Spor o Túrow. Polsko dle Brabce nedodrželo právo, ČR zvažuje podnět Evropské komisi

Polsko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) nedodrželo v případě přeshraničního jednání o rozšíření dolu Turów některé evropské směrnice a Česko nedostalo o záměru všechny požadované informace. Právníci proto navrhli podat podnět Evropské komisi. Ta po posouzení argumentů obou stran sporu rozhoduje, zda ve věci podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Zda vláda komisi osloví, má kabinet posoudit do konce září.

Novinářům to ministr řekl při dnešní návštěvě nového Domu přírody Žďárských vrchů u vsi Krátká poblíž Sněžného na Žďársku.

"Sněmovní výbor pro životní prostředí dal ve středu podnět k tomu, aby ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo životního prostředí dokončila právní analýzu, kterou jsme částečně připravovali, a do 30. září rozhodla o dalším postupu," uvedl Brabec.

Dodal, že o případném podání rozhodne celá vláda. "Jsme přesvědčení, že došlo k nedodržení některých evropských směrnic z polské strany. Jsme velmi nespokojení s komunikací polské strany. Nedostali jsme od nich zdaleka všechny informace, které jsme požadovali," uvedl ministr.

S ohledem na to, že důl dostal povolení k dalším šesti letům fungování k 1. květnu, je podle organizace Greenpeace ČR nutné postupovat rychle. V tiskové zprávě připomenula, že ke kroku ministra vyzvala už na konci března. "Doufáme, že nyní s novou právní analýzou ministerstva zahraničí předloží podání žaloby vládě ministr životního prostředí Richard Brabec či ministr zahraničí Tomáš Petříček v nejbližším možném termínu. Každým dnem totiž nelegální těžba postupuje blíže českým hranicím a ohrožuje zásoby spodní vody, způsobuje hluk, znečištění ovzduší," uvedla dnes v tiskové zprávě organizace.

Poslanci výboru ve středu také požádali ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj, aby do konce září vyčíslily náklady na nápravu škod, které Polsko provozem dolu Česku už způsobilo a do budoucna způsobovat bude.

Kvůli prodloužení těžby v dole Turów podle poslanců prokazatelně přichází o vodu rozsáhlé české území. Polsko, které v neveřejném řízení povolilo těžbu na dalších šest let, a usiluje o její další prodloužení, s českou stranou ve věci prakticky nekomunikuje.

Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě letos v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.

Hnědouhelný důl v Turówě by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.

Související

Ilustrační fotografie.

Lidé dnes v Praze demonstrovali před ambasádou kvůli těžbě v dole Turów

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. 
Důl Turów (autor: Anna Uciechowska)

Měření prachu v okolí dolu Turów loni překročení limitů neukázala

Měření prachu v okolí polského hnědouhelného dolu Turów loni překročení limitů neukázala. Pokračují dál. Ani stanice na české straně nezaznamenala překročení limitů, řekl dnes ČTK liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Kromě prachu se na základě česko-polské mezivládní dohody sleduje v okolí dolu také hladina podzemních vod, hluk a pokles půdy. U těch ale zatím loňské výsledky k dispozici nejsou.

Více souvisejících

důl Turów Richard Brabec (ANO) Polsko Ministerstvo životního prostředí EU (Evropská unie) evropská komise Česká republika Greenpeace

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 55 minutami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 5 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy