NKÚ: Hospodaření Česka s penězi z EU provází byrokracie, chybí vize

V hospodaření Česka s penězi z Evropské unie chybí podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jasné vize. Stát nemá jasno, kam se chce do budoucna posunout, ať už jde o dopravu, průmysl, sociální věci, zemědělství nebo životní prostředí. NKÚ to uvedl v každoročním hodnocení toho, jak ČR hospodaří s penězi, které dostává z EU.

Kontroloři rovněž poukázali na to, že řadu projektů brzdí byrokracie. Komplikované posuzování a schvalování žádostí také podle nich odrazuje žadatele například z řad malých a středních podniků. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. Za čerpání dotací je odpovědné ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které závěry NKÚ odmítá.

Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly bude nutné, aby stát dokázal reagovat na měnící se priority EU a současné výzvy. "Pro ČR to znamená, že se musí rozhodnout, kam nasměrujeme mimořádné finanční prostředky a proč. A pokud má mít tato podpora výraznější dopad, je třeba přesně určit, čeho konkrétně chceme dosáhnout, a měli bychom také umět vyhodnotit, jestli se nám to daří nebo ne. Kromě toho by měl stát být schopen připravit a prosadit strategické projekty v reálném čase. V tom vidím hlavní výzvy na další období," uvedl Kala.

NKÚ zhodnotil hospodaření ČR s penězi z EU. Chybí jasné vize, dotace provází byrokracie a stát neumí nastavit podporu pro malé a střední podniky. Více o našem EU reportu se dozvíte zde: https://t.co/ilJYXC9f9G pic.twitter.com/HSkOlt92BY

— NKÚ ČR (@NKU_CZ) October 16, 2020

"Hodnocení absolutně neodpovídá skutečnosti a MMR není známo, z čeho NKÚ vychází. České priority pro příští programové období samozřejmě známe," sdělil ČTK mluvčí MMR Vilém Frček. Mezi priority podle něj patří ekologická témata, například nízkouhlíková ekonomika, rozvoj založený na digitalizaci, výzkumu, inovacích a uplatnění nových technologii. Tyto plány vycházejí i ze směřování EU.

MMR stanové cíle pravidelně vyhodnocuje, o případných problémech informuje vládu. "Na rozdíl od NKÚ si je ale MMR vědomo komplexnosti a provázanosti problematiky, a i proto kromě monitoringu jednotlivých programů jsou realizovány i odborné evaluace," uvedlo ministerstvo. Výstupy publikuje na webu.

Podle NKÚ provázely i aktuální programové období problémy s prosazením některých klíčových investic, resorty nemají jasno, čeho chtějí podporou dosáhnout, a často nejde vyhodnotit, jestli měla podpora nějaký efekt. To se týká dopravy, průmyslu, sociálních věcí, zemědělství nebo životního prostředí, míní kontroloři.

Některé oblasti se i přes velkou podporu z evropských fondů nedaří dlouhodobě zlepšit. NKÚ zmiňuje například živočišnou výrobu, boj se suchem nebo zlepšení kvality ovzduší. Výrazného posunu se podle nich nepodařilo dosáhnout ani u eGovernmentu.

Překážkou pro čerpání dotací je podle NKÚ komplikovaná administrativa, která prodlužuje přípravu projektů a je i důvodem, proč nemají žadatelé o podporu v řadě případů zájem. Například u výzkumů a inovací v podnikání schvalování žádostí trvalo i rok. Navíc stát neumí podle NKÚ správně nastavit podporu pro malé a střední podniky. "Dokládá to kontrolami za posledních pět let. Například u podpory zaměřené na výzkum a inovace v zemědělství byly nakonec největšími příjemci dotací velké podniky, které navíc vynakládaly prostředky na pořízení strojů a technologií, namísto na vědu a výzkum, " uzavřel NKÚ.

Ministerstvo upozorňuje, že evropské dotace jsou investiční prostředky a s nimi je spojena určitá administrativní náročnost. Navíc v uplynulém období nebylo možné ze strany EK převádět zdroje mezi fondy, což se podařilo vyjednat až od roku 2021. "MMR dále dlouhodobě vyjednává na evropské úrovni možnosti vyšší flexibility; podařilo se to například v balíčcích covidové podpory z fondů EU," dodalo ministerstvo.

Související

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Více souvisejících

nkú ministerstva dotace EU (Evropská unie) Miloslav Kala Ministerstvo pro místní rozvoj

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

před 6 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

před 7 hodinami

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. O jejím úmrtí informovala její dcera, rovněž známá herečka Tereza Brodská. Poslední období svého života strávila umělkyně v léčebně dlouhodobě nemocných v Motole, kam se uchýlila poté, co se kvůli vážnému neurologickému onemocnění musela stáhnout z veřejného dění.

včera

Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud

Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy