Palestinci vnímají Českou republiku pozitivně. Spojují si s ní především škodovky, které jsou na palestinském trhu nejprodávanějším autem a tvoří většinu tamních taxíků. V úterním rozhovoru s ČTK to řekl vedoucí Styčného úřadu České republiky v Ramalláhu Petr Starý.
Česká rozvojová pomoc Palestině se podle něho dlouho soustředila na obnovitelné zdroje, nyní se chce ČR zapojit například i do zdravotnictví či do zpracovávání odpadů. Důraz bude kladen i na nové nástroje rozvojové spolupráce, jejichž cílem bude větší zapojení českých firem.
V uplynulých 25 letech Česká republika podle Starého v Palestině realizovala asi 40 projektů za zhruba 350 milionů korun. "Začali jsme v oblasti energetiky a vodohospodářství a postupně jsme se přesunuli k obnovitelným zdrojům... Postavili jsme první solární elektrárnu ve městě Túbás, " uvedl Starý s tím, že ČR je dodnes na palestinských územích v tomto sektoru považována za průkopníka, přestože investice jiných zemí jsou nyní daleko vyšší.
Zároveň však český diplomat očekává změny v mechanismech rozvojové spolupráce, při kterých bude mimo jiné kladen větší důraz na zapojení českých firem. "Dlouhá léta jsme se soustředili na obnovitelné zdroje a teď přichází změny. Ty jsou jednak sektorové a jednak v nástrojích, které můžeme používat na rozvojovou spolupráci," uvedl Starý. Jedním z těchto nástrojů budou podle Starého takzvané "vázané dary", dalším například model "business to business". O konkrétních projektech by se podle Starého mělo začít rozhodovat na podzim.
"Nechceme úplně opustit energetiku, ale chtěli bychom k tomu přidat nějaké další, v nichž má Česká republika potenciál, což je třeba zdravotnictví, tedy vybavení nemocnic, sociální oblast nebo zpracování odpadů. Záleží hlavně na tom, jaké české firmy projeví zájem," řekl Starý. V této souvislosti český diplomat také zmínil, že firma Dermacol, která je jedna z mála aktivních českých firem na palestinském trhu, zvažuje, že by udělala projekt, v němž by byly proškoleny palestinské kosmetičky a výměnou používaly pouze produkty Dermacol, což by také mohlo přispět k vytvoření nových pracovních míst.
Česká republika má zároveň blízké vztahy s Izraelem, což podle Starého do jisté míry ovlivňuje palestinské vnímání Česka. "Palestinci jsou si vědomi toho, že Česká republika má nadstandardní vztahy s Izraelem a umí s tím pracovat. Nestává se, že by kritizovali tuto naši pozici jako takovou. Občas nás kritizují za to, že na některém mezinárodním fóru hlasujeme tak nebo onak, ale týká se to pokaždé té konkrétní situace," uvedl. Reakce Palestinců na ČR jsou jinak podle Starého pozitivní. "Když se řekne Česká republika, tak na rozdíl od zbytku světa to není fotbal, ale jsou to škodovky. V Palestině taxík rovná se škodovka, to zná každý. Rozhodně jsem nezažil žádné negativní reakce, že by to vyvolalo výčitky či agresi," řekl.
V návaznosti na červencové setkání českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka a jeho palestinského protějšku Rijáda Málikího v Praze, by se příští rok měly uskutečnit jednání ministrů obou zemí v Ramalláhu. Plány na toto setkání jsou podle Starého již v chodu, ale konkrétní obrysy schůzky by měly podobně jako otázky týkající se další rozvojové a obchodní spolupráce začít být známé na podzim letošního roku.
Na dotaz, jak hodnotí aktuální situaci na palestinských územích vzhledem k přetrvávajícím sporům mezi hnutími Hamás a Fatah a zda může letos vytvořená nová vláda v dohledné době dosáhnout nějakého usmíření, Starý odpověděl, že se to "velmi těžko posuzuje".
"Vláda (na Západním břehu Jordánu) by chtěla nové volby, taková je její opakovaná deklarace, ale má jednu zásadní podmínku, a to je konání voleb souběžně na Západním břehu Jordánu, v Gaze a ve východním Jeruzalémě. Aby proběhly volby v Gaze a na Západním břehu Jordánu, je nutnou podmínkou právě usmíření. Takže samozřejmě je to pro ně cílem, který by pak znamenal další vývoj, například směrem k obnovení parlamentu, ale kdy se tak stane, nedokážu odpovědět," vysvětlil.
Zároveň toto vnitropalestinské usmíření Starý vnímá jako důležité pro mírový proces s Izraelem. "Myslím si, že je to zásadní předpoklad, protože těžko lze vést rozhovory se stranou, která je zároveň ještě rozdělena na dvě části. Myslím, že je základní podmínka, aby byl jeden hlas," řekl.
Související
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
palestina , Česká republika , diplomacie , humanitární pomoc
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák