Praha - Rozpočet vysokých škol by se v příštím roce měl zvýšit o dvě miliardy korun oproti letošku. Dohodli se na tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ministr školství Robert Plaga (ANO) a předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Sjednaná částka je o 200 milionů korun větší než suma, se kterou dosud počítal vládní návrh rozpočtu, řekla dnes novinářům Schillerová. Letos mají vysoké školy rozpočet 24,6 miliardy Kč.
Dosavadní návrh rozpočtu na rok 2019 počítal pro vysoké školy s růstem o 1,8 miliardy korun. Jejich zástupci naproti tomu původně požadovali navýšení o tři miliardy korun, což Zima později zmírnil na 2,5 miliardy. Více peněz, než bylo v návrhu, chtěl i Plaga. V srpnu uvedl, že se bude snažit vyjednat 300 až 400 milionů korun navíc, což by znamenalo růst proti letošku o 2,1 až 2,2 miliardy.
Schillerová se dnes s Plagou a Zimou dohodla nejen na růstu rozpočtu vysokých škol v příštím roce, ale také na navyšování peněz v dalších letech. "Teď počítáme pro 2019 s částkou dvě miliardy a ve střednědobých rámcích pro rok 2020 počítáme s částkou 2,8 miliardy a pro rok 2021 s částkou 3,8 miliardy," uvedla.
Zima výsledek jednání označil za rozumný kompromis. Připomněl, že rozpočet vysokých škol stagnoval od roku 2008 a až loni se podařilo vyjednat zvýšení v letošním rozpočtu o tři miliardy korun. "Významný podíl (z nárůstu rozpočtu) půjde do ocenění učitelů na vysokých školách," uvedl.
Spokojenost s dnešní dohodou vyjádřil i Plaga. Podle něho dává vysokým školám určitou míru jistoty, že růst bude pokračovat.
Schillerová uvedla, že součástí peněz navíc pro příští rok je i 700 milionů korun z akčního plánu na navýšení počtu studentů na lékařských fakultách a půl miliardy korun na investice vysokých škol, včetně jejich kolejí a menz. Plaga dodal, že peníze navíc půjdou také na pedagogické fakulty.
Navyšování rozpočtu vysokých škol je podle Zimy nutné pro udržení jejich konkurenceschopnosti. Zástupci vysokých škol již dříve uvedli, že peníze jsou třeba zejména na platy zaměstnanců, které nerostou tak rychle jako příjmy učitelů v regionálním školství či platy ve veřejné sféře.
Celkově by se rozpočet školství v příštím roce měl zvýšit o 26,6 miliardy korun na 195,7 miliardy korun, řekla dnes Schillerová. I s evropskými dotacemi by pak mohl činit 205,7 miliardy korun.
Návrh rozpočtu školství zohledňuje především slibovaný růst platů učitelů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, a to navýšením o 13,5 miliardy korun oproti letošku. Plaga počítá s přidáním o deset procent v tarifech a pěti procenty navíc na odměny. Loni učitelé dostávali v průměru 31.632 korun. Kabinet se ve svém programu zavázal zvednout průměrný plat kantorů do roku 2021 na 150 procent jejich výše pro rok 2017. O deset procent by se příští rok měly zvednout platy nepedagogických pracovníků ve školství.
Vláda počítá s tím, že platy od ledna porostou i dalším pracovníkům ve veřejných službách. S odbory se dohodla, že se většině z nich zvednou tarify o pět procent, policistům a hasičům o dvě procenta. Zbývající peníze poputují do odměn a příplatků. Přidávání nebude plošné a víc by měli dostat lidé s nízkými výdělky.
Související
Česko dá rekordní peníze na investice v dopravě. Vláda řešila i pomoc po povodních
Proč slovenští studenti migrují na české vysoké školy? Vidí v tom víc než jen příležitost
Vysoké školy , Školství , rozpočet , Robert Plaga , Tomáš Zima , Alena Schillerová , učitelé , mzdy / platy
Aktuálně se děje
včera
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
včera
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
včera
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
včera
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
včera
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
včera
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
včera
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
včera
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
včera
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
včera
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
včera
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
včera
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
včera
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
včera
Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku
včera
Počasí se zklidnilo, ceny začnu klesat? Potravinářský gigant popsal, co se dnes děje
včera
Počasí: Meteorologové varují před větrem. Pocitovou teplotu srazí dolů
včera
Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi
včera
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
včera
Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?
včera
Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina
Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák