Rozhodnuto: Sněmovna projedná pomalejší růst důchodů zkráceně

Sněmovna souhlasila navzdory odporu opozice s tím, že projedná spornou vládní novelu o snížení červnového růstu důchodů zkráceně. Koalice navíc prosadila, že po dvou dnech debat nepovede k návrhu obecnou rozpravu. Zkrácené jednání znamená, že se nebude konat první čtení a finální třetí kolo se uskuteční hned po druhém čtení, v němž chtějí poslanci podávat k předloze pozměňovací návrhy. Postup umožňuje vyhlášený stav legislativní nouze, jehož trvání potvrdila dolní komora ve středu. Zrušení obecné rozpravy k novele, do které se přihlásilo rekordních 70 poslanců, vyvolalo protesty lídrů opozice. Poslanci ANO si kvůli tomu vyžádali dvouhodinovou pauzu na své jednání. Schůze tak bude znovu pokračovat až od 22:35.

Po vystoupení řečníků s přednostním právem se řadoví poslanci dostali k vystoupením až zhruba v 17:00, na své projevy tak mají celkem jen tři hodiny. Za půl hodiny se ale ke slovu kvůli další sérii dvouminutových slovních přestřelek dostali ke slovu jen tři z 61 poslanců přihlášených do debaty.

Koalice si podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové souhlasem s delší lhůtou na debatu chce jen vylepšit postavení u Ústavního soudu, na který se hodlá opozice v případě přijetí vládní penzijní předlohy obrátit.

Poslanci o vládní důchodové novele debatovali zatím s několika přestávkami přibližně 42 hodin, dnes bez pauzy od 07:00. Od úterního zahájení schůze Sněmovny uplynulo více než 55 hodin.

Radek Vondráček za klub ANO opět zpochybnil schvalování penzijní novely zkráceně ve stavu legislativní nouze i zdůvodnění takového postupu hrozbou značných hospodářských škod. Míní, že když je valorizace daná zákonem, o žádné škodě nemůže být řeč a vláda by tak mohla označit za škodu i důchody jako takové. K opatrnému a výjimečnému využívání legislativní nouze nabádal šéf poslanců SPD Radim Fiala. Míní, že předpoklady lednové inflace byly už dříve zřejmé a kabinet měl úpravu valorizace předložit už na podzim do řádného schvalování. "Byl by to od vlády férový postup a férová hra," uvedl.

Odpolední termín hlasování navrhl předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný s poukazem na "košatící se" diskusi a opakující se argumentaci. Opoziční poslanci k tomu podali 24 protinávrhů. Nacher svůj požadavek na odklad hlasování až na dnešní večer zdůvodnil slovy, že se dostane na vystoupení významné části z šesti desítek řádně přihlášených poslanců. "Je to vypočteno tak, aby se umožnilo vystoupit řadovým poslancům," uvedl. Koalice nechala už dříve omezit dobu pro vystoupení na nejvýše dvakrát pět minut, což se ale nevztahovalo na řečníky s přednostním právem.

Nacherův protinávrh patřil mezi nejbližší ke koaličnímu návrhu. Jeho schválení rozhořčilo předsedu SPD Tomia Okamuru, který chtěl, aby Sněmovna hlasovala o souhlasu se zkráceným projednáváním novely s vynecháním prvního čtení v neděli ve 20:00. Tázal se, zda existuje dohoda mezi ANO a koalicí. "Potvrzuje to, že hnutí SPD je tady podle všeho jedinou opoziční stranou," řekl. Zástupci ANO se vůči Okamurově názoru ohradili, Poukazovali na to, že pro dnešních 20:00 hlasovali i všichni přítomní poslanci SPD včetně Okamury. "Pane Okamuro, nebuďte demagog, tady žádná dohoda nebyla," prohlásil Robert Králíček (ANO).

Poslanec STAN Josef Flek vzkázal Okamurovi, že "kdyby sobecky nevysosával čas ve Sněmovně, dostalo by se i na druhou stranu v opozici". Okamura přednesl od úterního zahájení sněmovního jednání zatím tři obstrukční projevy, dohromady trvaly více než 11,5 hodiny. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že opozice konečně dostala rozum a že je cílem vytvořit reprezentativní prostor pro představení názorů.

Schillerová se domnívá, že koalice Nacherova protinávrhu zneužila a podpořila ho z racionálních důvodů, nikoli "z lásky k opozici". "Za mě je to jasné. Teče vám do bot. Víte, že jste to přepískli a snažíte se vylepšit si pozici u Ústavního soudu," uvedla.

Obdobně jako dnes koalice postupovala ve snaze překonat opoziční obstrukce už ve středu. Sněmovnu nechala rozhodnout o určení pevného času pro hlasování o potvrzení trvání stavu legislativní nouze. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) tehdy rozhořčila opozici tím, že umožnila jejím zástupcům přednést desítku protinávrhů, další zájemce už k řečništi nepřipustila.

Jurečka odmítl, že by vláda odkládala změny kvůli volbě prezidenta

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se ohradil dnes ve Sněmovně vůči opozičním výtkám, že vláda mohla předložit úpravu ke snížení růstu důchodů dřív a že čekala až na dobu po volbě prezidenta. Zopakoval, že mimořádná červnová valorizace penzí podle nynějších pravidel by znamenala v příštích deseti letech rozpočtový výdaj dohromady skoro 600 miliard korun a tento dopad by už nebylo možné žádným způsobem omezit. Trvalý zákonem daný výdaj by ohrožoval udržitelnost důchodového systému v budoucnu, řekl ministr.

Souvislost mezi dobou předložení novely o snížení červnového růstu penzí a lednovými prezidentskými volbami Jurečka odmítl slovy, že o potřebě změny valorizace mluví už řadu měsíců. "Na podzim i v lednu jsem jasně deklaroval, že musíme upravit dlouhodobě valorizační mechanismus, protože není dlouhodobě udržitelný," poznamenal. V prezidentském finále se utkal předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš s vítězným generálem ve výslužbě Petrem Pavlem podporovaným koalicí. Poslanci ANO v dosavadní sněmovní debatě několikrát poukazovali na to, že dřívější předložení nynější novely by mohlo výsledek volby ovlivnit.

Jurečka také řekl, že vláda mimořádnou valorizaci důchodů letos očekávala, ale s dopady na rozpočet pro tento rok do 20 miliard korun. Že by měly být mnohem vyšší, přes 35 miliard korun, podle něho způsobil až skokový nárost inflace mezi prosincem a lednem. Díky jednorázovému snížení červnové valorizace stát letos ušetří zhruba 20 miliard korun. Snížení výdajů v dalších deseti letech ministr odhadl na 316,4 miliardy korun.

Jurečka nesouhlasil ani s opozičními tvrzeními o zpětné účinnosti novely a o tom, že porušuje legitimní očekávání penzistů. Znovu zdůraznil, že nárok se odvíjí až od příslušného nařízení vlády, které musí vydat v tomto případě do 22. března. Ministr pak hájil s využitím pasáží jednoho z nálezů Ústavního soudu také koaliční postup proti opozičním obstrukcím ve Sněmovně. Spočívá ve zkrácení řečnické doby a ve stanovení pevného času hlasování.

Poslankyně ANO Berenika Peštová v reakci na ministrovo vystoupení uvedla, že podle rozhodnutí Ústavního soudu je vláda povinna se připravit na naplňování platných zákonů v rámci státního rozpočtu. Její kolegyně z hnutí Margita Balaštíková řekla, že 400.000 důchodců je pod hranicí příjmové chudoby. "Většina lidí si nepřijde pro sociální dávky, které tak rádi rozhazujete," uvedla poslankyně ANO, které bylo kritizováno za štědrou sociální politiku a dotace při koronavirové krizi. Jaroslav Foldyna (SPD) ironicky poznamenal, že se kabinetu Petra Fialy (ODS) podařilo "snížit" inflaci z konce Babišovy vlády z pěti procent na nynějších 15 procent.

Dnešní sněmovní debatu provázely i spory ohledně poměru průměrného důchodu vůči průměrné mzdě a ohledně důchodové reformy. Martin Kukla (ANO) koalici nabádal, aby přestala "páchat politickou sebevraždu".

Okamura zahájil ve Sněmovně třetí obstrukční projev za tři dny

Předseda SPD Tomio Okamura přednesl dnes po poledni ve Sněmovně třetí obstrukční projev k vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů. Oznámil, že chystá další. Jeho předchozí projevy od úterního zahájení schůze trvaly devět hodin a 22 minut, jeho nynější vystoupení trvalo podobně jako ve středu dvě hodiny a 18 minut. Poslanci o návrhu zatím debatovali přibližně 39 hodin. Počet přihlášených do debaty se od rána vrátil nad hranici šesti desítek. Sněmovna se zatím k projednávání vlastního návrhu nedostala. Poslanci od noci debatují o tom, zda jsou splněny podmínky pro jeho schvalování ve zkráceném režimu.

Okamura podobně jako v předchozích vystoupeních obviňoval vládu Petra Fialy (ODS) ze zadlužování země nebo z rozhazování peněz do zahraničí na úkor sociálně potřebných. "Jste lídry v zasílání peněz Ukrajině a Ukrajincům," prohlašoval předseda SPD. Standardně označil současný kabinet za nejhorší v historii země a podobně jako ve středu pokračoval v citacích a komentování z bakalářské práce o důchodových systémech.

Při detailním popisu slovenského důchodového systému byl Okamura předsedající schůze Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) napomínán, aby mluvil k věci. Předseda SPD namítal, že při předchozích vystoupeních toto porovnávání jiným předsedajícím nevadilo. "Nevykládejte si to po svém," řekl šéfce Sněmovny.

V příštím vystoupení se chce Okamura v rámci debaty o vlastním návrhu věnovat podrobně českému důchodovému systému. Připomenul, že poslanci SPD chtějí k vládní předloze předložit 102 pozměňovacích návrhů, které hodlají patřičně zdůvodnit. "My na tom trváme," dodal.

Vystoupení předsedy SPD předcházela opětovná slovní přestřelka mezi zástupci vládní koalice o to, jestli jsou splněny podmínky pro zkrácené projednání a jestli vláda neměla návrh předložit dříve. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová opakovaně vyzývala vládu, aby návrh stáhla a dohodla se s opozicí na standardním projednání reformy penzijního systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) poznamenal, že předseda ANO Andrej Babiš už v roce 2014 tvrdil, že má návrh na důchodovou reformu připravenou a že ji představí, což nikdy neudělal. "Pane ministře Jurečko, prosím vás, vy přizvěte nás a pojďme se o tom bavit. Já vám tady také nevyčítám, v kterých různých vládách jste byli a neprosadili jste vůbec nic," kontrovala Schillerová.

Aleš Juchelka (ANO) "gratuloval" ODS k tomu, že Česko za ministra financí z ODS mělo v únoru dosud nejvyšší rozpočtový schodek. Poslanci ANO se opět dožadovali přítomnosti ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty), který se omluvil kvůli jednání Legislativní rady vlády. Hubert Lang (ANO) poukázal na to, že ministr se omluvil i z nočního jednání, protože na rozdíl od poslanců "spinkal". Vicepremiér a předseda Pirátů Ivan Bartoš se proti takovému slovníku ohradil jako nemístnému a paternalistickému.

Sněmovna rozhodla, že projedná spornou penzijní novelu zkráceně

"Je to nehorázné, že jste zamázli obecnou rozpravu," uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj chce koalice cenzurovat opozici. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová označila rozhodnutí dolní komory za neuvěřitelné a za absolutní pošlapání práv opozičních poslanců. "Budete sbírat plody tohoto svého počínání," vzkázala koalici. Okamura varoval před omezováním řečnické doby pro poslance svého klubu při načítání pozměňovacích návrhů. Poukazoval na to, že 20 poslanců SPD podalo celkem 102 návrhů úprav. Okamura také nevyloučil, že si i klub SPD vyžádá přestávku na své jednání.

Opozice zrychlené schvalování penzijní novely v legislativní nouzi zpochybňuje stejně jako zdůvodnění takového postupu hrozbou značných hospodářských škod. Sněmovní debatu provázejí rozsáhlé obstrukce, dosud trvala asi 45 hodin. K nynějšímu hlasování se dolní komora propracovala po 58 hodinách od úterního začátku jednání. Rozhodovala hned dvakrát, když první hlasování zpochybnila Schillerová. Uvedla, že byla proti a na záznamu měla uvedeno kladné stanovisko. Konečný výsledek to ale příliš neovlivnilo.

Pro hlasování určila Sněmovna už odpoledne pevný čas na 20:00, a to podle návrhu opozičního poslance Patrika Nachera (ANO). Koalice původně navrhovala hlasování o souhlasu ze zkráceným projednáváním novely na dnešních 15:30. Navzdory prodloužení času pro poslanecká vystoupení a omezení řečnické doby na nejvýše deset minut se na 43 zákonodárců v diskusi nedostalo.

Začalo tak projednávání penzijní novely ve druhém čtení. Do podrobné diskuse se přihlásilo 60 poslanců, do sněmovního systému vložili kolem 350 pozměňovacích návrhů. Vedle výše mimořádné červnové valorizace penzí se týkají i stanovení inflační doložky u peněžitých náhrad pro církve v takzvaných církevních restitucích vzhledem k nynější vyšší míře růstu cen. Další čtyři desítky poslaneckých přihlášek do debaty systém eviduje pro třetí čtení, tedy závěrečné schvalování novely.

Vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by to bylo podle nyní platných zákonných pravidel. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun, úspory se projeví i do budoucna. Snížení rozpočtových výdajů v dalších deseti letech odhadl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na 316,4 miliardy korun.

"Jsem přesvědčen, že tady nedochází k tomu, že bychom bourali legitimní očekávání příjemců starobních důchodů či jiných důchodů," prohlásil Jurečka. Uvedl, že když se domlouval s opozicí, zda by umožnila projednávání v řádném procesu, ale se zkrácením lhůt, dozvěděl se, že by takový postup opozice vetovala. Řekl také, že vzhledem k růstu důchodů v poslední době a růstu jejich poměru k hrubé a čisté mzdě se začíná narušovat mezigenerační solidarita. Zopakoval také, že pokud by vláda ke změně nesáhla, představovalo by to v příštích deseti letech zátěž pro státní rozpočet v objemu kolem 600 miliard. Označil to za extrémně vysoký dopad v době, kdy tyto výdaje nejsou kryty ani výběrem pojistného, ani přebytkem z minulosti.

Opozice poukazuje na údajnou zpětnou platnost předlohy, protiústavní je podle ní i proces jejího schvalování. V případě přijetí novely ji hodlá napadnout u Ústavního soudu. Poslanec ODS Karel Haas, který vystoupil jako poslední řečník v debatě o posouzení podmínek pro zkrácené projednání novely, míní. že vláda návrh zdůvodnila správně a že Sněmovna jedná v souladu s ústavními principy. "Jako právník věřím, že zákon projde testem ústavnosti," řekl.

Související

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna důchody Marian Jurečka (KDU-ČSL) Tomio Okamura

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

před 2 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

před 4 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

před 5 hodinami

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?

Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.

před 6 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

před 7 hodinami

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

před 8 hodinami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 11 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 12 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 14 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 15 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

Zněl prý hlas zdravého rozumu. Babiš a Fico obnovili společná jednání vlád

Premiéři Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer-SD) obnovili společná jednání české a slovenské vlády. Kabinety se dnes sešly v Česku. Jednalo se o mnoha věcech, podepisovaly se dokumenty. Příští jednání proběhne na Slovensku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy