Vyšší daně pro bohaté, navrhuje Schillerová. Pravicová opozice je striktně proti

Piráti podporují snížení zdanění práce, zachovali by solidární přirážku vzhledem k nastavení horního limitu sociálních odvodů. V reakci na návrhy ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) to ČTK napsal místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. ODS a TOP 09 kritizují návrh na progresivní zdanění.

Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 procent. Schillerová zároveň uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním, řekla v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny.

Zrušením superhrubé mzdy také odstraníme podvod na voličích z minulosti. Tehdy vláda ODS slibovala daň z příjmu 15 %, ale protože se daň počítá z nafouknutého základu, reálné zdanění dosahuje 20,1% hrubé mzdy.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 7, 2020

Podle bývalého ministra financí a nynějšího šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska už nyní daň z příjmu progresivní je, ať už vzhledem k solidární přirážce, nebo k slevě na poplatníka. ODS považuje úvahy o progresivní dani za zcela nepřijatelné.

Vzhledem k tomu, že Babiš s Schillerovou slibují zjednodušení daní a nový zákon o dani z příjmů už od roku 2015, tak bych to brala jenom jako další z jejich snů..

— Veronika Vrecionova (@vrecionova) August 7, 2020

V případě patnáctiprocentní sazby daně z příjmů zaměstnanců by výpadek příjmů do státního rozpočtu byl kolem 90 miliard korun. "Něco z toho se vrátí na DPH, protože lidé s vyšší výplatou více utratí. Takže řekněme minus 76 miliard," uvedla Schillerová. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard.

"Rozhodně podporujeme snížení zdanění práce. Usilujeme také o zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Návrh na sazbu 19 procent podpoříme určitě, u návrhu na sazbu 15 procent si počkáme na způsob, jak by se vláda vypořádala s rozpočtovými dopady. Zachování solidární přirážky podporujeme vzhledem k zastropování sociálních odvodů. Pokud má jít pouze o transformaci této daně po zrušení superhrubé mzdy, nemáme s tím problém," uvedl Ferjenčík.

"Stále je ve hře zrušení superhrubé mzdy, doprovázené ale růstem daňové sazby ze současných 15 na 19 procent. To by z velké části slibovaný nárůst čistých příjmů vymazalo a ze zrušení superhrubé mzdy by zůstal je velmi nízký, spíše symbolický nárůst příjmů," uvedl Jan Skopeček z ODS. "Zcela nepřijatelné jsou pro ODS vedle růstu sazby daně i úvahy vicepremiérky Schillerové o zavedení progresivního zdanění, tedy dalších, vyšších sazeb daně z příjmu pro občany pobírající vyšší příjmy," doplnil.

První místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura ČTK napsal, že premiér Andrej Babiš (ANO) se Schillerovu vůbec neví, jak mají daně příští rok vypadat, jak sestavit rozpočet na příští rok a jak efektivně pomoci české ekonomice.

"Je scestné mluvit o 'zavedení progrese', protože naše současná daň z příjmu fyzických osob progresivní je. Její progresi způsobuje nejenom solidární přirážka (už dávno neměla platit), ale především sleva na poplatníka. Neměli bychom mást základní pojmy," poznamenal na twitteru Kalousek.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová ČTK napsala, že zrušením superhrubé mzdy se sníží daňové zatížení práce jen u zaměstnanců, nikoli u firem, navíc s vysokým dopadem na státní rozpočet i příjmy obcí a krajů. "U firem by snížení zdanění práce mohlo jít cestou snížení sociálních odvodů, ovšem též s dopadem do příjmů důchodového systému. Již dnes se dostává důchodový systém do minusu," uvedla. S progresivní daní podle Kovářové není třeba spěchat, byla by spíš pro zvýšení slevy na poplatníka.

"KDU-ČSL podporuje takové úpravy daní, které pomohou nízkopříjmovým skupinám a budou motivovat k legální práci. Důležité však budou konkrétní parametry, které teď neznáme. Progresivní zdanění podporujeme, snížení daní pro pracující rodiče dlouhodobě prosazujeme," napsal ČTK lidovecký předseda Marian Jurečka.

Šéf hnutí SPD Tomio Okamura ČTK sdělil, že subjekt podporuje snižování daňové zátěže pro občany a firmy. "Zdanění práce je u nás v současnosti jedno z nejvyšších v Evropě, což je jeden z faktorů, který teď v krizi bude bránit ekonomickému růstu," uvedl.

Komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá ČTK řekla, že KSČM se kloní k devatenáctiprocentnímu snížení daně z příjmu zaměstnanců. Komunisté by zároveň podle Vostré podpořili též třiadvacetiprocentní sazbu jako náhradu za současnou solidární daň. "Co se týká korporátních daní, tam určitě budeme navrhovat i rozdělení," uvedla. Jak by měly daně pro firmy vypadat, ale nechtěla předjímat, bude to podle ní záviset na připravovaných propočtech a hlavně vývoji ekonomiky.

Související

Alena Schillerová

Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí

Nová ministryně financí Alena Schillerová, která se vrátila do čela resortu, ostře kritizovala dosavadní stav hospodaření. Hned po uvedení do úřadu, které proběhlo jako první, jelikož je Ministerstvo financí nejblíže Úřadu vlády, prohlásila, že "končí umělé nadhodnocování příjmů". Resorty postupně přijímají i další členové nové vlády Andreje Babiše.

Více souvisejících

Ministerstvo financí Daně Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Miroslav Kalousek Jan Skopeček (ODS) Zbyněk Stanjura Tomio Okamura Marian Jurečka (KDU-ČSL) Věra Kovářová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy