Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí, zachovala odpočty úroků

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Proti původnímu vládnímu návrhu a přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Vláda chtěla tuto možnost od roku 2022 zrušit.

Pro návrh občanského demokrata Vojtěcha Munzara hlasovali i dva sociální demokraté Václav Votava a Roman Sklenák a také část poslanců KSČM.

Pro schválení návrhu, kterým se daň z nabytí ruší, nakonec hlasovalo 187 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo z nich. Předlohu nyní musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.

Díky pozměňovacímu návrhu @munzar_vojtech k zrušení daně z nabytí nemovitosti budou navzdory vládní koalici zachovány odpočty z úroku hypoték s limitem 150 tisíc korun ročně. Dobrá věc se podařila?.

— Petr Fiala (@P_Fiala) July 8, 2020

Munzarův návrh prošel nejtěsnější možnou většinou hlasů. Zároveň ale omezuje maximální částku úroků, kterou si lze za rok odečíst od základu daně, z nynějších 300.000 na 150.000 korun.

Právě vládní záměr od roku 2022 zrušit odpočty úroků se stal terčem kritiky nejen opozičních poslanců, kteří jinak záměr na zrušení daně podporovali. Za zachování odpočtů se přimlouval i poslanec vládní ČSSD a bývalý předseda rozpočtového výboru Václav Votava. Argumentoval tím, že jde o výraznou úsporu pro lidi, která může představovat i statisíce korun. Jeho návrh na zachování odpočtů ale Sněmovna nepřijala.

"Je to ve stylu něco za něco," řekl poslanec ODS Vojtěch Munzar. Je to rušení jediné podpory vlastnického bydlení, kterou střední třída má, uvedl k rušení odpočtů. Věra Kovářová (STAN) poukazovala na to, že banky už při rozhodování o poskytnutí hypotéky počítají s tím, že si klient bude úroky odečítat, a změna proto může ovlivnit jejich rozhodování. Zachování odpočtů podpořil i předseda klubu SPD Radim Fiala.

Ministryně financí naopak argumentuje tím, že kupující ušetří peníze hned a můžou je použít na něco jiného. Zrušení odpočtů je podle ní navíc rušením daňové výjimky, která navíc zvýhodňuje pouze kupující bez úvěru na bydlení.

Schillerová po projednání bodu novinářům řekla, že bude chtít v koalici o podpoře pozměňovacího návrhu dvěma poslanci ČSSD hovořit. "Komunisté měli volné hlasování. Neměla jsem signály, že by podpořili opoziční návrh z pera občanských demokratů, nicméně je to politická realita, se kterou musím žít. Co se týče koalice, nebudu prát špinavé prádlo před médii, určitě to vezmu na koaliční radu," poznamenala. Nepředstavuje to podle ní ale fatální problém.

Předseda ODS Petr Fiala novinářům řekl, že zachování odpočtů je otázkou zdravého rozumu. "Proč zdražovat lidem bydlení, proč jim bránit v bydlení, proč komplikovat život těm, kteří si na bydlení musí vzít hypotéku? Zpravidla jsou to lidé s nižšími příjmy," uvedl. Podle šéfa STAN Víta Rakušana by s touto podobou zákona mohli být spokojeni i senátoři nejpočetnějšího klubu Starostů.

"Takhle vypadá podpora dostupného bydlení!" uvedla na svém twtitterovém účtu KDU-ČSL k výsledku hlasování. "Po mnoha letech a našich návrzích Sněmovna konečně schválila zrušení nemorální daně z nabytí nemovitosti, a to při zachování odpočtů úroků z hypotéky! Jejich zrušením chtěla ministryně Schillerová vytáhnout občanům peníze z druhé kapsy, což jí Sněmovna zatrhla," reagovala na sociálních sítích TOP 09.

Skvělá zpráva! ? Konečně se nám podařilo zrušit nesmyslnou 4% daň z nabytí nemovitosti a zároveň zachovat podporu odpočtů úroků z hypoték ze základu daně z příjmu! Takhle vypadá podpora dostupného bydlení!! ? @MJureka @jelinkovaKDU @honzabartosek @TomasZdechovsky @BenesikOndra

— KDU-ČSL (@kducsl) July 8, 2020

Zrušení daně přivítala i SPD. Podle předsedy jejího klubu Radima Fialy to umožní mladým rodinám přístup k nemovitostem, protože nebudou mít tak velké náklady. Zachování odpočtů úroků do výše 150.000 pak pokládá za malé vítězství.

Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Schillerová označuje daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl přímo Senát.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 
Andrej Babiš

Koalice s ODS? Babiš řekl, s kým chce po volbách vládnout

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v pořadu Partie na CNN Prima News jasně odmítl možnost povolební koalice s ODS. Místo toho by preferoval, aby hnutí ANO získalo co nejvíce hlasů, což by mu umožnilo vládnout s tolerancí některé z menších stran. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Daň z nemovitosti Daně Vojtěch Munzar (ODS) opozice

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy