Prezidentští kandidáti: Česko musí dál podporovat Ukrajinu, měla by vstoupit do EU a NATO

Česko by mělo i nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před Ruskem, shodla se v anketě ČTK většina prezidentských kandidátů. Domnívají se také, že by měla Česká republika Ukrajině dodávat zbraně. ČTK se hlavních uchazečů o post prezidenta zeptala, jaký je jejich názor na Ukrajinu a zda souhlasí, aby ji Česko i nadále podporovalo, a to i dodávkami zbraní.

"Ukrajina je suverénní země s demokraticky zvolenou vládou, kterou Rusko násilně napadlo. Rusko musí na Ukrajině prohrát, protože případný úspěch by si vykládalo jako slabost Západu. To je pro nás riziko do budoucna," uvedl generál Petr Pavel. Česko proto podle něj musí Ukrajinu podporovat, aby svou nezávislost uhájila. Přerušení dodávek zbraní by znamenalo, že ukrajinská armáda utrpí větší ztráty a Ukrajina jako samostatná země nakonec přestane existovat, poznamenal. Dodal, že to pro Česko není v jeho zájmu.

Podle senátora Pavla Fischera Česko nemohlo zůstat vůči ruské agresivní válce proti Ukrajině neutrální. Jde podle něj o historicky nejrozsáhlejší příklad porušení principu nedotknutelnosti hranic v Evropě od druhé světové války. Poznamenal, že Česká republika pomáhá Ukrajině humanitárně, politicky i dodávkami výzbroje, což on plně podporuje. "V této válce se rozhoduje i o naší vlastní bezpečnosti. Každý ruský tank, který Ukrajinci zastavili s naší podporou, umenšuje počet tanků, které by mohly dorazit až k hranicím států NATO. A to je přece v našem zájmu," doplnil.

Bývalá rektorka Danuše Nerudová označila válku na Ukrajině za neomluvitelnou ruskou agresi na území suverénní a svobodné Ukrajiny. "Ruské jednotky páchají na Ukrajině válečné zločiny, pošlapávají lidská práva a okupují svobodná ukrajinská území, která na základě zfalšovaných referend vydávají za svá. Ukrajinci brání i naši svobodu," uvedla. Poznamenala, že stojí za Ukrajinou a podporuje i další dodávky zbraní. Poukázala na to, že ruský prezident Vladimir Putin zařadil Česko na seznam svých nepřátel. "Jako hlava státu bych vždy hájila naši bezpečnost, svobodu a nikdy nepodceňovala zprávy tajných služeb," doplnila.

Pro pokračování podpory Ukrajiny se jednoznačně vyslovil také předseda odborových svazů Josef Středula. Česká republika by podle něj měla postupovat v souladu s EU. "Je tam několik linií, jedna z nich je určitě i podpora při revitalizaci země po válce," napsal.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková uvedla, že je přesvědčená pacifistka a neumí tolerovat válku. Vyslovila se proti "předsudečné nenávisti, fašizaci, nacismu" a dodala, že prosazuje mír před násilím a válkou. Česko se podle ní mělo a stále ještě může zasadit o diplomatické ukončení konfliktu, čímž by se zasloužilo o zachování světového míru. Vitásková nesouhlasí s českými dodávkami zbraní na Ukrajinu, protože se tak prohlubuje konflikt, který může eskalovat ve světovou válku. "Terčem odvety se mohou stát miliony nevinných Evropanů," dodala.

Podnikatel Karel Janeček odsoudil Putinovu agresi, má podle něj negativní vliv na celý svět a může vést k hladomorům a další masivní migraci. "Česká republika by měla v koordinaci s ostatními zeměmi Ukrajině a jejím občanům i nadále pomáhat. Budu se o to zasazovat i z pozice prezidenta na mezinárodní úrovni," uvedl. Česká pomoc Ukrajincům musí podle něj být cílená a co nejefektivnější, aby se minimalizovalo její zneužívání a nedocházelo k nárůstu frustrace mezi lidmi. "Velmi oceňuji, že si ukrajinští uprchlíci v ČR hledají práci a že se snaží integrovat do naší společnosti," doplnil.

Senátor Marek Hilšer poukázal na to, že ruská agrese proti Ukrajině trvá od roku 2014. Cílem bylo podle něj zvrátit evropské směřování Ukrajiny, podřídit si ji a vynutit si sféru výhradního vlivu. Poznamenal, že součástí stejné strategie je vydírání Evropy prostřednictvím fosilních paliv. "Putinovský režim způsobil Rusku dlouhodobý úpadek a válka měla být způsob, jak upevnit svou moc a obnovit postavení ve světě," napsal. "Česko stojí v podpoře Ukrajiny na správné straně. Ukrajina čelí ničivému ozbrojenému napadení, dodávání zbraní Ukrajině je naprosto opodstatněné," doplnil.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.

Většina prezidentských kandidátů podporuje vstup Ukrajiny do EU a NATO

Většina hlavních prezidentských kandidátů souhlasí se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pozitivně se staví i k přičlenění do NATO. Shodují se ale většinou, že země nejprve musí splnit všechna přístupová kritéria. Uvedli to v anketě ČTK.

Podle senátora Marka Hilšera politický závazek přijmout Ukrajinu do NATO padl již na summitu v Bukurešti v roce 2008 a Ukrajina nyní velmi úzce spolupracuje s členskými státy NATO, především s Velkou Británií a Spojenými státy. Přijetí do NATO proto považuje za logické. "Pokud jde o Evropskou unii, Ukrajině byl již udělen kandidátský status. Její další integrace, a nakonec i vstup do EU je otázkou splnění všech kritérií, platných pro všechny zájemce o členství," uvedl. Česká republika by podle něj měla patřit k zemím, které budou Ukrajinu v plnění kritérií podporovat.

Budoucnost Ukrajiny v EU i v NATO vidí i bývalá rektorka Danuše Nerudová, vede k ní ale podle ní ještě kus cesty. "V zájmu samotné Ukrajiny je, aby k přijetí došlo až po splnění všech požadovaných přístupových kritérií, které pomáhají zlepšit kvalitu života v dané zemi a jsou zárukou stability," napsala. Ukrajině přeje mír a aby se jí podařilo dostat ruské jednotky z jejího území. "Kroky od reality odtrženého (ruského prezidenta Vladimira) Putina však ukazují, že Rusko bude ve své agresi pokračovat. I proto podporuji další pomoc Ukrajině," dodala.

Vstup Ukrajiny do obou organizací podporuje i bývalý vysoký vojenský představitel ČR a NATO Petr Pavel. Ukrajina musí podle něj nejdříve splnit všechny podmínky pro získání členství, například pokročit v boji s korupcí. "Věřím ale, že má nárok na stejnou šanci, jakou jsme v minulosti dostali my," podotkl. Dodal, že problémy měly všechny země, které se v 90. letech minulého století společně s Českem ucházely o členství v NATO a EU. "Právě to byla motivace je řešit," dodal.

Senátor Pavel Fischer poukázal na to, že žádosti o vstup do NATO a do EU již Ukrajina podala a že na "základě diplomatické ofenzívy" již dokonce dostala kandidátský status pro EU. "Na základě mých osobních jednání v Kyjevě s představiteli ukrajinské vlády mohu konstatovat, že Ukrajina má silnou motivaci splnit podmínky co nejlépe a nejrychleji," napsal. Dodal, že ohledně vstupu do NATO zatím konsenzus členských zemí není. Je to podle něj v pořádku, protože je Ukrajina okupovaná země, která zatím plně nekontroluje své území.

Odborový předák Josef Středula je pro zachování standardního vstupního procesu jako u všech členských zemí Evropské unie a NATO. "V případě EU je nejdříve nutné projít procesem legislativního sblížení, k čemuž vede ještě dlouhá cesta, je ale nezbytně nutná," uvedl.

"Pokud (Ukrajina) splní kritéria nutná pro vstup do EU, tak samozřejmě ano," uvedl ke svému názoru podnikatel Karel Janeček. Za současné situace ale nesouhlasí se vstupem Ukrajiny do NATO.

Odmítavý postoj k členství Ukrajiny v obou společenstvech má bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Měly by se podle ní ctít i nepsané dohody mezi mocnostmi z 90. let minulého století. "Navíc, Ukrajina nemůže splňovat žádné z kritérií, aby se mohla stát součástí EU, která se navíc rozpadá pod tíhou vlastních problémů," uvedla. Jako první krok rozpadu vidí odchod Velké Británie, jako druhý energetickou krizi a hlubokou hospodářskou recesi. "Pokud chceme stávající konflikty řešit mírovou cestou, není možné, aby Ukrajina vstoupila do NATO," uvedla.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.

Související

Fumio Kišida

Japonský premiér Kišida dorazil do Kyjeva

Japonský premiér Fumio Kišida přicestoval do Kyjeva, uvedla japonská stanice NHK. Kišida podle ní na Ukrajinu přijel vlakem z polského příhraničního města Przemyślu. V ukrajinské metropoli se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským a podle dřívějšího oznámení japonské diplomacie ho ujistí o další podpoře Tokia a skupiny G7, které Japonsko aktuálně předsedá.
Krym, ilustrační fotografie.

Exploze na Krymu jsou signálem, aby ho Rusové opustili, zní z Kyjeva

Pondělní exploze na poloostrově Krym jsou signálem pro Rusy, že mají oblast opustit, uvedla podle agentury Unian mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková. Ve městě Džankoj na severu Krymu, kde byly v pondělí slyšet exploze, místní úřady zavedly mimořádný stav, informoval server BBC News. Ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko.

Více souvisejících

Ukrajina prezidentské volby 2023 Pavel Fischer Petr Pavel

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Boris Johnson

Johnson přiznal, že britskému parlamentu poskytl zavádějící informace v době covidových uzávěr

Bývalý britský premiér Boris Johnson uznal, že některá jeho prohlášení před parlamentem k aféře kolem večírků v době covidových uzávěr byla zavádějící. Dodal však, že jednal v dobré víře a odmítl, že by parlamentu lhal úmyslně. Johnson to napsal v 52stránkové obhajobě zaslané imunitnímu výboru parlamentu, který se zabývá Johnsonovým jednáním v aféře známé jako partygate.

před 34 minutami

Patrik Tušl

Patrik Tušl si za vydírání, vyhrožování a nenávistné výroky ve vězení odpyká 15 měsíců

Podněcovač Patrik Tušl si ve vězení odpyká celkem 15 měsíců vězení. Souhrnný trest mu dnes potvrdil odvolací senát. Tušl totiž telefonicky vydíral ženu, která spravovala facebookovou skupinu namířenou proti dezinformátorům, a vyhrožoval strážníkovi, který po něm v autobuse vyžadoval nošení respirátoru. V trestu je zahrnuté i mužovo předchozí odsouzení za nenávistné výroky o Ukrajincích.

před 1 hodinou

Senioři, ilustrační foto

Česko stárne. Počet důchodců roste, důchodový systéme je neudržitelný, varují experti

Česká společnost dál stárne. Počet i podíl lidí nad 65 let loni rostl. Tvořili 20,9 procenta obyvatel. Bylo jich 2,2 milionu. Výrazně se prodloužila také průměrná doba života. U mužů to bylo o dva roky na 76,1 roku a už žen o 1,4 roku na 81,9 roku. Předběžné údaje za minulý rok zveřejnil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové a další experti poukazují na to, že důchodový systém je už teď v dluzích a není udržitelný. Vláda chystá změny v jeho nastavení.

před 1 hodinou

Německo, ilustrační foto

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se výrazně zhoršila

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v březnu výrazně zhoršila. V dnešní zprávě to uvedl německý hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady klesl ve srovnání s minulým měsícem o 15,1 bodu na 13 bodů. Předtím se hodnota indexu pět měsíců po sobě zvyšovala. Analytici odhadovali, že hodnota za březen bude činit asi 15 bodů.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

V Česku začne v dubnu třetí cyklus výcviku ukrajinských vojáků

V Česku se od začátku dubna plánuje třetí cyklus výcviku ukrajinských vojáků. Zúčastní se ho asi 650 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Čeští ženisté zároveň cvičí ukrajinské kolegy v Polsku. Ministerstvo obrany to dnes uvedlo na svém webu www.army.cz.

Aktualizováno před 1 hodinou

Frank-Walter Steinmeier

Steinmeier ocenil při návštěvě Pavla přátelské vztahy Česka a Německa

Českou republiku a Německo pojí velmi blízké přátelství. V Berlíně to dnes po jednání s novým českým protějškem Petrem Pavlem prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Jejich dnešní rozhovor podle Steinmeiera ukázal, že vztahy mezi oběma zeměmi nejsou jen dvoustranné, ale spíše mnohostranné. Poukázal přitom na pevné zakotvení obou zemí v Evropské unii a Severoatlantické alianci. 

před 1 hodinou

Soud, ilustrační fotografie.

Soud potvrdil mladíkovi podmínku za přípravu bombových útoků v Praze

Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil mladíkovi podmíněný trest za přípravu bombových útoků u tří velvyslanectví v Praze. Vyhověl však jeho odvolání a zmírnil mu ochrannou psychiatrickou léčbu z ústavní na ambulantní. Rozhodl tak poté, co vyslechl znalce z oboru psychologie a psychiatrie, podle kterých obžalovaný změnil svůj pohled na své jednání. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Po roce 2035 by se mohla prodávat auta na syntetická paliva, navrhuje EK

Evropská komise (EK) navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej nových osobních aut se spalovacími motory, ale jen v případě, že budou využívat pouze syntetická paliva. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ta se odvolává na dokument, který nastiňuje návrhy komise německému ministerstvu dopravy.

před 2 hodinami

Fumio Kišida

Japonský premiér Kišida dorazil do Kyjeva

Japonský premiér Fumio Kišida přicestoval do Kyjeva, uvedla japonská stanice NHK. Kišida podle ní na Ukrajinu přijel vlakem z polského příhraničního města Przemyślu. V ukrajinské metropoli se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským a podle dřívějšího oznámení japonské diplomacie ho ujistí o další podpoře Tokia a skupiny G7, které Japonsko aktuálně předsedá.

před 2 hodinami

ČEZ

ČEZ se domnívá, že nejhorší část krize je u konce. Ceny budou klesat

Nejhorší část energetické krize je u konce, trh se stabilizoval rychleji, než se čekalo. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl místopředseda představenstva energetické skupiny ČEZ Pavel Cyrani. Ceny energií na trhu budou podle něj dál klesat. U koncových odběratelů se snížení cen na trhu podle něj bude projevovat postupně.

Aktualizováno před 2 hodinami

Marian Jurečka

Jurečka se kvůli důchodům sejde i s opoziční SPD

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se ve středu sejde se zástupci opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) na téma důchodů. ČTK to dnes sdělila mluvčí SPD Barbora Šťastná. Ministr minulý týden uvedl, že se chce v tomto a příštím týdnu sejít vedle opozice také se zástupci odborů a zaměstnavatelů kvůli novému nastavení valorizací důchodů a úpravě pravidel předčasných penzí. 

před 2 hodinami

Petr Hlubuček

Starostové a nezávislí vyloučili Hlubučka z kauzy Dozimetr

Vládní hnutí Starostové a nezávislí (STAN) vyloučilo bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, uvedl dnes server Seznam Zprávy. Hlubuček patří mezi obviněné v kauze Dozimetr, která se týká korupce v pražském dopravním podniku. Proti vyloučení se může odvolat.

před 2 hodinami

Krym, ilustrační fotografie.

Exploze na Krymu jsou signálem, aby ho Rusové opustili, zní z Kyjeva

Pondělní exploze na poloostrově Krym jsou signálem pro Rusy, že mají oblast opustit, uvedla podle agentury Unian mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková. Ve městě Džankoj na severu Krymu, kde byly v pondělí slyšet exploze, místní úřady zavedly mimořádný stav, informoval server BBC News. Ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko.

před 2 hodinami

Vláda Petra Fialy

Vládní koalice se údajně shodla na omezení podpory stavebního spoření

Ve vládní koalici je podle CNN Prima Newsshoda na omezení státní podpory stavebního spoření. U existujících smluv by se roční podpora snížila na polovinu ze současných 2000 korun, u nových smluv by se zcela zrušila. Vláda chce podporu stavebního spoření omezit kvůli snížení schodku státního rozpočtu.

Aktualizováno před 2 hodinami

ČEZ, ilustrační foto

Zisk ČEZu loni stoupl na rekordních 80 miliard, na energetické krizi vydělal osminásobek

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching pozval Putina, aby přijel na návštěvu do Číny

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina v letošním roce do Číny. Informovaly o tom dnes ruské agentury. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si jednal se svým ruským protějškem, se kterým se má setkat znovu i dnes. Dopoledne se sešel s premiérem Michailem Mišustinem.

před 2 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovenská policie zadržela osm lidí ve starém případu vraždy studenta

Elitní jednotka slovenské policie zadržela osm lidí v téměř 18 let starém případu vraždy studenta Daniela Tupého, která v zemi vyvolala protesty veřejnosti proti extremismu. Policie dnes o zátahu informovala na sociální síti, bližší informace k akci neuvedla. V minulosti v kauze před soudem stanulo pět osob, které soud zprostil obžaloby.

Aktualizováno před 2 hodinami

Petr Fiala

Fiala řekl, jak stát využije enormní zisky z ČEZ

Premiér Petr Fiala (ODS) chce zhruba sto miliard korun odvodů energetické skupiny ČEZ státu využít na pomoc s vysokými cenami elektřiny, budování dálnic či výdaje na obranu. ČTK napsal, že každou korunu z této částky použije vláda ve prospěch občanů a firem. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z opozičního hnutí ANO označil na sociálních sítích čistý zisk energetické skupiny v souvislosti s vysokými cenami energií za krutý žert. 

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Napětí v USA: Bezpečnostní složky se připravují na možné zatčení Donalda Trumpa

Bezpečnostní složky v New Yorku se připravují na možné podání obžaloby a zatčení amerického exprezidenta Donalda Trumpa, a to kvůli údajnému falšování finančních záznamů v souvislosti s platbou za mlčenlivost pornohvězdy Stormy Daniels. Své zatčení na dnešek avizoval sám Trump, není ale jasné, zda k němu skutečně dojde. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy