Rozpočet vysokých škol vzroste o dvě miliardy. Značnou část spolknou platy

Praha - Rozpočet vysokých škol by se v příštím roce měl zvýšit o dvě miliardy korun oproti letošku. Dohodli se na tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ministr školství Robert Plaga (ANO) a předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Sjednaná částka je o 200 milionů korun větší než suma, se kterou dosud počítal vládní návrh rozpočtu, řekla dnes novinářům Schillerová. Letos mají vysoké školy rozpočet 24,6 miliardy Kč.

Dosavadní návrh rozpočtu na rok 2019 počítal pro vysoké školy s růstem o 1,8 miliardy korun. Jejich zástupci naproti tomu původně požadovali navýšení o tři miliardy korun, což Zima později zmírnil na 2,5 miliardy. Více peněz, než bylo v návrhu, chtěl i Plaga. V srpnu uvedl, že se bude snažit vyjednat 300 až 400 milionů korun navíc, což by znamenalo růst proti letošku o 2,1 až 2,2 miliardy.

Schillerová se dnes s Plagou a Zimou dohodla nejen na růstu rozpočtu vysokých škol v příštím roce, ale také na navyšování peněz v dalších letech. "Teď počítáme pro 2019 s částkou dvě miliardy a ve střednědobých rámcích pro rok 2020 počítáme s částkou 2,8 miliardy a pro rok 2021 s částkou 3,8 miliardy," uvedla.

Zima výsledek jednání označil za rozumný kompromis. Připomněl, že rozpočet vysokých škol stagnoval od roku 2008 a až loni se podařilo vyjednat zvýšení v letošním rozpočtu o tři miliardy korun. "Významný podíl (z nárůstu rozpočtu) půjde do ocenění učitelů na vysokých školách," uvedl.

Spokojenost s dnešní dohodou vyjádřil i Plaga. Podle něho dává vysokým školám určitou míru jistoty, že růst bude pokračovat.

Schillerová uvedla, že součástí peněz navíc pro příští rok je i 700 milionů korun z akčního plánu na navýšení počtu studentů na lékařských fakultách a půl miliardy korun na investice vysokých škol, včetně jejich kolejí a menz. Plaga dodal, že peníze navíc půjdou také na pedagogické fakulty.

Navyšování rozpočtu vysokých škol je podle Zimy nutné pro udržení jejich konkurenceschopnosti. Zástupci vysokých škol již dříve uvedli, že peníze jsou třeba zejména na platy zaměstnanců, které nerostou tak rychle jako příjmy učitelů v regionálním školství či platy ve veřejné sféře.

Celkově by se rozpočet školství v příštím roce měl zvýšit o 26,6 miliardy korun na 195,7 miliardy korun, řekla dnes Schillerová. I s evropskými dotacemi by pak mohl činit 205,7 miliardy korun.

Návrh rozpočtu školství zohledňuje především slibovaný růst platů učitelů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, a to navýšením o 13,5 miliardy korun oproti letošku. Plaga počítá s přidáním o deset procent v tarifech a pěti procenty navíc na odměny. Loni učitelé dostávali v průměru 31.632 korun. Kabinet se ve svém programu zavázal zvednout průměrný plat kantorů do roku 2021 na 150 procent jejich výše pro rok 2017. O deset procent by se příští rok měly zvednout platy nepedagogických pracovníků ve školství.

Vláda počítá s tím, že platy od ledna porostou i dalším pracovníkům ve veřejných službách. S odbory se dohodla, že se většině z nich zvednou tarify o pět procent, policistům a hasičům o dvě procenta. Zbývající peníze poputují do odměn a příplatků. Přidávání nebude plošné a víc by měli dostat lidé s nízkými výdělky.

Související

Vláda Petra Fialy

Česko dá rekordní peníze na investice v dopravě. Vláda řešila i pomoc po povodních

Vláda spustí program pomoci podnikatelům a firmám, kteří museli kvůli zářijovým povodním přerušit výrobu a zaměstnance nechat doma na překážkách v práci. Pomůže také lidem, kteří kvůli povodním přišli o svůj příbytek. Schválila na středečním zasedání. Projednala také návrhy novel školského zákona, zákona o elektronizaci zdravotnictví a zákona o silniční dopravě a odsouhlasila také návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který na příští rok počítá s rekordní výší investic.
Ilustrační foto Původní zpráva

Proč slovenští studenti migrují na české vysoké školy? Vidí v tom víc než jen příležitost

Slovenské studenty láká studium v zahraničí, přičemž nejčastější volbou je právě Česká republika. Důvody zahrnují lepší uplatnění na trhu práce, vyšší kvalitu vzdělávání nebo širší nabídku studijních oborů, které na Slovensku často chybí. Kromě akademických výhod vidí také přínos v možnosti vyzkoušet si život v jiném prostředí.

Více souvisejících

Vysoké školy Školství rozpočet Robert Plaga Tomáš Zima Alena Schillerová učitelé mzdy / platy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Anora

RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií

Česká kina právě hrají černou komedii říznutou sociálním dramatem, která letos opanovala festival v Cannes a odnesla si Zlatou palmu. Křehká i třeskutě absurdní Anora o americké striptérce a jejím vztahu se synem ruského oligarchy patří ke komediálním vrcholům tohoto roku, ačkoli bychom od jejího tvůrce Seana Bakera čekali možná trochu něco jiného.

včera

Josep Borrell

Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se opřel do evropských zemí za to, že nerozumí jednotnému jazyku moci. Odstupující vrcholný diplomat to řekl v době, která je pro budoucnost evropské bezpečnosti velice důležitá. Brzy bude zažívat zvýšený tlak z Washingtonu a nastoupí nová šéfka diplomacie s daleko více konfrontačním vztahu k Rusku. 

včera

Počasí

Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové

Začal nový týden, který podle meteorologů přinese proměnlivé a dynamické počasí. Česko se dočká silného větru a sněžení i v nížinách. Na horách by do víkendu mohlo napadnout i několik desítek centimetrů sněhu. Zejména druhá polovina pracovního týdne bude již typicky zimní, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Kateřina Kolouchová

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.

včera

včera

včera

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo

Čeští fotbalisté mají nadále šanci postoupit z prvního místo tabulky své skupiny B1 v rámci Ligy národů do elitní Ligy A a tím se tak přiblížit k zajištění účasti v baráži o postup na mistrovství světa ve fotbale 2026. Tyto cíle neoddálila ani sobotní bezbranková remíza v Albánii, kde nejblíže ke skórování měli nejblíže Václav Jemelka a Lukáš Červ, kteří při svých pokusech pouze rozezvučili břevno.

včera

včera

včera

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl

Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku

Spojené státy povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř ruského území. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí označil toto rozhodnutí za nový stupeň napětí a větší zapojení USA do konfliktu na Ukrajině.

včera

včera

včera

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

včera

Romana Jungwirth Březovská

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

včera

Su-57 a Okhotnik

Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?

Na obloze v blízkosti frontové linie u města Kostjantynivka se odehrál neobvyklý moment, který upoutal pozornost ukrajinských i mezinárodních pozorovatelů. Dva bílé kondenzační pruhy, často předzvěst ruského leteckého útoku, se zkřížily, ale to, co následovalo, bylo podle BBC bezprecedentní. Nižší pruh se rozdělil a nový objekt prudce zrychlil směrem k druhému, než se jejich dráhy zkřížily a oblohu ozářil jasný oranžový záblesk.

včera

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy