Kde se to zastaví? Schillerová terčem kritiky kvůli obřímu schodku rozpočtu

Předseda Pirátů Ivan Bartoš považuje při úvahách o schodku letošního státního rozpočtu 500 miliard za absurdní, že vláda při takto obrovském deficitu nepomohla lidem pracujícím na dohody o provedení práce (DPP) a o pracovní činnosti (DPČ), kteří si platili pojištění. Uvedl to na dotaz ČTK.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve středu v České televizi připustila, že schodek státního rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila to, že požádá Sněmovnu o další zvýšení deficitu. Naposledy Sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun. Nejvyšší deficit měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

"Je nezbytné, aby směrování peněz, které jsou vynakládány v souvislosti se zvládnutím dopadů krize, bylo transparentní a pomoc a investice šly tam, kde jsou potřeba," napsal Bartoš. "Přijde mi však absurdní, pokud pracujeme s takovýmto obrovským schodkem, že vláda stále nepomohla téměř 200.000 lidem, kteří pracovali na DPP a DPČ a platili si pojištění a během pár dní přišli o tento zdroj příjmů a přivýdělku," doplnil.

Podle Bartoše příliš nepomohlo ani ministerstvo práce a sociálních věcí dávkou mimořádné okamžité pomoci. Podle dat ke středě 3. června úřady práce dostaly od začátku března zhruba 11.000 žádostí, schválily jich 5870 za 21,72 milionu korun. Získala ji tak zhruba polovina žadatelů.

"Paní Schillerová ještě v březnu tvrdila, že deficit 40 miliard bude zachován, ač za sebou měla dva měsíce bez koronakrize s historickými propady. Deficit 500 miliard by byl omluvitelný jen tehdy, kdyby pomoc šla vidět a bylo zjevné, že se nastartovala ekonomika. To se ale neděje," uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na twitteru.

Paní Schillerová ještě v březnu tvrdila, že deficit 40 mld. bude zachován, ač za sebou měla dva měsíce bez koronakrize s historickými propady. Deficit 500 mld. by byl omluvitelný jen tehdy, kdyby pomoc šla vidět a bylo zjevné, že se nastartovala ekonomika. To se ale neděje.

— Markéta Adamová (@market_a) June 3, 2020

"Stále čekáme také informaci, kdy ministrovo financí upraví rozpočet tak, že bude snižovat zbytečné výdaje. Je nutné řešit obě stránky rozpočtu, tzn. i škrty v nákupech zbraní ze zahraničí, v podpoře solárních baronů, politických neziskovek, inkluzi, v sociální podpoře lidí odmítající práci a chceme stop na růst nákladů na státní správu. Potom je možné schodek velmi ponížit," napsal ČTK předseda SPD Tomio Okamura.

Předsedovi KDU-ČSL Marianu Jurečkovi chybí jasný plán, jaké peníze půjdou na pomoc firmám, na investice či na nové obory. "Zatím ty peníze nejsou moc vidět, ani v pomoci živnostníkům a firmám ani v investicích," poznamenal na twitteru.

Schodek 200 mld. pak 300 mld. Teď paní ministryně mluví o 500 mld. Kč, kde se to zastaví? To co my chybí nejvíce je jasný plán. Co z půjde na pomoc firmám, co na investice, na nové obory atd. Zatím ty peníze nejsou moc vidět, ani v pomoci živnostníkům a firmám ani v investicích!

— Marian Jurečka (@MJureka) June 3, 2020

"Paní ministryně Schillerová je spíše než šéfkou státní kasy účetní, která zcela pasivně eviduje příjmy a výdaje. Rozpočet se jako utržený vagón řítí do stále větších deficitů a ministryně financí se na to jen dívá," uvedl na twitteru místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).

Související

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou

Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.

Více souvisejících

Ivan Bartoš (Piráti) ,  Alena Schillerová ,  Vláda ČR ,  Markéta Pekarová Adamová ,  Marian Jurečka (KDU-ČSL) ,  Tomio Okamura ,  státní rozpočet ,  Jan Skopeček (ODS)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy