V Česku roste intenzita nenávistných projevů. Dochází k paradoxním situacím, upozorňuje vnitro

V Česku se ve druhém pololetí loňského roku dále zvyšovala intenzita nenávistných projevů. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté. Anarchisté a komunisté naopak procházejí obdobím stagnace a nedaří se jim obnovit veřejnost.

Vyplývá to ze zprávy o extremismu za posledních šest měsíců loňského roku, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Podle zprávy dále štěpila společnost tradiční témata, objevila se ale i nová témata. Zpráva zmiňuje například kauzu kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6. Podle rozhodnutí zastupitelstva městské části Praha 6 z loňského září má Koněvův pomník nahradit památník osvobození Prahy na konci druhé světové války. U sochy se kvůli tomu v druhé polovině loňského roku konalo několik demonstrací.

Podle zprávy kauza ukázala, že dřívější ideologičtí oponenti mohou nalézt v některých případech společné téma. Proti odstranění sochy společně demonstrovali dogmatičtí komunisté, příslušníci domobran, zástupci dezinformačních médií, protiimigranští a protimuslimští aktivisté i bývalí neonacisté. "Docházelo i k paradoxním situacím, kdy například protest za zachování sochy sovětského vojevůdce doprovázela hudba bývalého neonacisty Tomáše 'Ortela' Hnídka," uvádí zpráva.

Na pravicové scéně se podle zprávy po letech stagnace obnovily aktivity neonacistického hnutí. Způsobili to zejména staří aktivisté, kteří rezignovali na tradiční pravicově extremistické strany. Nejaktivnějším subjektem byla v loňském druhém pololetí Národní a sociální fronta, která na konci srpna uspořádala v Hořicích mezinárodní setkání pravicových extremistů. Na akci přijeli extremisté z Německa, Maďarska, Slovenska, Ukrajiny, Švédska nebo Ruska. Dělnická strana sociální spravedlnosti podle zprávy dál procházela obdobím úpadku.

Domobrany sdružovaly podle dokumentu pouze desítky lidí důchodového a předdůchodového věku a fakticky nevyvíjely žádné aktivity. Protestovaly pouze proti návrhu zákona, který připravilo ministerstvo vnitra a který zakazuje a trestá vznik ozbrojených skupin, jako jsou domobrany nebo milice. "Nezřídka zaznívala myšlenka, že ministerstvo vnitra záměrně utlačuje 'vlastenecké' síly, aby usnadnilo islamizaci České republiky," uvádí zpráva s tím, že Zemská domobrana nicméně ke konci loňského roku sama ukončila činnost.

Roztříštěné anarchistické hnutí v daném období sázelo na téma ekologie, uvádí zpráva. Po vyklizení Kliniky dočasně polevily squatterské aktivity, v rámci solidárních akcí byly podporováni stíhaní či věznění anarchisté. Mezi dogmatickými komunisty rezonovaly kauzy pomníků a památníků.

Média šířící nenávistné předsudky zintenzivnila témata, která byla zaměřena proti migrantům, věnovala se ale i kauze Koněvova pomníku. V srpnu, kdy se v Praze konal průvod gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) Prague Pride, zmiňovala tato média také ohrožení české společnosti "homosexualismem".

Zpráva upozorňuje, že pro mnoho extremistů se tzv. alternativní média stala jediným validním zdrojem informací. "Pravicově extremističtí a jiní nenávistně se profilující politici a aktivisté jejich činnost velmi oceňují a ochotně využívají mediální prostor, který jim nabízejí. Dochází k obsahovému prolnutí alternativních médií a oficiálních PR produktů nenávistně profilovaných politických subjektů," doplňuje zpráva.

V kapitole týkající se nábožensky motivovaného extremismu zmiňuje zpráva soud s Dominikem Kobulnickým. Mladík původem ze Slovenska čelí obžalobě z přípravy teroristického útoku. Senát pražského městského soudu ho v listopadu potrestal za obecné ohrožení 6,5 lety vězení. Státní zástupce i Kobulnický si ponechali lhůtu pro případné odvolání. Zpráva dále upozorňuje na případ bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, který je se svým bratrem a jeho družkou obžalován z účasti na teroristické skupině a financování terorismu. Verdikt v případu plánuje Městský soud v Praze vynést 28. února.

Dokument také dodává, že se rozšířilo spektrum lidí, kterým jsou zasílány urážky a výhrůžky. Nejde už jen o příslušníky národnostních, etnických nebo náboženských menšin, ale i lidskoprávní aktivisty, pracovníky neziskových organizací či politiky. Alarmující jsou podle zprávy také výhrůžky adresované některým novinářům, kteří se věnují rasistickým a xenofobním subjektům.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila

Pravicové tendence v Evropské unii nabývají na síle a víkendový úspěch AfD v Německu může signalizovat nástup pravicových vlád a lídrů napříč kontinentem. Rostoucí podpora pravice však nemusí být nutně vnímána negativně, ale spíše jako reakce na krize, se kterými si levicové vlády nedokázaly poradit. Příkladem může být Itálie, kde se Bratři Itálie pevně usadili na politické scéně. Navzdory původním obavám se Giorgia Meloniová vyprofilovala jako respektovaná lídryně s vlivem sahajícím daleko za evropské hranice.

Více souvisejících

extremismus projevy nenávisti Ministerstvo vnitra Muslimové neonacisté skupina Ortel Dominik Kobulnický (údajný terorista)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy