Čtvrtina středoškoláků není v přímém kontaktu s učiteli, potíže dělá matematika

Kolem čtvrtiny středoškoláků není při výuce na dálku v přímém kontaktu s vyučujícími. Každý všední den s nimi komunikuje 11 procent středoškoláků. Zhruba polovina je sice s učiteli v kontaktu, ale ne každý den. Stejnému podílu studentů chybí výklad vyučujícího, zejména pak u matematiky. Ukázal to průzkum společnosti Education.cz ve spolupráci s Českou středoškolskou unií a Střední pedagogickou školou Futurum.

Podle Vandy Adlerové ze společnosti Education.cz dostává čtvrtina středoškoláků zadané úkoly například e-maily, ale nekomunikuje s vyučujícím prostřednictvím videokonferencí nebo telefonu tak, aby si mohla bezprostředně upřesnit nejasnosti. Další čtvrtina je v přímém kontaktu s učitelem přes telefon či videokonferenci nepravidelně, zhruba 19 procent jednou až dvakrát týdně a 16 procent třikrát až čtyřikrát týdně. Jen zhruba desetina komunikuje s učiteli přímo denně.

Přibližně 15 procent studentů podle autorů průzkumu uvedlo, že jejich škola dodržuje rozvrh a 8,8 procenta se jich vzdělává v blocích po jednotlivých předmětech. Kolem 60 procent dostává jen zadané úkoly, nemá ale výuku s výkladem.

Přímý výklad vyučujícího podle průzkumu chybí zhruba polovině studentů. Kolem čtvrtiny si naopak na nepřítomnost výkladu nestěžuje. Mezi nejobtížnější předměty vyučované distančně řadí středoškoláci v současnosti především matematiku (54,6 procenta), cizí jazyky (26,8 procenta), český jazyk (19 procenta) a fyziku (15,8 procenta).

Nejčastěji využívaným nástrojem pro komunikaci v době distanční výuky je podle průzkumu mezi středoškoláky e-mail (66 procenta), následuje Microsoft Teams (35 procenta), Messenger (19 procenta) a Google Classroom (15 procenta). Pouze e-mail používá zhruba čtvrtina studentů. Další dvě pětiny středoškoláků ho využívají spolu s dalším nástrojem pro komunikaci.

Do průzkumu se zapojilo celkem 572 českých středoškoláků. Šlo především o studenty odborných středních škol (389), všeobecných gymnázií (155) a učňovských oborů (18).

Školy jsou kvůli epidemii koronaviru zavřené od 11. března. Vláda již s jejich úplným otevřením do konce školního roku nepočítá. V případě příznivého vývoje epidemie by se střední školy měly otevřít 11. května pro středoškoláky v posledních ročnících. Výuka na dálku by ale jinak měla pokračovat až do konce června.

Související

Ilustrační foto

Úroveň tělesné zdatnosti dětí se od 90. let výrazně zhoršila

Dnešní děti se oproti školákům z 90. let výrazně zhoršily ve vytrvalostním běhu, naopak podobné výsledky v porovnání se svými vrstevníky z předchozí generace dosahují žáci ve skoku dalekém a v leh-sedech. Vyplývá to z testování, které s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce (ČŠI).

Více souvisejících

studenti učitelé Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 22 minutami

před 44 minutami

Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy