Rusové agresí vůči Ukrajině probudili EU. Mluvčí MZV prozradil, jak nyní funguje Východní partnerství

Projekt byl přijat Švédskem na návrh polského ministra zahraničí v Bruselu dne 26. května 2008. Když o rok později, konkrétně 7. května 2009, předsedala Radě Evropské unie Česká republika, proběhla v Praze zakládající schůze.  

Jak přiblížil pro EuroZprávy.cz Daniel Drake, hlavním nástrojem Východního partnerství (VP) jsou Dohody o přidružení. Evropská unie je dosud uzavřela s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií. Jejich součástí jsou prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, někdy známé pod anglickou zkratkou DCFTAs – Deep and Comprehensive Free Trade Areas. Podle mluvčího resortu zahraničí odstraňují většinu omezení v obchodní oblasti. 

„Zemím s nižší mírou ambic nabízí Evropská unie dohody šité na míru,“ pokračoval Drake. Arménie například s EU uzavřela Dohodu o komplexním a posíleném partnerství (CEPA – Comprehensive and Enhanced Partnership Agreement). „Jedná se o rámcový dokument v řadě ohledů obdobný jako Dohoda o přidružení, který ale nepředpokládá účast země v zóně volného obchodu s EU. O podobném typu smluvního vztahu jedná také Ázerbájdžán. Bělorusko nemá dosud s EU uzavřen žádný rámcový smluvní dokument.“ 

EU se zeměmi VP uzavírá dohody o vízové liberalizaci, které zaručují bezvízový styk se státy Schengenského prostoru pro držitele biometrických pasů na cestách do 90 dnů. Týká se to Moldavska, Ukrajiny a Gruzie. „Arménie, Ázerbájdžán i Bělorusko mají s EU uzavřené dohody o vízové facilitaci čili usnadněné získávání některých druhů víz. V listopadu se EU rozhodla pozastavit provádění této dohody ve vztahu k běloruským představitelům,“ upřesnil Drake.  

EU v oblasti vypomáhá velice štědře 

Velkou měrou takovou pomoc podpořila ruská agrese na Ukrajině. „V případě Ukrajiny můžeme například zmínit rozsáhlou finanční podporu v situaci ruské agrese, podporu uprchlíkům a vnitřním přesídlencům, pomoc ukrajinským institucím v řadě oblastí, včetně vyšetřování válečných zločinů, podporu v oblasti kybernetické bezpečnosti a odolnosti obecně, pomoc malým a středním podnikům a občanské společnosti, ale i samosprávám,“ vyjmenoval mluvčí zahraničního resortu.  

Kromě Evropské komise se v regionu VP angažují mimo jiné Evropská investiční banka nebo Evropská nadace pro demokracii. Na Ukrajině jsou přítomné i různé mezinárodní organizace, jejichž projekty Evropská unie podporuje, jak upřesnil Drake.  

Samotné Ministerstvo zahraničí ČR spolu s dalšími institucemi podporují země VP dlouhodobě. „V případě MZV se jedná zejména o Program transformační spolupráce a rozvojovou a humanitární pomoc. V současnosti je největší pozornost věnována Ukrajině. Vláda vyčlenila prostředky na její podporu a rekonstrukci a jmenovala vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny,“ přiblížil Drake.  

Také zmínil, že všechny země VP kromě Běloruska tuto politiku nadále podporují a aktivně se jí v různé míře účastní. „Pro Českou republiku je zásadní, aby politika Východního partnerství nebrzdila, ale doplňovala proces rozšiřování EU o Ukrajinu a Moldavsko, výhledově Gruzii.“  

Ruská agrese změnila politiku EU směrem na východ 

Evropská unie tak kromě bezprecedentní a všestranné pomoci Ukrajině a Moldavsku podle Drakea v červnu loňského roku přiznala všem třem zemím takzvaného Asociovaného tria evropskou perspektivu. Ukrajině a Moldavsku udělila status kandidátské země. „Jakmile tyto země splní podmínky uvedené ve stanovisku Evropské komise, rozhodne Rada EU o dalších krocích.“ 

Gruzii je EU připravena udělit status kandidátské země, jakmile budou vyřešeny priority uvedené ve stanovisku Evropské komise k žádosti o členství. „Země Asociovaného tria, mimo jiné i díky úsilí České republiky, v prosinci 2022 poprvé figurují v pravidelných každoročních závěrech Rady k rozšíření,“ doplnil Drake s tím, že ČR uvedenou evropskou perspektivu silně podporuje.  

„Je však nutné počítat s tím, že proces rozšiřování EU zabere čas a se všemi kroky v jeho rámci musejí souhlasit všechny členské státy EU. Souběžně je tedy nutné podporovat maximální integraci Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU, prohlubování sektorové spolupráce a zapojení do programů a agentur EU,“ vylíčil. 

Konkrétně i v oblasti bezpečnostních výzev v zemích VP. „Kromě všestranné pomoci Ukrajině a Moldavsku je nutné zmínit podporu mírových jednání mezi vrcholnými představiteli Arménie a Ázerbájdžánu a nejnovější zřízení civilní mise EU v Arménii (EUMA), která monitoruje situaci na arménské části mezinárodní hranice s Ázerbájdžánem,“ přiblížil mluvčí české diplomacie.  

Mezi priority po invazi Ruska na Ukrajinu tedy patří pokračování podpory zemí VP dle míry jejich ambic, pomoc v oblasti reforem, budování odolnosti nebo podpora demokratických institucí a občanské společnosti. „Východní partnerství zůstává důležitým formátem pro regionální spolupráci, podporu reforem a přibližování všech zainteresovaných zemí k EU,“ uzavřel Drake.