Drsné hádky u Jílkové: Šoupnout dvouleté dítě do školky? Řada matek prostě nechce pracovat, tvrdí Klaus mladší. Mnohé tím pořádně naštval

Praha - Ve čtvrtek se probíralo v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, zda je v pořádku, aby mateřské školy měly za dva roky zákonnou povinnost přijímat dvouleté děti, a zda má stát zajistit rodičům podmínky, aby mohli pracovat, anebo je spíš naopak motivovat k tomu, aby byli s dětmi doma až do tří let. O tom diskutovali předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus mladší (ODS), bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), ředitelka MŠ v Českých Budějovicích Kamila Finková, dětský psycholog Václav Mertin, Eliška Kodyšová, matka tří děti a představitelka České ženské lobby a ředitelka MŠ a signatářka petice „Dvouleté děti do školky nepatří“ Gabriela Hermannová.

Paní Jílková se zeptala Václava Klause mladšího, proč se obává, že by dvouleté děti v mateřských školách mohli rozvrátit předškolní vzdělávání. Ten na to odpověděl tak, že je diametrální rozdíl mezi dvouletým a tříletým dítětem, a že se učitelky nebudou moci věnovat starším dětem, protože ty dvouleté, které jsou ještě batolata, zaberou více času.

Paní Valachová vysvětluje, že už za současné doby dvouleté děti do MŠ chodí, a že problém nespočívá v tom, zda je přijímat nebo nepřijímat, nýbrž ve špatných personálních podmínkách, kdy jsou učitelky přetížené tím, že starají o velký počet dětí.

Pan Klaus vysvětluje, že odmítá pouze garanci, nikoli možnost přijetí dvouletých dětí do MŠ, pokud to dotyčné zařízení zvládne. Paní Jílková do toho vstupuje a ptá se paní ředitelky Hermannové, zda rodiče skutečně dávají dětí do MŠ jenom kvůli práci. Ta jí na to odpovídá tím, že téměř čtvrtina rodičů je nezaměstnaných, a že MŠ jsou pro předškolní děti, což jsou děti od tří let, zatímco dvouleté děti se chápou jako batolata.

Paní ředitelka Finková se jí na to ptá, do jaké míry se jedná o matky, které jsou doma s mladším sourozencem, nebo jsou skutečně evidovány na Úřadu práce. Paní ředitelka Hermannová vysvětluje, že se o takové věci zajímat nesmí, a že je klíčové pouze trvalé bydliště rodičů. Do diskuze se dostává téma matek samoživitelek, jejichž děti nemají v rodném listě uvedeného otce. Paní z publika vysvětluje problémy matek, které musí do práce, a nemají možnost dát dítě do MŠ.

Pan Klaus oponuje, že ze zákona mohou být rodiče s dětmi doma až do čtyř let, ale paní z publika mu to vyvrací tím, že důvodem, proč chtějí matky samoživitelky dát děti do MŠ jsou finanční, a zda by dokázal vyžít s třemi tisíci osm set korun. Schylovalo se ke sporu, který paní Jílková ukončila, a zeptala se pana Klause, co tedy mají dělat matky samoživitelky, které nevyjdou s penězi, a mají dvouleté děti, když si nemohou dovolit soukromé jesle.

Paní Valachová vysvětluje, že současná právní úprava je velmi liberální, a že ODS zavedla dvouletou rodičovskou dovolenou, ale neřešila, co se stane, když skončí. Dále vysvětluje, že pan Klaus štve proti sobě a matky a učitelky, aniž by řešil aktuální situaci, kdy mají učitelky ve třídě 28 žáků.

Bývalá ministryně školství si stojí za tím, že povinnost školek přijímat dvouleté děti jim naopak uleví, na což reaguje Roman Sarközi, prezident Pedagogické komory ČR otázkou, co ona ve funkci ministryně udělala pro MŠ, respektive pro učitelky, protože se domnívá, že nic. Paní Valachová na to reaguje tím, že lže, a že jako ministryně dokázala prosadit, aby se ze státního rozpočtu vyčlenilo 35 mld. Kč ročně pro financování škol. Po mírné hádce mezi Sarközim a Valachovou se do diskuze dostal také příslušný zákon, který se stane účinným 1. ledna 2019.

Paní Jílková se snaží diskuzi dostat k jádru problému, jímž je špatná sociální situace rodin. Pan Klaus vysvětluje, že se pro dvouleté děti mají zřídit jesle, nikoli nutit MŠ, aby přijímaly děti, které ještě nejsou zralé na dětský kolektiv. Do toho mu vstupuje Jílková se slovy, že to byla právě ODS, kdo zrušil státem garantované jesle.

Do diskuze se dostávají zkušenosti ze zahraničí. Sarközy tvrdí, že většina evropských zemí má garantované místo až od tří let a další polovina nepočítá s žádnou garanci. Slovo získává matka sedmi dětí Magdalena Opletalová, která vysvětluje, že se k dětem musí přistupovat individuálně. Některé děti jsou podle jejího názoru zralé na školku brzy a jiné později. Dále vysvětluje, že garance pro dvouleté de facto znamená garanci pro tříleté z důvodu jiného postavení dětí narozených 31. srpna a 1. září. Děti narozené v září nemají garantované místo ve školce a rodina ze sedmi tisíc skutečně nemůže důstojně vyžít.

Slovo získává dětský psycholog Václav Mertin, který tvrdí, že mu záleží na nejlepším zájmu dítěte, a že dvouleté nebo snad roční děti skutečně nejsou připraveny na dětský kolektiv. Podle jeho názoru by stát měl víc podporovat rodinu, a to tak, aby se oba rodiče, matka i otec, starali o své děti, které se pak zase později budou starat o ně, až budou staří. Paní Opletalová s ním vesměs souhlasí, ale zdůrazňuje problém sociálně slabých rodin.

Paní ředitelka Finková vysvětluje, že se jako školské zařízení zaměřují na sociálně slabší skupiny rodičů, kdy je například matka ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo studující, a že pro ně vyčlenili speciální třídu. Vysvětlovala také, že děti byly připravené, a že ani nenosily pleny. Paní z publika jí na to oponuje tím, že takové matky byly motivovány, ale že v případě garance motivací ztratí. Dále vysvětluje, že učitelky v MŠ se chtějí starat o starší děti, nikoli o malé děti, které by musely přebalovat.

Paní Hermannová vysvětluje problémy stavebních úprav, které budou muset MŠ uskutečnit, aby mohly přijímat dvouleté děti. Paní Finková jí na to oponuje tím, že její MŠ nic takového podstoupit nemusela. Paní Hermannová vysvětluje, že je velký rozdíl mezi běžnými a specializovanými MŠ.

Slovo získává ředitel Základní a mateřské školy, který tvrdí, že dvouleté děti v MŠ jsou nerealizovatelný populismus. Zdůrazňuje také pedagogicko-psychologické dopady na takových dětech, jejichž zájem má být klíčový. Jako řešení nabízí obnovení jeslí. Paní Finková tvrdí, že její školka je oblíbenější, než jesle, které v její obci, Českých Budějovicích, fungují.

Pan Klaus v diskuzi tvrdí, že spousta matek není sociálně slabých, ale že prostě jenom chtějí pracovat. Následuje slovní přestřelka mezi panem Klausem a paní Valachovou, do níž vstupuje Jílková, která zdůrazňuje problematiku špatného návratu žen po mateřské na trh práce a obecně příjmové nerovnosti mezi muži a ženami.

Paní z publika vysvětluje, že problémem některých zákonů je paušalizace, která nerespektuje individuální potřeby jednotlivých škol, rodin, děti apod.

Do diskuze se dostávají psychologické aspekty dvouletých dětí, které se podle dětského psychologa Mertina chovají jinak i v tom, že si hrají samy, a že nejsou připraveny na kolektivní hry. Také vysvětluje, že by se mělo k rodičovství přistupovat zodpovědněji.

Ke slovu se dostává paní z publika, která vysvětluje problémy dětí, jenž odkládají matky do MŠ, protože pouze chtějí pracovat. Pan Mertin vysvětluje, že z nedomazlených dětí mohou vyrůst problémoví dospívající. 

Po skončení se paní Jílková rozloučila z diváky a oznámila téma příštího týdne, jímž bude uzákonění homosexuálních sňatků. 

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Kateřina Valachová Václav Klaus ml. děti Mateřské školy / školky

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Josep Borrell

Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se opřel do evropských zemí za to, že nerozumí jednotnému jazyku moci. Odstupující vrcholný diplomat to řekl v době, která je pro budoucnost evropské bezpečnosti velice důležitá. Brzy bude zažívat zvýšený tlak z Washingtonu a nastoupí nová šéfka diplomacie s daleko více konfrontačním vztahu k Rusku. 

před 1 hodinou

Počasí

Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové

Začal nový týden, který podle meteorologů přinese proměnlivé a dynamické počasí. Česko se dočká silného větru a sněžení i v nížinách. Na horách by do víkendu mohlo napadnout i několik desítek centimetrů sněhu. Zejména druhá polovina pracovního týdne bude již typicky zimní, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

Kateřina Kolouchová

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo

Čeští fotbalisté mají nadále šanci postoupit z prvního místo tabulky své skupiny B1 v rámci Ligy národů do elitní Ligy A a tím se tak přiblížit k zajištění účasti v baráži o postup na mistrovství světa ve fotbale 2026. Tyto cíle neoddálila ani sobotní bezbranková remíza v Albánii, kde nejblíže ke skórování měli nejblíže Václav Jemelka a Lukáš Červ, kteří při svých pokusech pouze rozezvučili břevno.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl

Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku

Spojené státy povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř ruského území. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí označil toto rozhodnutí za nový stupeň napětí a větší zapojení USA do konfliktu na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

před 8 hodinami

Romana Jungwirth Březovská

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

před 8 hodinami

Su-57 a Okhotnik

Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?

Na obloze v blízkosti frontové linie u města Kostjantynivka se odehrál neobvyklý moment, který upoutal pozornost ukrajinských i mezinárodních pozorovatelů. Dva bílé kondenzační pruhy, často předzvěst ruského leteckého útoku, se zkřížily, ale to, co následovalo, bylo podle BBC bezprecedentní. Nižší pruh se rozdělil a nový objekt prudce zrychlil směrem k druhému, než se jejich dráhy zkřížily a oblohu ozářil jasný oranžový záblesk.

před 9 hodinami

Rusko, Kreml

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Čím může Kyjev útočit v Rusku? Chlouba americké armády ATACMS je víc než jen zbraní

ATACMS, neboli Army Tactical Missile System, je pokročilý balistický raketový systém vyvinutý společností Lockheed Martin. Tento systém slouží především k přesným úderům na dlouhé vzdálenosti a je určen k ničení strategických cílů, jako jsou velitelská stanoviště, letiště, sklady munice nebo nepřátelská dělostřelectva. ATACMS se stal klíčovou součástí arzenálu Spojených států a jejich spojenců díky své spolehlivosti, flexibilitě a vysoké ničivé síle. 

před 10 hodinami

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

Zdroj: Patrik Bohačiak

Další zprávy