Málo vysokoškolsky vzdělaných Čechů? Přichází zvrat. Nejhůř je na tom Rumunsko

Jak je na tom Česká republika s počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí? V porovnání s ostatními evropskými státy nikterak oslnivě, nicméně vývojový trend je pozitivní. Eurostat nedávno zveřejnil statistická data, která zkoumají počty vysokoškolsky vzdělaných lidí, kterým je 30 – 34 let. Tzv. Terciární vzdělání zahrnuje jak úspěšně dokončené bakalářské, magisterské, tak doktorské studium. Řadí se k němu ale také vzdělání, jež člověk získá na vyšší odborné škole.

Podle dat Eurostatu má v Česku k loňskému roku 32,8 procenta lidí, kterým je 30 – 34 let, terciární vzdělání. Lépe na tom jsou ženy (38,7 procenta) oproti mužům (27,2 procenta). Česko si oproti minulým sledovaným obdobím polepšilo. V roce 2002, tedy krátce před stupem Česka do Unie, jsme měli jen 12,6 procent takto vzdělaných lidí. Česká republika si přitom v rámci Strategie Evropa 2020 vytyčila, že chce dosáhnout 40 procent takto vzdělaných lidí do roku 2020. Chybí ji tedy přes sedm procent.

Česko tak patří mezi šest zemí Evropské unie, kde je podíl takto vzdělaných jedinců nejnižší. Nejhůře je na tom Rumunsko (25,6 procenta), dobře si nevede ani Itálie (26,2 procenta) nebo Slovensko (31,5 procenta). To potvrzuje i Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, zmiňuje však, že trend v této věci hovoří jasně. "Česká republika navíc v posledních desetiletích zaznamenává jeden z nejrychlejších nárůstů podílu osob s terciárním vzděláním. Vzhledem k relativně vysokému podílu osob, které vstupují do terciárního vzdělávání, bude navíc podíl mladých lidí s terciárním vzděláním v následujících letech stále rychle stoupat," sdělilo ministerstvo pro EuroZprávy.cz.

Podle ministerstva je to důsledkem dlouhodobé politiky rozšiřování přístupu k terciárnímu vzdělávání. "Část absolventů těžících z této politiky však ještě nepřekročila věk 30 let a zmiňovaný statistický indikátor je proto nezahrnuje," dodává ministerstvo.

Ministerstvo školství v tomto smyslu zmiňuje svůj Dlouhodobý záměr vzdělávání na období 2016-2020. Zde je původně plánovaných 40 procent zmírněno na 35 procent mladých lidí, kteří by měli v daném věkovém rozpětí mít vysokoškolské vzdělání.

V České republice funguje přes 60 vysokých škol. Z toho je 26 veřejných vysokých škol, dvě státní a kolem čtyřiceti soukromých vysokých škol. Česká republika však stále patří mezi evropské země, které mají nejnižší podíl mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Na druhém konci žebříčku je překvapivě postkomunistická Litva, disponuje téměř 60 procenty mladými lidmi, kteří dosáhli terciárního vzdělání. Dobře je na tom také Lucembursko, Kypr a Irsko. Průměrné hodnoty, která pro celou Unii činí 39 procent, dosahuje Španělsko a Rakousko. Ministerstvo školství označilo případ Litvy jako "extrémní příklad" s nejvyšším podílem mladých osob s terciárním vzděláním.

"ČR má tradičně silný sektor sekundárního vzdělávání, zejména střední průmyslové vzdělávání, které stále částečně supluje profesně zaměřené terciární vzdělávání, které je na místo toho rozvíjeno v některých zahraničních zemích," dodává ministerstvo. Podobně je na tom podle ministerstva například sousední Německo.