Drsné hádky u Jílkové: Šoupnout dvouleté dítě do školky? Řada matek prostě nechce pracovat, tvrdí Klaus mladší. Mnohé tím pořádně naštval

Praha - Ve čtvrtek se probíralo v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, zda je v pořádku, aby mateřské školy měly za dva roky zákonnou povinnost přijímat dvouleté děti, a zda má stát zajistit rodičům podmínky, aby mohli pracovat, anebo je spíš naopak motivovat k tomu, aby byli s dětmi doma až do tří let. O tom diskutovali předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus mladší (ODS), bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), ředitelka MŠ v Českých Budějovicích Kamila Finková, dětský psycholog Václav Mertin, Eliška Kodyšová, matka tří děti a představitelka České ženské lobby a ředitelka MŠ a signatářka petice „Dvouleté děti do školky nepatří“ Gabriela Hermannová.

Paní Jílková se zeptala Václava Klause mladšího, proč se obává, že by dvouleté děti v mateřských školách mohli rozvrátit předškolní vzdělávání. Ten na to odpověděl tak, že je diametrální rozdíl mezi dvouletým a tříletým dítětem, a že se učitelky nebudou moci věnovat starším dětem, protože ty dvouleté, které jsou ještě batolata, zaberou více času.

Paní Valachová vysvětluje, že už za současné doby dvouleté děti do MŠ chodí, a že problém nespočívá v tom, zda je přijímat nebo nepřijímat, nýbrž ve špatných personálních podmínkách, kdy jsou učitelky přetížené tím, že starají o velký počet dětí.

Pan Klaus vysvětluje, že odmítá pouze garanci, nikoli možnost přijetí dvouletých dětí do MŠ, pokud to dotyčné zařízení zvládne. Paní Jílková do toho vstupuje a ptá se paní ředitelky Hermannové, zda rodiče skutečně dávají dětí do MŠ jenom kvůli práci. Ta jí na to odpovídá tím, že téměř čtvrtina rodičů je nezaměstnaných, a že MŠ jsou pro předškolní děti, což jsou děti od tří let, zatímco dvouleté děti se chápou jako batolata.

Paní ředitelka Finková se jí na to ptá, do jaké míry se jedná o matky, které jsou doma s mladším sourozencem, nebo jsou skutečně evidovány na Úřadu práce. Paní ředitelka Hermannová vysvětluje, že se o takové věci zajímat nesmí, a že je klíčové pouze trvalé bydliště rodičů. Do diskuze se dostává téma matek samoživitelek, jejichž děti nemají v rodném listě uvedeného otce. Paní z publika vysvětluje problémy matek, které musí do práce, a nemají možnost dát dítě do MŠ.

Pan Klaus oponuje, že ze zákona mohou být rodiče s dětmi doma až do čtyř let, ale paní z publika mu to vyvrací tím, že důvodem, proč chtějí matky samoživitelky dát děti do MŠ jsou finanční, a zda by dokázal vyžít s třemi tisíci osm set korun. Schylovalo se ke sporu, který paní Jílková ukončila, a zeptala se pana Klause, co tedy mají dělat matky samoživitelky, které nevyjdou s penězi, a mají dvouleté děti, když si nemohou dovolit soukromé jesle.

Paní Valachová vysvětluje, že současná právní úprava je velmi liberální, a že ODS zavedla dvouletou rodičovskou dovolenou, ale neřešila, co se stane, když skončí. Dále vysvětluje, že pan Klaus štve proti sobě a matky a učitelky, aniž by řešil aktuální situaci, kdy mají učitelky ve třídě 28 žáků.

Bývalá ministryně školství si stojí za tím, že povinnost školek přijímat dvouleté děti jim naopak uleví, na což reaguje Roman Sarközi, prezident Pedagogické komory ČR otázkou, co ona ve funkci ministryně udělala pro MŠ, respektive pro učitelky, protože se domnívá, že nic. Paní Valachová na to reaguje tím, že lže, a že jako ministryně dokázala prosadit, aby se ze státního rozpočtu vyčlenilo 35 mld. Kč ročně pro financování škol. Po mírné hádce mezi Sarközim a Valachovou se do diskuze dostal také příslušný zákon, který se stane účinným 1. ledna 2019.

Paní Jílková se snaží diskuzi dostat k jádru problému, jímž je špatná sociální situace rodin. Pan Klaus vysvětluje, že se pro dvouleté děti mají zřídit jesle, nikoli nutit MŠ, aby přijímaly děti, které ještě nejsou zralé na dětský kolektiv. Do toho mu vstupuje Jílková se slovy, že to byla právě ODS, kdo zrušil státem garantované jesle.

Do diskuze se dostávají zkušenosti ze zahraničí. Sarközy tvrdí, že většina evropských zemí má garantované místo až od tří let a další polovina nepočítá s žádnou garanci. Slovo získává matka sedmi dětí Magdalena Opletalová, která vysvětluje, že se k dětem musí přistupovat individuálně. Některé děti jsou podle jejího názoru zralé na školku brzy a jiné později. Dále vysvětluje, že garance pro dvouleté de facto znamená garanci pro tříleté z důvodu jiného postavení dětí narozených 31. srpna a 1. září. Děti narozené v září nemají garantované místo ve školce a rodina ze sedmi tisíc skutečně nemůže důstojně vyžít.

Slovo získává dětský psycholog Václav Mertin, který tvrdí, že mu záleží na nejlepším zájmu dítěte, a že dvouleté nebo snad roční děti skutečně nejsou připraveny na dětský kolektiv. Podle jeho názoru by stát měl víc podporovat rodinu, a to tak, aby se oba rodiče, matka i otec, starali o své děti, které se pak zase později budou starat o ně, až budou staří. Paní Opletalová s ním vesměs souhlasí, ale zdůrazňuje problém sociálně slabých rodin.

Paní ředitelka Finková vysvětluje, že se jako školské zařízení zaměřují na sociálně slabší skupiny rodičů, kdy je například matka ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo studující, a že pro ně vyčlenili speciální třídu. Vysvětlovala také, že děti byly připravené, a že ani nenosily pleny. Paní z publika jí na to oponuje tím, že takové matky byly motivovány, ale že v případě garance motivací ztratí. Dále vysvětluje, že učitelky v MŠ se chtějí starat o starší děti, nikoli o malé děti, které by musely přebalovat.

Paní Hermannová vysvětluje problémy stavebních úprav, které budou muset MŠ uskutečnit, aby mohly přijímat dvouleté děti. Paní Finková jí na to oponuje tím, že její MŠ nic takového podstoupit nemusela. Paní Hermannová vysvětluje, že je velký rozdíl mezi běžnými a specializovanými MŠ.

Slovo získává ředitel Základní a mateřské školy, který tvrdí, že dvouleté děti v MŠ jsou nerealizovatelný populismus. Zdůrazňuje také pedagogicko-psychologické dopady na takových dětech, jejichž zájem má být klíčový. Jako řešení nabízí obnovení jeslí. Paní Finková tvrdí, že její školka je oblíbenější, než jesle, které v její obci, Českých Budějovicích, fungují.

Pan Klaus v diskuzi tvrdí, že spousta matek není sociálně slabých, ale že prostě jenom chtějí pracovat. Následuje slovní přestřelka mezi panem Klausem a paní Valachovou, do níž vstupuje Jílková, která zdůrazňuje problematiku špatného návratu žen po mateřské na trh práce a obecně příjmové nerovnosti mezi muži a ženami.

Paní z publika vysvětluje, že problémem některých zákonů je paušalizace, která nerespektuje individuální potřeby jednotlivých škol, rodin, děti apod.

Do diskuze se dostávají psychologické aspekty dvouletých dětí, které se podle dětského psychologa Mertina chovají jinak i v tom, že si hrají samy, a že nejsou připraveny na kolektivní hry. Také vysvětluje, že by se mělo k rodičovství přistupovat zodpovědněji.

Ke slovu se dostává paní z publika, která vysvětluje problémy dětí, jenž odkládají matky do MŠ, protože pouze chtějí pracovat. Pan Mertin vysvětluje, že z nedomazlených dětí mohou vyrůst problémoví dospívající. 

Po skončení se paní Jílková rozloučila z diváky a oznámila téma příštího týdne, jímž bude uzákonění homosexuálních sňatků. 

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Kateřina Valachová Václav Klaus ml. děti Mateřské školy / školky

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

před 1 hodinou

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

před 2 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

před 4 hodinami

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy