Náhrada za přeplněné školky? Stát chystá novelu o dětských skupinách, přinese řadu změn

Dětské skupiny se zatím hradí z evropských peněz. Ministerstvo práce chce zajistit pokračování služby i po skončení čerpání dotací z EU. Pokud by se podle něj finance v rozpočtu nenašly, mohlo by přes den přijít o péči kolem 14.000 dětí. Tolik se jich nyní dělí o zhruba 11.000 míst v 830 skupinách a o 500 míst v 69 mikrojeslích. V Česku je školek nedostatek, skupiny mají pomoci problém řešit.

V podkladech pro vládu resort počítá s měsíčním příspěvkem 7500 korun na provoz na místo pro dítě do čtyř let, jehož rodiče pracují, podnikají, studují či jsou v evidenci nezaměstnaných. Částka by se mohla valorizovat. Z rozpočtu by se mohl vyplácet také příspěvek na vybudování. U skupiny by to mohlo být na zřízení jednoho místa 20.000 korun, u mikrojeslí 15.000 korun. Podmínkou by ale bylo, aby zařízení fungovalo aspoň pět let. Stát by začal tuto podporu vyplácet tehdy, co by na svůj vznik zařízení nemělo evropské či jiné dotace.

Úhrada od rodičů by podle ministerstva nesměla přesáhnout třetinu minimální mzdy, letos by tak činila nejvýš asi 4070 korun měsíčně. Ministerstvo by stanovilo doporučenou výši poplatků.

Resort počítá s tím, že by do dětských skupin mohlo chodit na 30.000 dětí a do mikrojeslí 3000. Stát by ročně na příspěvky vydal 2,12 miliardy. Na odvodech a daních by měl ale získat zpět 2,25 miliardy. Třicet milionů by stál informační systém. Vzniknout by měla také nová pracovní místa.

Novela zpřísňuje pravidla pro fungování. Zařízení by nově měla dodržovat standardy kvality a poskytovat stravování. Na pečovatele by mělo připadnout méně dětí. V mikrojeslích by se jeden člověk mohl starat nejvýš o čtyři děti od narození do čtyř let. Péči by mohl poskytovat i doma. V dětské skupině by mohly být děti od jednoho roku po předškoláky. Nejvýš by jich bylo 24. Dosud stačilo, aby se o ně starali tři lidé. Nově by to měli být čtyři. Na jednoho pečujícího by mělo připadnout nejvýš šest dětí.

Slovo mikrojesle či spojení dětská skupina by zařízení muselo mít už v názvu. Muselo by evidovat také to, zda rodiče dětí pracují a že dítě plní očkovací plán. Pracovníci by se museli pravidelně vzdělávat. Absolvovat by měli aspoň 12 hodin školení ročně a jednou za dva roky i kurz první pomoci.

Zařízení by měla fungovat každý pracovní den aspoň šest hodin. Měla by mít také své stálé prostory. Novela upravuje i to, na jak dlouho může dětská skupina v jednom roce přerušit provoz či jak má vypadat střídání dětí a personálu.

Školský zákon umožňuje od roku 2005 přijímat do školek děti od dvou let. Od loňska mají mít místo ve školce jisté čtyřleté děti, od letoška tříleté. Požadavek, aby od roku 2020 měli mateřinku zajištěnou i dvouleté děti, zákonodárci zrušili. Podle odborníků na rodinnou politiku je dostupnost školek a dalších zařízení zásadní pro to, aby matky a otcové malých dětí mohli pracovat. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI spočítal, že díky každému zřízenému místu ve školce či ve skupině by stát mohl ročně získat kolem 10.000 korun. Příjmy z daní a odvodů a uspořená částka na dávkách by byly vyšší než náklady na provoz.

Podle evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti je ČR druhou nejhorší zemí v nabídce jeslí a školek pro děti do tří let. Místo v nich mělo necelých pět procent českých chlapců a děvčat. Průměrně měla přitom v EU péči v roce 2016 zajištěnu třetina dětí.

Zákon o dětských skupinách poslanci v roce 2014 prosadili přes veto prezidenta Miloše Zemana. Zásluhu na přijetí normy si pak připisovaly tehdejší opoziční i vládní strany.