Budoucí učitelé mezi ostatními studenty propadají

Výzkum společnosti SCIO ukázal, že na pedagogické obory univerzit směřují nejméně kvalitní uchazeči. "Měli nejhorší výsledky nejen v testu obecných studijních předpokladů, ale také v matematice a českém jazyce," uvedl odborník společnosti Jan Hučín.

Testovací parametry SCIO ovšem nezohledňují všechny faktory. "Samozřejmě, že nejsme schopni postihnout sociální inteligenci a motivaci, které jsou pro učitelství velmi důležité. Ale určitě hodnotíme logické myšlení a schopnost vyvodit z textu závěry," vysvětlil jeho kolega Bohumil Kartous.

Výzkum zachytil také trend, že ti studenti, kteří jsou již od prvního ročníku střední školy rozhodnuti pro dráhu pedagoga, mají ještě horší výsledky v testech než ti, kdo svoje preference změní a vyberou si jiný obor. "Ti, kdo vykazují aspoň trochu slušná čísla, většinou změní preferenci a jdou studovat něco jiného. Jen třicet osm procent těch, kdo už v prvním roce chtěli studovat učitelství, si toto rozhodnutí uchovají, ale jsou to ti s nejhoršími výsledky," uvedl Kartous.

Vypovídací hodnotu má v tomto směru také to, jaké motivace a kritéria zájemci o pedagogickou dráhu v dotaznících zaznačili. "Až čtvrtina uchazečů o učitelství uvedla, že si obor vybrali proto, že je to nejsnazší a nejlevnější cesta," řekl Kartous.

Naopak nejlepší studijní předpoklady mají uchazeči o studium na matematicko-fyzikálních fakultách, kam spadá například i informatika. "Převýšili ostatní velmi výrazně. Opravdu slušnou úroveň mají i zájemci o přírodovědné a společenskovědní obory. U prvního kvalita za čtyři roky studia stoupá, u druhého mírně klesá," zmínil čísla Kartous.

Co se týče motivací, studenti se společenskovědními cíly kladou ze všech nejvíc důraz na kvalitu vzdělávání a jaké má zvolená fakulta akademické renomé. "Vzdělávat se, získat titul a dostat požadovanou práci, to obecně vede mezi motivacemi pro studium na vysoké škole. Zatímco zájemci o práva nejčastěji "zatrhávali" společenskou prestiž, nejméně často ji uvádějí budoucí pedagogové," ozřejmil odborník.

V republice pořád přežívá názor, že titul je zhmotnění vzdělání, ale není to správné, říká ředitel společnosti SCIO Ondřej Šteffl a vysvětluje: "Poroste počet těch, kdo titul mají, na trhu práce už to ale nebude ukazatel. Je potřeba bavit se o tom, jak kvalitní vzdělání školy mohou poskytnout."

Čísla a výsledky SCIO vyvodila z dotazníků a testů, které vyplnilo asi 50 tisíc studentů středních škol v prvním a čtvrtém ročníku v rámci projektu Vektor.

SCIO je společnost zaměřená na testování žáků základních a středních škol, e-learning a podporu studentských aktivit. Mnohé fakulty v České republice přijímají studenty na základě její Národní srovnávací zkoušky, na středních školách zjišťuje v rámci projektu Vektor, jak se změnila míra obecných studijních předpokladů v rozmezí prvního až čtvrtého ročníku.