První pomoc mohou poskytnout i děti. Výuka na školách je ale bídná

V krizové situaci mohou zasáhnout i velmi malé děti. Podle Konečného jsou i případy, kdy děti z mateřské školy zavolají sanitku. "Každé dítě v první třídě má mobilní telefon a je schopné číslo vytočit," řekl v rozhovoru s ČTK.

Na konci základní školy by podle něj děti měly mít informace o všech život zachraňujících úkonech. "Musí si to ale někde vyzkoušet, nesmí panikařit, musí k tomu přistupovat v klidu, což se nedá jinak než nějakým cvičením naučit," vysvětlil.

V roce 1991 se v Česku zrušila výuka branné výchovy, dnes je součástí rámcového vzdělávacího programu. Například na druhém stupni základní školy by se mělo ochraně člověka za mimořádných událostí, pod niž spadá i první pomoc, věnovat šest hodin ročně. Některé školy pořádají například projektové dny, kdy se tématu věnují. Ministerstvo školství připravilo i metodické materiály.

ČČK se podle Konečného snažilo s ministerstvem neúspěšně jednat o nějaké systematičtější výuce. "Jde nám hlavně o to, abychom naučili mladé lidi se nebát poskytnout první pomoc. Aby věděli, že jsou toho schopni a že postiženému neublíží, protože to umí. A byli schopni ho udržet v takovém stavu, aby ho předali záchranné službě," uvedl.

Každý řidič by se měl s výukou první pomoci setkat v autoškole. Povinné jsou čtyři hodiny praktické výuky, které musí řídit zdravotník nebo proškolený odborník. Podle výzkumu z roku 2014 se po skončení autoškoly 58 procent respondentů cítilo schopno poskytnout první pomoc, ale jen čtvrtina měla reálnou představu, co je potřeba při dopravní nehodě dělat. Nejčastější život ohrožující stavy při autonehodě teoreticky poznalo jen velmi málo respondentů.

Asi 64 procent z nich bylo s výukou první pomoci v autoškole spokojeno. Podle odborníků může kvalitní výuka první pomoci snížit v autoškole úmrtnost při dopravních nehodách až o desetinu.