Západ nemá páku na Rusko. Vypovězení smlouvy INF byla chyba, tvrdí vyjednavač

Vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany Spojených států i Ruska bylo chybou, i když ji Moskva porušovala. Na konferenci o jaderném zbrojení pořádané Ústavem mezinárodních vztahů to dnes řekl Ronald Bartek, který za USA v 80. letech smlouvu vyjednával. Podle něj nyní bude obtížnější kontrolovat ruské jaderné zbraně a bude také velmi obtížné vyjednat novou smlouvu, která by INF nahradila.

"Můj osobní dojem je, že jsme smlouvu neměli vypovídat," řekl Bartek. Podle něj Rusko smlouvu zjevně porušovalo rozmisťováním svých strategických zbraní, přesto bylo v zájmu Spojených států INF zachovat. "Měli bychom nástroje, jak tlačit na Rusko, aby smlouvu dodržoval. Bez INF mohou Rusové bez omezení rozmísťovat rakety středního a krátkého doletu a vyvíjet nové zbraňové systémy," řekl.

Bartek také vyjádřil pochybnosti o tom, že se podaří uzavřít novou smlouvu o likvidaci raket, která by zahrnula i další jaderné mocnosti, jak o tom mluvil americký prezident Donald Trump. Podle něj byla k vyjednání INF nutná zjevná připravenost evropských členů NATO přijmout na svém území rozmístění amerických jaderných raket. Tato odpověď na sovětský jaderný arzenál v Evropě přiměla podle Barteka Moskvu k jednání o jaderném odzbrojení a nakonec v obou supervelmocích vznikla politická vůle k uzavření smlouvy.

Bartek uvedl, že dnes v NATO nevidí takovou jednomyslnost, která by umožnila vytvořit nátlak na jiné jaderné velmoci. Upozornil také, že pro uzavření nové smlouvy by byla nutná politická vůle i u signatářů původní smlouvy INF, což po jejím vypovězení není příliš pravděpodobné.

Smlouva INF formálně zanikla na počátku srpna, poté co od ní odstoupily Spojené státy i Rusko. Obě velmoci se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování. Smlouva podepsaná v roce 1987 signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů; omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.

Konec smlouvy INF znamenal, že mezi Ruskem a USA zůstává v platnosti už jen jedna odzbrojovací dohoda: smlouva START o strategických útočných zbraních. Vypršet má za dva roky a její další osud je nejistý.

Bartek vystoupil jako hlavní řečník na konferenci, kterou společně s ÚMV pořádají ministerstvo zahraničí a podílí se na ní i NATO. Účastníci konference z bezpečnostního i akademického prostředí chtějí hledat nové možnosti kontroly jaderných zbraní po vypovězení INF a případné rozšíření stávajících smluv na více jaderných mocností než pouze Rusko a USA. Ve čtvrtek odpoledne vystoupí na konferenci i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Rusko USA (Spojené státy americké) Donald Trump NATO Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy