Západ nemá páku na Rusko. Vypovězení smlouvy INF byla chyba, tvrdí vyjednavač

Vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany Spojených států i Ruska bylo chybou, i když ji Moskva porušovala. Na konferenci o jaderném zbrojení pořádané Ústavem mezinárodních vztahů to dnes řekl Ronald Bartek, který za USA v 80. letech smlouvu vyjednával. Podle něj nyní bude obtížnější kontrolovat ruské jaderné zbraně a bude také velmi obtížné vyjednat novou smlouvu, která by INF nahradila.

"Můj osobní dojem je, že jsme smlouvu neměli vypovídat," řekl Bartek. Podle něj Rusko smlouvu zjevně porušovalo rozmisťováním svých strategických zbraní, přesto bylo v zájmu Spojených států INF zachovat. "Měli bychom nástroje, jak tlačit na Rusko, aby smlouvu dodržoval. Bez INF mohou Rusové bez omezení rozmísťovat rakety středního a krátkého doletu a vyvíjet nové zbraňové systémy," řekl.

Bartek také vyjádřil pochybnosti o tom, že se podaří uzavřít novou smlouvu o likvidaci raket, která by zahrnula i další jaderné mocnosti, jak o tom mluvil americký prezident Donald Trump. Podle něj byla k vyjednání INF nutná zjevná připravenost evropských členů NATO přijmout na svém území rozmístění amerických jaderných raket. Tato odpověď na sovětský jaderný arzenál v Evropě přiměla podle Barteka Moskvu k jednání o jaderném odzbrojení a nakonec v obou supervelmocích vznikla politická vůle k uzavření smlouvy.

Bartek uvedl, že dnes v NATO nevidí takovou jednomyslnost, která by umožnila vytvořit nátlak na jiné jaderné velmoci. Upozornil také, že pro uzavření nové smlouvy by byla nutná politická vůle i u signatářů původní smlouvy INF, což po jejím vypovězení není příliš pravděpodobné.

Smlouva INF formálně zanikla na počátku srpna, poté co od ní odstoupily Spojené státy i Rusko. Obě velmoci se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování. Smlouva podepsaná v roce 1987 signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů; omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.

Konec smlouvy INF znamenal, že mezi Ruskem a USA zůstává v platnosti už jen jedna odzbrojovací dohoda: smlouva START o strategických útočných zbraních. Vypršet má za dva roky a její další osud je nejistý.

Bartek vystoupil jako hlavní řečník na konferenci, kterou společně s ÚMV pořádají ministerstvo zahraničí a podílí se na ní i NATO. Účastníci konference z bezpečnostního i akademického prostředí chtějí hledat nové možnosti kontroly jaderných zbraní po vypovězení INF a případné rozšíření stávajících smluv na více jaderných mocností než pouze Rusko a USA. Ve čtvrtek odpoledne vystoupí na konferenci i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Rusko USA (Spojené státy americké) Donald Trump NATO Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy