Hlavním cílem Východního partnerství je vytvářet podmínky pro urychlení politického sblížení a pokračování hospodářské integrace mezi Evropskou unií a šesti, nyní vzhledem k neúčasti Běloruska fakticky pěti partnerskými zeměmi. Konkrétně jde o Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán. Pro EuroZprávy.cz to uvedl mluvčí Ministerstva zahraničích věcí ČR Daniel Drake s tím, že spolupráce s Běloruskem nyní probíhá pouze v rámci občanské společnosti a nezávislých médií.
Projekt byl přijat Švédskem na návrh polského ministra zahraničí v Bruselu dne 26. května 2008. Když o rok později, konkrétně 7. května 2009, předsedala Radě Evropské unie Česká republika, proběhla v Praze zakládající schůze.
Jak přiblížil pro EuroZprávy.cz Daniel Drake, hlavním nástrojem Východního partnerství (VP) jsou Dohody o přidružení. Evropská unie je dosud uzavřela s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií. Jejich součástí jsou prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, někdy známé pod anglickou zkratkou DCFTAs – Deep and Comprehensive Free Trade Areas. Podle mluvčího resortu zahraničí odstraňují většinu omezení v obchodní oblasti.
„Zemím s nižší mírou ambic nabízí Evropská unie dohody šité na míru,“ pokračoval Drake. Arménie například s EU uzavřela Dohodu o komplexním a posíleném partnerství (CEPA – Comprehensive and Enhanced Partnership Agreement). „Jedná se o rámcový dokument v řadě ohledů obdobný jako Dohoda o přidružení, který ale nepředpokládá účast země v zóně volného obchodu s EU. O podobném typu smluvního vztahu jedná také Ázerbájdžán. Bělorusko nemá dosud s EU uzavřen žádný rámcový smluvní dokument.“
EU se zeměmi VP uzavírá dohody o vízové liberalizaci, které zaručují bezvízový styk se státy Schengenského prostoru pro držitele biometrických pasů na cestách do 90 dnů. Týká se to Moldavska, Ukrajiny a Gruzie. „Arménie, Ázerbájdžán i Bělorusko mají s EU uzavřené dohody o vízové facilitaci čili usnadněné získávání některých druhů víz. V listopadu se EU rozhodla pozastavit provádění této dohody ve vztahu k běloruským představitelům,“ upřesnil Drake.
EU v oblasti vypomáhá velice štědře
Velkou měrou takovou pomoc podpořila ruská agrese na Ukrajině. „V případě Ukrajiny můžeme například zmínit rozsáhlou finanční podporu v situaci ruské agrese, podporu uprchlíkům a vnitřním přesídlencům, pomoc ukrajinským institucím v řadě oblastí, včetně vyšetřování válečných zločinů, podporu v oblasti kybernetické bezpečnosti a odolnosti obecně, pomoc malým a středním podnikům a občanské společnosti, ale i samosprávám,“ vyjmenoval mluvčí zahraničního resortu.
Kromě Evropské komise se v regionu VP angažují mimo jiné Evropská investiční banka nebo Evropská nadace pro demokracii. Na Ukrajině jsou přítomné i různé mezinárodní organizace, jejichž projekty Evropská unie podporuje, jak upřesnil Drake.
Samotné Ministerstvo zahraničí ČR spolu s dalšími institucemi podporují země VP dlouhodobě. „V případě MZV se jedná zejména o Program transformační spolupráce a rozvojovou a humanitární pomoc. V současnosti je největší pozornost věnována Ukrajině. Vláda vyčlenila prostředky na její podporu a rekonstrukci a jmenovala vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny,“ přiblížil Drake.
Také zmínil, že všechny země VP kromě Běloruska tuto politiku nadále podporují a aktivně se jí v různé míře účastní. „Pro Českou republiku je zásadní, aby politika Východního partnerství nebrzdila, ale doplňovala proces rozšiřování EU o Ukrajinu a Moldavsko, výhledově Gruzii.“
Ruská agrese změnila politiku EU směrem na východ
Evropská unie tak kromě bezprecedentní a všestranné pomoci Ukrajině a Moldavsku podle Drakea v červnu loňského roku přiznala všem třem zemím takzvaného Asociovaného tria evropskou perspektivu. Ukrajině a Moldavsku udělila status kandidátské země. „Jakmile tyto země splní podmínky uvedené ve stanovisku Evropské komise, rozhodne Rada EU o dalších krocích.“
Gruzii je EU připravena udělit status kandidátské země, jakmile budou vyřešeny priority uvedené ve stanovisku Evropské komise k žádosti o členství. „Země Asociovaného tria, mimo jiné i díky úsilí České republiky, v prosinci 2022 poprvé figurují v pravidelných každoročních závěrech Rady k rozšíření,“ doplnil Drake s tím, že ČR uvedenou evropskou perspektivu silně podporuje.
„Je však nutné počítat s tím, že proces rozšiřování EU zabere čas a se všemi kroky v jeho rámci musejí souhlasit všechny členské státy EU. Souběžně je tedy nutné podporovat maximální integraci Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU, prohlubování sektorové spolupráce a zapojení do programů a agentur EU,“ vylíčil.
Konkrétně i v oblasti bezpečnostních výzev v zemích VP. „Kromě všestranné pomoci Ukrajině a Moldavsku je nutné zmínit podporu mírových jednání mezi vrcholnými představiteli Arménie a Ázerbájdžánu a nejnovější zřízení civilní mise EU v Arménii (EUMA), která monitoruje situaci na arménské části mezinárodní hranice s Ázerbájdžánem,“ přiblížil mluvčí české diplomacie.
Mezi priority po invazi Ruska na Ukrajinu tedy patří pokračování podpory zemí VP dle míry jejich ambic, pomoc v oblasti reforem, budování odolnosti nebo podpora demokratických institucí a občanské společnosti. „Východní partnerství zůstává důležitým formátem pro regionální spolupráci, podporu reforem a přibližování všech zainteresovaných zemí k EU,“ uzavřel Drake.
Související

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

V Polsku si dejte pozor, radí ministerstvo. Platí nový zákaz, hrozí i zadržení
ministerstvo zahraničí , EU (Evropská unie) , Ukrajina , Moldavsko , Gruzie , arménie , ázerbájdžán , Bělorusko , Rusko , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 19 minutami

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza
před 1 hodinou

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem
před 2 hodinami

Počasí: V Česku dnes naprší, do konce týdne se deště vrátí
před 3 hodinami

Hvězda Dua Lipa rozbrečela O2 arenu: Zazpívala česky hit Ewy Farne a způsobila senzaci
včera

Izraelští vojáci stříleli poblíž centra humanitární pomoci, nově zvolená nadace situaci nezvládla
včera

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí
včera

Ministryně Černochová měla v centru Prahy dopravní nehodu
včera

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže
včera

Eurozóna se rozroste. Od ledna bude platit eurem další evropský stát
včera

Skandál ve Francii: Země utratila 90 000 eur za diskreditaci výzkumu dopadu jaderných testů
včera

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině
včera

Chaos kolem dodávek pomoci do Gazy: OSN neví, zda se pomoc skutečně dostává k civilistům
včera

Merz pohrozil zastavením evropských fondů Slovensku, Fico ostře zareagoval
včera

S internetovými podvody se roztrhl pytel. Lidé přicházejí o statisíce a pachatelé mizí beze stopy
včera

Trump zvažuje zavedení sankcí proti Rusku, chce Putina přimět k mírovému jednání
včera

Bouří se OSN i desítky států. Proč je izraelský plán na distribuci humanitární pomoci pro Gazu terčem kritiky?
včera

USA a Evropa zrušily omezení doletu zbraní. Ukrajina může útočit hluboko v Rusku
včera

Trump čelí zásadní zkoušce: Kreml ho zkouší, Západ čeká na odpověď
včera

Auto vjelo v Liverpoolu do davu slavících fanoušků. Zraněno je 50 lidí
včera
Pokud nemáš na právníka, nedopadneš dobře. Soudci se kryjí a nikdo to nechce změnit, říká o české justici Piussi
Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.
Zdroj: Jakub Jurek