěvek ve výši 180 korun i se stravou na dospělého a stokoruna na dítě. Šlo by o ubytování v tělocvičnách a obdobném zázemí. "To považujeme za nereálné, to je skutečně příliš nízká částka," míní Vondrák. Pro nouzové ubytování do tří měsíců by to bylo 180 korun bez zahrnutí stravy. Využívat by se mohly například internáty, koleje či ubytovny, ale třeba i penziony či hotely. "To také považuji za finančně velmi problematické. Nikoliv z pohledů internátů a podobně, tam se to dá zvládat, ale nedá se to zcela určitě zvládat v ubytovnách, jako jsou penziony," podotkl Vondrák. Podle něho zatím není ani jasné, jakým způsobem by se tyto náklady měly účtovat.

Hejtman řekl, že o problematice jednal se Svazem měst a obcí i s některými primátory. "Tam ten požadavek zaznívá, že by to mělo být až 350 korun, tedy dvojnásobná cena. Budeme chtít, aby stát navýšil svou částku na něco přijatelného. Bavili jsme se o 250 korunách jako minimu," podotkl Vondrák. Obává se, že kdyby kraj skutečně dostal jen avizovaných 180 korun a zbytek nákladů musel doplácet z vlastních prostředků, bude to značný zásah do rozpočtu, který by přinesl omezení rozvojových programů.

Kraje se podle něj zatím s vládou na způsobu financování neshodly a budou dále jednat. Vondrák řekl, že kraj se snaží situaci řešit i po vlastní linii a zřídil dvě pracovní skupiny, které budou spolupracovat s krizovým štábem. Jedna bude řešit problematiku ubytování a vyhledávat vhodné kapacity. Druhá skupina by se měla věnovat zaměstnanosti. "Chceme lidem dát garantované zaměstnání. Objevuje se spousta spekulantů, kteří nabízí zprostředkování práce. Ti lidé jsou vystrašení a nechtěli bychom, aby se dostali do rukou někoho, kdo to dokáže zneužít," řekl Vondrák.

Vznik uprchlických táborů považuje až za poslední možnost pro ubytování běženců. Kde by je kraj případně mohl zřídit, ale nechtěl upřesnit, protože očekává, že by to mohlo vyvolat protesty. Z jeho dalšího vyjádření ale vyplynulo, že první lokalita, o níž se uvažuje, by byla na Ostravsku. "Zatím vám neřeknu, co jsme vytipovali, protože bychom tady příliš brzo otevírali možnou frontu odporu. Samozřejmě, snažíme se to udělat tak, aby to nebylo příliš blízko měst, ale zase to od nich nemůže být příliš daleko. Musí to být natolik vybavené, aby tam byla infrastruktura, tedy kanalizace, dostupné přípojky na elektrickou síť i vodu," řekl Vondrák.

Podle něj by při případném rozmisťování uprchlíků mělo na kraj připadnout 15.000 lidí, přibližně 7200 už je ale v kraji podle dostupných databází zřejmě ubytováno. Zatím má kraj dostatečnou ubytovací kapacitu a jedná už i s obcemi s rozšířenou působností, které by mohly nabídnout zhruba 6500 lůžek. K rozmisťování uprchlíků je ale hejtman skeptický. "Neumím si představit, že k ubytovně ve Středočeském kraji přijede několik autobusů, naloží lidi a odveze je třeba k nám na Ostravsko. To není o tom, že bychom tady ty lidi nechtěli... ale oni samozřejmě tíhnou tam, kde mají nějaké zázemí," uvedl hejtman.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Novinka u žádostí o dávky a příspěvky. Stát spustil mobilní aplikaci

Výrazné zjednodušení a zefektivnění celého procesu podávání žádostí přináší nová aplikace Klientské zóny Jenda, kterou si může každý nainstalovat do svého chytrého mobilního telefonu. Jenda je již dostupný v App Store i Google Play. Klientům aplikace umožní sledovat stav svých žádostí, které budou mít přehledně na jednom místě. Komunikace s úřady tak bude opět snazší.

Více souvisejících

Marian Jurečka (KDU-ČSL) EU (Evropská unie) uprchlíci Ivo Vondrák (hejtman)

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy