Drsné hádky u Jílkové: Šoupnout dvouleté dítě do školky? Řada matek prostě nechce pracovat, tvrdí Klaus mladší. Mnohé tím pořádně naštval

Praha - Ve čtvrtek se probíralo v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, zda je v pořádku, aby mateřské školy měly za dva roky zákonnou povinnost přijímat dvouleté děti, a zda má stát zajistit rodičům podmínky, aby mohli pracovat, anebo je spíš naopak motivovat k tomu, aby byli s dětmi doma až do tří let. O tom diskutovali předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus mladší (ODS), bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), ředitelka MŠ v Českých Budějovicích Kamila Finková, dětský psycholog Václav Mertin, Eliška Kodyšová, matka tří děti a představitelka České ženské lobby a ředitelka MŠ a signatářka petice „Dvouleté děti do školky nepatří“ Gabriela Hermannová.

Paní Jílková se zeptala Václava Klause mladšího, proč se obává, že by dvouleté děti v mateřských školách mohli rozvrátit předškolní vzdělávání. Ten na to odpověděl tak, že je diametrální rozdíl mezi dvouletým a tříletým dítětem, a že se učitelky nebudou moci věnovat starším dětem, protože ty dvouleté, které jsou ještě batolata, zaberou více času.

Paní Valachová vysvětluje, že už za současné doby dvouleté děti do MŠ chodí, a že problém nespočívá v tom, zda je přijímat nebo nepřijímat, nýbrž ve špatných personálních podmínkách, kdy jsou učitelky přetížené tím, že starají o velký počet dětí.

Pan Klaus vysvětluje, že odmítá pouze garanci, nikoli možnost přijetí dvouletých dětí do MŠ, pokud to dotyčné zařízení zvládne. Paní Jílková do toho vstupuje a ptá se paní ředitelky Hermannové, zda rodiče skutečně dávají dětí do MŠ jenom kvůli práci. Ta jí na to odpovídá tím, že téměř čtvrtina rodičů je nezaměstnaných, a že MŠ jsou pro předškolní děti, což jsou děti od tří let, zatímco dvouleté děti se chápou jako batolata.

Paní ředitelka Finková se jí na to ptá, do jaké míry se jedná o matky, které jsou doma s mladším sourozencem, nebo jsou skutečně evidovány na Úřadu práce. Paní ředitelka Hermannová vysvětluje, že se o takové věci zajímat nesmí, a že je klíčové pouze trvalé bydliště rodičů. Do diskuze se dostává téma matek samoživitelek, jejichž děti nemají v rodném listě uvedeného otce. Paní z publika vysvětluje problémy matek, které musí do práce, a nemají možnost dát dítě do MŠ.

Pan Klaus oponuje, že ze zákona mohou být rodiče s dětmi doma až do čtyř let, ale paní z publika mu to vyvrací tím, že důvodem, proč chtějí matky samoživitelky dát děti do MŠ jsou finanční, a zda by dokázal vyžít s třemi tisíci osm set korun. Schylovalo se ke sporu, který paní Jílková ukončila, a zeptala se pana Klause, co tedy mají dělat matky samoživitelky, které nevyjdou s penězi, a mají dvouleté děti, když si nemohou dovolit soukromé jesle.

Paní Valachová vysvětluje, že současná právní úprava je velmi liberální, a že ODS zavedla dvouletou rodičovskou dovolenou, ale neřešila, co se stane, když skončí. Dále vysvětluje, že pan Klaus štve proti sobě a matky a učitelky, aniž by řešil aktuální situaci, kdy mají učitelky ve třídě 28 žáků.

Bývalá ministryně školství si stojí za tím, že povinnost školek přijímat dvouleté děti jim naopak uleví, na což reaguje Roman Sarközi, prezident Pedagogické komory ČR otázkou, co ona ve funkci ministryně udělala pro MŠ, respektive pro učitelky, protože se domnívá, že nic. Paní Valachová na to reaguje tím, že lže, a že jako ministryně dokázala prosadit, aby se ze státního rozpočtu vyčlenilo 35 mld. Kč ročně pro financování škol. Po mírné hádce mezi Sarközim a Valachovou se do diskuze dostal také příslušný zákon, který se stane účinným 1. ledna 2019.

Paní Jílková se snaží diskuzi dostat k jádru problému, jímž je špatná sociální situace rodin. Pan Klaus vysvětluje, že se pro dvouleté děti mají zřídit jesle, nikoli nutit MŠ, aby přijímaly děti, které ještě nejsou zralé na dětský kolektiv. Do toho mu vstupuje Jílková se slovy, že to byla právě ODS, kdo zrušil státem garantované jesle.

Do diskuze se dostávají zkušenosti ze zahraničí. Sarközy tvrdí, že většina evropských zemí má garantované místo až od tří let a další polovina nepočítá s žádnou garanci. Slovo získává matka sedmi dětí Magdalena Opletalová, která vysvětluje, že se k dětem musí přistupovat individuálně. Některé děti jsou podle jejího názoru zralé na školku brzy a jiné později. Dále vysvětluje, že garance pro dvouleté de facto znamená garanci pro tříleté z důvodu jiného postavení dětí narozených 31. srpna a 1. září. Děti narozené v září nemají garantované místo ve školce a rodina ze sedmi tisíc skutečně nemůže důstojně vyžít.

Slovo získává dětský psycholog Václav Mertin, který tvrdí, že mu záleží na nejlepším zájmu dítěte, a že dvouleté nebo snad roční děti skutečně nejsou připraveny na dětský kolektiv. Podle jeho názoru by stát měl víc podporovat rodinu, a to tak, aby se oba rodiče, matka i otec, starali o své děti, které se pak zase později budou starat o ně, až budou staří. Paní Opletalová s ním vesměs souhlasí, ale zdůrazňuje problém sociálně slabých rodin.

Paní ředitelka Finková vysvětluje, že se jako školské zařízení zaměřují na sociálně slabší skupiny rodičů, kdy je například matka ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo studující, a že pro ně vyčlenili speciální třídu. Vysvětlovala také, že děti byly připravené, a že ani nenosily pleny. Paní z publika jí na to oponuje tím, že takové matky byly motivovány, ale že v případě garance motivací ztratí. Dále vysvětluje, že učitelky v MŠ se chtějí starat o starší děti, nikoli o malé děti, které by musely přebalovat.

Paní Hermannová vysvětluje problémy stavebních úprav, které budou muset MŠ uskutečnit, aby mohly přijímat dvouleté děti. Paní Finková jí na to oponuje tím, že její MŠ nic takového podstoupit nemusela. Paní Hermannová vysvětluje, že je velký rozdíl mezi běžnými a specializovanými MŠ.

Slovo získává ředitel Základní a mateřské školy, který tvrdí, že dvouleté děti v MŠ jsou nerealizovatelný populismus. Zdůrazňuje také pedagogicko-psychologické dopady na takových dětech, jejichž zájem má být klíčový. Jako řešení nabízí obnovení jeslí. Paní Finková tvrdí, že její školka je oblíbenější, než jesle, které v její obci, Českých Budějovicích, fungují.

Pan Klaus v diskuzi tvrdí, že spousta matek není sociálně slabých, ale že prostě jenom chtějí pracovat. Následuje slovní přestřelka mezi panem Klausem a paní Valachovou, do níž vstupuje Jílková, která zdůrazňuje problematiku špatného návratu žen po mateřské na trh práce a obecně příjmové nerovnosti mezi muži a ženami.

Paní z publika vysvětluje, že problémem některých zákonů je paušalizace, která nerespektuje individuální potřeby jednotlivých škol, rodin, děti apod.

Do diskuze se dostávají psychologické aspekty dvouletých dětí, které se podle dětského psychologa Mertina chovají jinak i v tom, že si hrají samy, a že nejsou připraveny na kolektivní hry. Také vysvětluje, že by se mělo k rodičovství přistupovat zodpovědněji.

Ke slovu se dostává paní z publika, která vysvětluje problémy dětí, jenž odkládají matky do MŠ, protože pouze chtějí pracovat. Pan Mertin vysvětluje, že z nedomazlených dětí mohou vyrůst problémoví dospívající. 

Po skončení se paní Jílková rozloučila z diváky a oznámila téma příštího týdne, jímž bude uzákonění homosexuálních sňatků. 

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Kateřina Valachová Václav Klaus ml. děti Mateřské školy / školky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 5 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 8 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 9 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy