Vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany Spojených států i Ruska bylo chybou, i když ji Moskva porušovala. Na konferenci o jaderném zbrojení pořádané Ústavem mezinárodních vztahů to dnes řekl Ronald Bartek, který za USA v 80. letech smlouvu vyjednával. Podle něj nyní bude obtížnější kontrolovat ruské jaderné zbraně a bude také velmi obtížné vyjednat novou smlouvu, která by INF nahradila.
"Můj osobní dojem je, že jsme smlouvu neměli vypovídat," řekl Bartek. Podle něj Rusko smlouvu zjevně porušovalo rozmisťováním svých strategických zbraní, přesto bylo v zájmu Spojených států INF zachovat. "Měli bychom nástroje, jak tlačit na Rusko, aby smlouvu dodržoval. Bez INF mohou Rusové bez omezení rozmísťovat rakety středního a krátkého doletu a vyvíjet nové zbraňové systémy," řekl.
Bartek také vyjádřil pochybnosti o tom, že se podaří uzavřít novou smlouvu o likvidaci raket, která by zahrnula i další jaderné mocnosti, jak o tom mluvil americký prezident Donald Trump. Podle něj byla k vyjednání INF nutná zjevná připravenost evropských členů NATO přijmout na svém území rozmístění amerických jaderných raket. Tato odpověď na sovětský jaderný arzenál v Evropě přiměla podle Barteka Moskvu k jednání o jaderném odzbrojení a nakonec v obou supervelmocích vznikla politická vůle k uzavření smlouvy.
Bartek uvedl, že dnes v NATO nevidí takovou jednomyslnost, která by umožnila vytvořit nátlak na jiné jaderné velmoci. Upozornil také, že pro uzavření nové smlouvy by byla nutná politická vůle i u signatářů původní smlouvy INF, což po jejím vypovězení není příliš pravděpodobné.
Smlouva INF formálně zanikla na počátku srpna, poté co od ní odstoupily Spojené státy i Rusko. Obě velmoci se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování. Smlouva podepsaná v roce 1987 signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů; omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
Konec smlouvy INF znamenal, že mezi Ruskem a USA zůstává v platnosti už jen jedna odzbrojovací dohoda: smlouva START o strategických útočných zbraních. Vypršet má za dva roky a její další osud je nejistý.
Bartek vystoupil jako hlavní řečník na konferenci, kterou společně s ÚMV pořádají ministerstvo zahraničí a podílí se na ní i NATO. Účastníci konference z bezpečnostního i akademického prostředí chtějí hledat nové možnosti kontroly jaderných zbraní po vypovězení INF a případné rozšíření stávajících smluv na více jaderných mocností než pouze Rusko a USA. Ve čtvrtek odpoledne vystoupí na konferenci i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Související
Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu
Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF
INF (smlouva o likvidaci raket) , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , NATO , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Napadení v Chrudimi. Osoby se znaly, kriminalisté vyšetřují případ jako vraždu
před 1 hodinou
Trump před lety mluvil s policií o Epsteinovi, odhalil dokument FBI
před 2 hodinami
Poslední rozloučení s Brejchovou má termín. Bude bez státních poct
před 2 hodinami
Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa
před 3 hodinami
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
před 4 hodinami
K zimnímu počasí patří sníh. Meteorologové řekli, jaká je aktuální situace
včera
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
včera
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
včera
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
včera
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
včera
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
včera
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
včera
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
včera
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
včera
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
včera
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
včera
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
včera
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
včera
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.
Zdroj: Libor Novák