Bodový limit pro přijetí na maturitní obor? Plaga je proti, jednání zkrachovalo

Plaga souhlasí s tím, že se úroveň vzdělávání v Česku snižuje a že je třeba se tím zabývat. S Asociací krajů se ale neshodne na tom, jak tento problém ve středních školách řešit. Se zástupci krajů se proto dohodl, že o tom budou dále diskutovat. Sejít by se podle něj měli ještě v listopadu. Neočekává ale, že by se opatření dalo udělat rychle.

"Já myslím, že je potřeba si sednout nad konkrétní data, která máme ze dvou let jednotných přijímacích zkoušek, a podívat se, jestli nepodkročitelná hranice tak, jak ji požadují kraje, vůbec něco řeší," uvedl. Dodal, že s tím nesouhlasí, podle něj je problém ve vzdělávání hlubší a měl by se řešit optimalizací nabídky maturitních oborů. "Podle mě cestou primárně musí být dohlížet na kvalitu jak veřejných, tak soukromých středních škol," řekl.

Ačkoli uchazeči skládají v ČR od jara 2017 na všechny maturitní obory - s výjimkou uměleckých - státem organizované jednotné přijímací zkoušky, o podmínkách přijetí žáků stále rozhoduje každý ředitel střední školy. Podle Asociace krajů to umožňuje i přijímání žáků, kteří nemají pro studium maturitního oboru předpoklady, a snižuje to celkovou úroveň vzdělávání.

Předsedkyně rady Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) dnes na tiskové konferenci uvedla, že kvalita středního školství je "velmi kritická až tristní". Podotkla, že u státních maturit letos na jaře propadlo nebo k ní nepřišlo 37,2 procenta středoškoláků a studium jednoho středoškoláka stojí za čtyři roky asi 250.000 korun. Zavedení centrální hranice bodů pro přijetí na střední školy je podle ní proto nutné.

Připomněla, že hejtmani už dříve vyzvali ministra ke stanovení společné bodové hranice pro přijímání na střední školy, včetně soukromých. Předseda komise pro školství a poslanec Ivo Vondrák (ANO) má podle ní připraven návrh, který by mohl ve Sněmovně sám podat.

Plaga před dnešním jednáním řekl, že si nechal zpracovat data, aby zjistil, k čemu by zavedení bodové hranice ve vzdělávací soustavě vedlo. Podle něj analýza ukázala, že by stanovení společného minima nutného pro přijetí nic nevyřešilo.

Upozornil na to, že hlavním zřizovatelem středních škol jsou kraje. Podle něj by se pro zkvalitnění vzdělávání měly zaměřit na úpravy v síti středních škol. "Nástroj mají v rukou kraje a za optimální nabídku oborů, ať už maturitních nebo nematuritních, odpovídají ony," řekl.

Snahu o zavedení jednotných podmínek přijímání na střední školy kritizovala například obecně prospěšná společnost EDUin. Proti se postavila také Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) a Unie školských asociací CZESHA. Podle studie Parlamentního institutu, kterou na internetu zveřejnil prezident Pedagogické komory Radek Sarközi, nemá způsob přijímání dětí na střední školu zřejmě na úroveň výsledků žáků ve vzdělávání vliv.