Zeman v další soudní kauze: Ošťádal a univerzita podali ústavní stížnost kvůli profesuře

Stížnost směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a předcházejícímu verdiktu Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu na nečinnost prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten Ošťádala odmítl jmenovat, odůvodnil to údajnými někdejšími kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech ústavních soudců, a to zřejmě kvůli tomu, že v kauze figuruje prezident.

V březnu sice NSS zamítl kasační stížnost Ošťádala a Univerzity Karlovy kvůli údajné nečinnosti prezidenta v řízení o jmenování fyzika profesorem, jejich druhé stížnosti ale vyhověl. Městskému soudu v Praze tak nařídil, aby znovu řešil žalobu směřující proti rozhodnutí o nejmenování Ošťádala, kterou původně označil za opožděnou. Otázku včasnosti žaloby má zvážit ještě jednou.

Nejprve Ošťádal spolu s univerzitou, kde působí, poukazoval na nečinnost Zemana. Ta podle žaloby spočívala v tom, že prezident nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret, což se dříve považovalo za samozřejmý, spíše formální krok. Městský soud dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování už prezidentova nečinnost netrvala. Přerušení spatřoval soud v Zemanově dopisu ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V dopise uvedl, že Ošťádala nejmenuje, což lze podle městského soudu pokládat za formu rozhodnutí.

Dopis z ledna 2016 považuje za jasně vyjádřený projev vůle nejmenovat Ošťádala profesorem také NSS. Rozhodnutí o nejmenování pak podle soudu nepodléhá kontrasignaci premiéra nebo jím pověřeného člena vlády - na rozdíl od rozhodnutí, kdy prezident profesora, soudce či generála jmenuje.

„Prezidentovo rozhodnutí nevykonat tyto jeho pravomoci naopak sice může být vnímáno úkorně těmi, kteří očekávali, že je vykoná, obvykle však nevyvolává zásadní ústavně politické důsledky, s nimiž by musela být svázána odpovědnost vlády," uvedl k rozsudku soudce zpravodaj Pavel Molek.

Další žalobu směřující právě proti prezidentovu rozhodnutí, nikoliv proti jeho nečinnosti, označil městský soud za opožděnou. NSS v březnu rozhodnutí zrušil a věc mu vrací k dalšímu řízení. Musí se zabývat okolnostmi doručování, od kterých se odvíjí lhůta pro podání žaloby. Zvážit má také další dokazování a pak znovu posoudit otázku včasnosti žaloby.

Vedle Ošťádala Zeman nejmenoval další dva navržené kandidáty, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Fajt se rovněž bránil neúspěšnou žalobou, v únoru k Nejvyššímu správnímu soudu dorazila jeho kasační stížnost.