Vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany Spojených států i Ruska bylo chybou, i když ji Moskva porušovala. Na konferenci o jaderném zbrojení pořádané Ústavem mezinárodních vztahů to dnes řekl Ronald Bartek, který za USA v 80. letech smlouvu vyjednával. Podle něj nyní bude obtížnější kontrolovat ruské jaderné zbraně a bude také velmi obtížné vyjednat novou smlouvu, která by INF nahradila.
"Můj osobní dojem je, že jsme smlouvu neměli vypovídat," řekl Bartek. Podle něj Rusko smlouvu zjevně porušovalo rozmisťováním svých strategických zbraní, přesto bylo v zájmu Spojených států INF zachovat. "Měli bychom nástroje, jak tlačit na Rusko, aby smlouvu dodržoval. Bez INF mohou Rusové bez omezení rozmísťovat rakety středního a krátkého doletu a vyvíjet nové zbraňové systémy," řekl.
Bartek také vyjádřil pochybnosti o tom, že se podaří uzavřít novou smlouvu o likvidaci raket, která by zahrnula i další jaderné mocnosti, jak o tom mluvil americký prezident Donald Trump. Podle něj byla k vyjednání INF nutná zjevná připravenost evropských členů NATO přijmout na svém území rozmístění amerických jaderných raket. Tato odpověď na sovětský jaderný arzenál v Evropě přiměla podle Barteka Moskvu k jednání o jaderném odzbrojení a nakonec v obou supervelmocích vznikla politická vůle k uzavření smlouvy.
Bartek uvedl, že dnes v NATO nevidí takovou jednomyslnost, která by umožnila vytvořit nátlak na jiné jaderné velmoci. Upozornil také, že pro uzavření nové smlouvy by byla nutná politická vůle i u signatářů původní smlouvy INF, což po jejím vypovězení není příliš pravděpodobné.
Smlouva INF formálně zanikla na počátku srpna, poté co od ní odstoupily Spojené státy i Rusko. Obě velmoci se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování. Smlouva podepsaná v roce 1987 signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů; omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
Konec smlouvy INF znamenal, že mezi Ruskem a USA zůstává v platnosti už jen jedna odzbrojovací dohoda: smlouva START o strategických útočných zbraních. Vypršet má za dva roky a její další osud je nejistý.
Bartek vystoupil jako hlavní řečník na konferenci, kterou společně s ÚMV pořádají ministerstvo zahraničí a podílí se na ní i NATO. Účastníci konference z bezpečnostního i akademického prostředí chtějí hledat nové možnosti kontroly jaderných zbraní po vypovězení INF a případné rozšíření stávajících smluv na více jaderných mocností než pouze Rusko a USA. Ve čtvrtek odpoledne vystoupí na konferenci i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Související
Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu
Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF
INF (smlouva o likvidaci raket) , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , NATO , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 52 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák